Tak nakonec nadešel ten úžasný den, který jak jsem si dopočítala, budu slavit každý rok osm dní před Štědrým dnem. I když jsem to zjistila až dneska ráno a nemám vůbec žádný dárek. Možná jste na to už někdo přišel... Sascha má dnes narozeniny!

  ,,Cindy, pojď za mnou." zašeptala jsem směrem ke své hnědovlasé kamarádce a šla nenápadně do ložnice. ,,Potřebuji pomoc." zaúpěla jsem, když se za Cindy zavřely dveře. Ta se na mě nechápavě podívala. ,,Sascha má narozky a já nemám dárek." pohlédla jsem na ní s obavou vepsanou ve tváři. Chtěla bych pro ní nějaké velké překvapení. ,,Vždyť jsi o tom musela vědět, tak proč ho chceš shánět až teď na poslední chvíli?" zeptala se překvapeně. Já jen mlčela a dívala se do země. ,,Počkat... tys to předtím nevěděla!" vykřikla překvapeně. S rudými tvářemi jsem jí na to kývla a stále se dívala do země. ,,Vždyť spolu chodíte, tak jak to můžeš nevědět? A jak jsi na to vůbec přišla?"vychrlila na mě několik otázek.

,,Ještě jsme se k tomu nedostaly..." bránila jsem se. ,,Ale na vášnivé noci už ano podle toho, co jsem včera slyšela." začala se smát Cindy a já chytla ještě rudější barvu, pokud to tedy šlo. Řekněme, že Sascha nebyla tak unavená, jak vypadala. A tak jsme si ještě užily. Ale netušiliy jsme, že nás ty dvě budou odposlouchávat.

  ,,Zjistila jsem to náhodou... přišla jí SMSka od její kamarádky." řekla jsem. ,,Čteš jí zprávy v mobilu?" zeptala se s přivřenými víčky Cindy. Jejda, ono to vyznělo trochu špatně. ,,Ne, takhle jsem to nemyslela. Ona někam odešla a já myslela, že by to mohlo být něco důležitého." vysvětlila jsem a doufala, že jí to bude stačit. Stále je na mě podezíravě koukala a mně to začalo být mírně nepříjemné.

  ,,Pomůžeš mi tedy?" zeptala jsem se Cindy zoufale, potřebuji Sasche něco sehnat. ,,Podle mě by stačilo, kdybychom tě obvázaly stuhou v nějakým roztomilým sexy kostýmku." zavtipkovala Cindy a já jí bouchla do ramena. ,,Tohle není vtipné." řekla jsem vážně, i když moje červené tváře mi na vážnosti vůbec nepřidaly.  ,,Tak jdeme nakupovat. Něco určitě seženeme." usmála se a vyšla z ložnice.

  ,,Jdeme jen s Iris koupit kakao, všimla jsem si, že došlo." slyšela jsem Cindy, jak volá na holky. ,,To je ale stupidní výmluva." řekla jsem si sama pro sebe. K našemu štěstí holky jen kývly hlavou na souhlas a dále se věnovaly filmu v televizi. Podívala jsem se na Cindy, která si už nazouvala boty. V rychlosti jsem se také oblékla a vyšly jsme z bytu.

  ,,Kam teď?" zeptala se mě Cindy, když jsme stály před bytovkou. ,,Zajdeme do centra, tam je spousta obchodů." navrhla jsem a ona kývla. Vydaly jsme se směr nejbližší obchodní centrum a po deseti minutách jsme tam došli. ,,Co si myslíš, že by Sascha chtěla?" zeptala se mě Cindy, když jsem se rozhodovala, kam půjdu. ,,Asi nějakou knihu." zamyslela jsem se, když se mi vybavila jedna vzpomínka.

  ,,Jdi do knihkupectví, já skončím pro dort." s mrknutím oka a přiťouchým úsměvem zmizela za roh. Jen jsem nad tím pokrčila rameny a vydala se hledat nějaké knihkupectví. Asi po půl hodině jsem jedno našla a vydala se mezi detektivky. Našla jsem si správného autora a vzala jednu knihu. ,,Dobrý den, tohle prosím." pozdravila jsem prodavačku a podala jí knihu. Ta se na mě mile pousmála a řekla cenu. Požadovaný obnos jsem zaplatila a i s knihou se vydala před centrum.

  Cestou jsem napsala Cindy SMSku o tom, že dárek mám koupený a čekám před vchodem. To mě opravdu zajímá, jaký dort pro Saschu koupila. ,,Tak jsem tady." zasmála se Cindy a já spatřila, co nese v rukách. Krabici od pizzy...

  ,,Jsme doma!" křikla Cindy, když jsme dorazily. Pizzu položila na botník. Když jsem si sundala boty i vysvlékla z kabátu, zamířila jsem do ložnice, kde jsem se pokusila zabalit knížku. Ale vůbec se mi to nedařilo... Nakonec jsem to nějak zabalila. Pomineme tu skutečnost, že jsem nad tím strávila více, než dvacet minut.

  ,,Sascho, pojď sem!" zavolala jsem na ní, když jsme s Cindy nakrájely pizzu na trojúhelníky a připravily dětské šampaňské do skleniček. ,,Co se děje?" zeptala se mírně zmateně Sascha. ,,Všechno nejlepší!" skočila jsem jí okolo krku, div že jsme obě nespadly na zem.  ,,Jak jsi to zjistila?" dívala se na mě podezíravě. ,,Kouzlo?" zasmála jsem se a předala jí dárek. ,,Mám se bát?" zeptala se na oko vyděšeně. ,,Určitě ne." zazubila jsem se.

  ,,Jé, moc děkuju." tentokrát jsem měla okolo krku já Saschu. Věděla jsem, že jí tou knihou udělám radost. ,,A teď dort." vypískla Cindy nadšeně a vrhla se na kousek pizzy. ,,Kde je vůbec Rachell?" zeptala se po chvilce zaraženě hnědovláska. ,,Odešla chvilku po vás." oznámila nám Sascha. ,,Kousek jí nechám." Cindy vzala dva kousky a dala je mimo na druhý talířek. ,,Tak a teď se jde slavit." usmála jsem se a přiťukly jsme si skleničkami.

Omlouvám se, že je zase tak pozdě, ale je neuvěřitelně dlouhá - přes 800 slov. A ano, jsem strašný egoista, že jsem dala Sasche narozeniny ve stejný den jako je mám já :)
Vaše Hane <3