kapitola 2
Lira
Bílá kočka přinesla učedníkům tři posvátné jelení kůže. Ostatní ještě před ceremoniálem postavili malou místnost z klacků. Byla všude děravá a neměla střechu.
,,Tato kůže už je tady od počátku klanu Zapomenutého Jezera. Pojmenovali jsme s její pomocí už stovky koček. Mezi ně nyní bude patřit i Srdíčko, Keřík, Veverčička a Květinka." Začal Škrab mezi tím, co Lira natáhla první kůži přez klacky. Naštěstí se stavba nezhroutila. Dalšími zakryla díry ve stěnách a zavolala na Azika. ,,Podej nám Hvězdný kámen!"
Vězeň vystřelil k malinký jeskyňce kterou se sotva protáhl a přinesl blýskavý tyrkysový drahokam. Lira si ho vzala a vkročila do úkrytu. Byl vysoký tak akorát. Nebyl to velký úkryt jako doupata, ale byl útulný a teplý. Na zemi bylo položené ukradené ptačí hnízdo. Lira do něj položila kámen a kývla na Škraba.
,,Koťata si lehnou ke kameni, a zavřou oči. To co uvidí, nám řeknou. Tento hvězdný kámen nám poslal před lety Hvězdný klan. S ním uvidíte svou budocnost. A z toho vám bude dáno jméno." Škrab zavřel oči a poslouchal jak koťata mlčky a ohromeně jdou do úkrytu.
Sedla si ke kameni a z úkrytu jim byli vidět jen konce švihajících ocásků. Celý klan si potichu a vzrušeně povídal.
Lira nastražila uši když se jedno kotě pohnulo. To přistoupilo k veliteli. Později se přidali ostatní. Začal šedý kocourek - Srdíčko. ,,Já jsem viděl..." Odmlčel se. ,,Já jsem viděl syčící kočky."
Škrab chladně kývl. ,,Tvoje nové jméno bude... Syčák." Rozhodl velitel. ,,Chtěl by ses učit na léčitele?"
,,Ne!" Řeklo kotě a švihlo ocasem.
,,Dobře. Tvoje učitelka bude Bílá Sushi." Řekl. Ta se na velitele překvapeně podívala. ,,Já?" Zastříhala ušima a pomalu a nervózně si stoupla. Rozhlédla se. Lira se jí podívala do očí a kývla. Sushi tedy přistoupila k Syčákovi. Dotkla se jeho nosu a odvedla ho do shromážděné skupiny koček.
Potom promluvila Květinka. ,,Já jsem viděla... Střepy... A... Dlouhé packy..." Zněla vyděšeně, ale pořád jí zářili oči.
,,Květinka od teď bude Sklíčná. Učitel bude Jack." Kočky se na kocoura koukly a udělaly mu průchod. Jack hrdě prošel kolem koček a dotkl se Sklíčný nosem. Opět si sedli k ostatním. Zbývala ještě dvě koťata.
,,Já jsem viděla malou hromadu kořisti." Řekla Veverčička. Velitel kývl.
,,Veverčička od teď bude Lovkyně." Pokračoval Škrab. ,,Ujme se jí Vlčí Tlapa." Šedý kocour se zaradoval a rozeběhl se za učednicí.
A poslední, Keřík přistoupil. ,,Já viděl smrt."
Další kapitolka! Líbila se vám? Mě to zatím přijde fajn 😄
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top