Tiše jsem se přikradla k Sasche, která ležela rozvalená po celé naší posteli. Chvíli jsem si jí prohlížela, protože ve spánku vypadala tak strašně nevinně, a pak začala uskutečňovat svůj plán. Přisedla jsem si k ní a během okamžiku jsem ji začala lechtat.

  ,,Iris?! Přestaň! To lechtá!" vypískla Sascha a kroutila se jako žížala. ,,Ne ne." zasmála jsem se a v činnosti nepřestávala. ,,Co se tady děje?" zeptala se Cindy, která stála u dveří a protírala si ospale oči. Přestala jsem na chvíli lechtat Saschu a podívala se na Cindy. To byla moje osudová chyba. S pištěním jsem skončila na zádech mezi peřinou a Sasch. ,,Nic se neděje." usmála se Sascha andělským úsměvem na Cindy.

  Cindy jen zakroutila hlavou a odešla do obýváku, kde s Rachell přespávala na gauči. ,,Jdeme udělat snídani, jo?" ozval se Rachellin hlas a pak jsem slyšela, jak se něco děje v kuchyni. ,,Jo, díky!" zakřičela Sascha nazpět a pak se otočila ne mě.

  ,,Copa s tebou udělám?" zeptala se laškovně a svůdně se usmála. ,,Ty jsi ale praštěná." zasmála jsem se nahlas. ,,Ale Iris~." zavrněla mi moje jméno do ucha. ,,Holky, snídaně je na sto-" chtěla nám oznámit Cindy, která právě otevírala dveře, ale zarazila se, když nás uviděla. To musel být pohled. Já, jen v Saschině delším tričku a spodní prádle, a na mě leží Sascha, která má tílko a šortky na spaní. ,,Pa-don." zakoktala Cindy a celá červená zmizela.

  Když už jsme všechny seděly u stolu se snídaní na talíři, Cindy stále měla mírně zarudlé tváře. Rachell se jí několikrát ptala, co se stalo, ale ona zase zčervenala a začala vrtět hlavou. ,,Asi s Rachell ještě nespala." zašeptala mi Sascha a já kývla.

  ,,Kam dneska půjdeme?" zeptala jsem se s radostí. Předpokládala jsem, že alespoň jednu z nás napadne něco zábavného. ,,Zůstaneme doma a budem se koukat na televizi." navrhla Sascha. ,,Ne, půjdeme ven." protestovala Cindy a podívala se s nadějí v očích na Rachell. Ta však zavrtěla hlavou na znak nesouhlasu. ,,Já bych byla taky radši doma."

  Tak jsme dopoledne zůstaly doma a koukaly se na romantické slaďárny. Já jsem se opírala havou o Saschino rameno a vedle ležela Cindy u Rachell. Všechny jsme byly schované pod jednou dlouhou huňatou červenou dekou. Koupila jsem si jí v listopadu, pár dní před tím, než jsem potkala Saschu. Myslela jsem, že pod ní budu sama, ale to se jaksi změnilo. Teď jse pod touhle extra dlouhou dekou se svojí přítelkyní, svojí nejlepší kamarádkou a její přítelkyní. Kdo by věřil, že se během pár dní můj život obrátí vzhůru nohama. Že by Vánoční zázrak? Netuším...

  Omlouvám se, že tak dlouho nic nevyšlo 😅 Nějak nestíhám. Pokusím se kapitoly dohnat do alespoň do konce prosince, ale nic neslibuji (protože vím, jak by to dopadlo). Jak si užíváte Vánoce?
Vaše Hane <3