Noc byla velmi zajímavá. Do půl jedné ráno jsem se se Saschou hádaly, jestli bude spát u mě v posteli nebo na gauči. Nejdříve to bylo úsměvné pro mě, měla jsem převahu. Po tom, co se ale ta holka svalila do postele jsem to vzdala a lehla si vedle.

  Ráno bylo pro mě velmi velkým šokem. Sascha mě objímala okolo pasu. Začala jsem tak ječet a byla rudá až na zadku. Jí to samozřejmě probudilo a začala mi nadávat, ať přestanu. Musela jsem okamžitě opustit pokoj, jinak bych asi omdlela.

  Ještě po snídani jsem se červenala pokaždé, když na mě promluvila. Co se týče objímání, držení za ruce a nebo líbání jsem byla jako novorozeně. Nikdy jsem s nikým nechodila a už od základky jsem věděla, že jsem na holky. Proto mě tahle situace vyvedla dokonale z míry.

  ,,Co máš v naplánováno na dnešek?" ozval se mi u ucha Saschin hlas a já se tak lekla, až jsem málem spadla ze židle. Podívala jsem se na ni s vražedným pohledem. ,,Zůstanu doma." řekla jsem po chvíli a vstala, abych se přesunula do ložnice ke knize a teplé peřině.

  ,,Tak to děkuji tedy ne." prohlásila Sascha a založila si ruce v bok. Zvednula jsem udiveně obočí. ,,Dneska jsou vánoční trhy, takže jdeme ven." oznámila mi se širokým úsměvem a táhla mě do ložnice, abych se převlékla do něčeho, v čem mi nebude zima.

  ,,Ani mě nehne. Vždyť tam mrzne." protestovala jsem, když mi Sascha začala vykazovat ze skříně nějaké oblečení. ,,Na, zkus tohle." řekla a podala mi černé džíny, červené tričko s dlouhým rukávem a červený kabát. Ven se mi nechtělo, ale i tak jsem se do vybraného oblečení oblékla. Podívala jsem se na svůj odraz v zrcadle a musela jsem uznat, že Sascha má dobrý vkus.

  ,,Tak už pojď, ty loudale." křikla na mě Sascha z chodby, kde už stála připravená. ,,No jo." zakřičela jsem nazpět a vylezla jsem z ložnice. V chodbě jsem si z botníku vyndala hnědé kozačky a začala se do nich soukat. ,,Pohni trochu, princezničko." zaúpěla netrpělivě. Trochu jsem se zarazila při tom oslovení, ale pak jsem se uchechtla. Takováhle oslovení jsou v holčičím kamarádství přeci běžná.

  Když jsme dorazily na místo, kde se trhy nacházely, musela jsem vypadat jako dítě, když vidí na Štědrý den dárky pod stromkem. Všude okolo mě byla různá světýlka, hromada vůní od jídel a pití a všemožné výrobky s tématem Vánoc. Moje očka zářila nadšením a Sascha si toho všimla. Mírně se usmála a vzala mě ta ruku. Překvapeně jsem se na ni podívala s jasně červenými tvářemi, ale než jsem stačila něco říct, už mě táhla k nějakému ze stánků.

  ,,Ochutnej to." řekla, když mi podávala karamelovou hůlku. Nikdy jsem jí neměla, protože jsem vánoční čas každý rok trávila zavřená ve svém bytě, a proto to pro mě byla novinka. ,,Je to výborné." zajásala jsem, když jsem tu věcičku ochutnala. Sascha se vedle mě rozchechtala a já se na ni podívala s otazníky v očích. Stále s úsměvem zavrtěla hlavou a přiblížila se více ke mně. ,,Budu ti muset ukázat ještě mnoho vánočních věcí."

  Oběhly jsme spolu ještě mnoho stánků, ale večer se pomalu blížil a my se musely vydat domů. ,,Počkej ještě chvilku." vyhrkla Sascha najednou a zmizela k jednomu stánku. Nevím, co koupila, protože to nesla v neprůhledné taštičce. Děsilo mě to a její tajemný úsměv mi vůbec do klidu nepomáhal...