Hela - starší léčitelka se dívala na hvězdy. Každá hvězda je jeden válečník... Je jich tam tolik... Nedali se ani spočítat... Válečníci, kteří zemřeli před dlouhou dobou už na obloze nebyli tak jasní. Pokud nějaká hvězda zhasne, válečník se jakoby znovurodí. Akorát s jiným vzhledem, jinou povahou a samozřejmě jako kotě.
Hela přihmouřila oči. Na černé obloze zasvitla nová hvězda. Léčitelka pevně zavřela oči až jí zabolela hlava. Najednou se ocitla tam nahoře, v mracích mezi hvězdami.
Hvězdní válečníci měli okolo sebe oslepující zář. Nějaká byla jasná, některá už tmavla.
,,Zdravím, předkové bojovníci." Řekla znepokojeně Hela.
,,Co tě sem přivádí, léčitelko?" Zeptala se jedna kočka. Hela poznala přátelský hlas Moon. Léčitelka smutkem sklopila hlavu. Byla by to dobrá zástupkyně... To byl její osud... Ale můj syn jí zabil... Hela zatřepala hlavou.
,,Nová hvězda na obloze... Kdo zemřel tentokrát?" Otázala se podrážděně. Moon nervózně sklopila pohled a hrábla drápkama do mraku a udělala v něm rýhu. Ostatní předkové válečníci také sklopili pohledy a několik koček se na léčitelku soucitně podívalo. ,,Omlouvám se za vše, matko..." Z davu koček vystoupil Marmen. Světlo okolo něj bylo tak jasné, až se na něj Hela ani nemohla podívat.
,,Marmene?!" Hela šokovaně přiběhla k němu se zavřenýma očima a olízla mu čistou třpytivou srst.
,,Omlouvám se..." řekl znovu ale léčitelka už nestihla odpovědět. Ucítila zase prudkou bolest hlavy a bleskurychle se ocitla na zemi, v trávě na malém kopci nad táborem.
Šokovaně zatřepala hlavou aby se zbavila zlých myšlenek. Marmen, můj krvelačný syn, nakonec hodný a šťastný... Zemřel...
Hela omdlela a upadla na studenou trávu.

A je tady po hooodně dlouhé době pokračování klanu zapomenutého jezera!
Co na úvod říkáte? Jste zvědaví na pokračování? 😍