,,Nedáš si se mnou sprchu, broučku?" zeptala se mě Sasch. ,,Aby to dopadlo jako včera?" uchechtla jsem se. Jen abyste byli v obraze... po tom, co jsme si to užily v posteli jsme se přesunuly do sprchy, kde jsme se měly umýt. Bohužel plán ztroskotal a bylo pokračování za doprovodu drobné povodně v koupelně. Pak už jsem usnula a Sascha neměla náladu mě umýt. Jen mě přenesla do postele.

  ,,Samozřejmě, že by to tak nedopadlo, protože pak už bys nechodila vůbec." zasmála se Sascha a odešla do koupelny. Po chvíli jsem slyšela sprchu. ,,Alespoň něco udělám k snídani." řekla jsem odhodlaně a vstala z postele. To byla ale chyba... bolela mě jistá část těla, a to opravdu hodně. Jak budu moct chodit venku takovouhle chůzí, vždyť se mi všichni budou smát. Povzdychla jsem si.

  Z ledničky jsem vytáhla pár vajec, abych udělala volská oka - jedno z mála jídel, které dokážu. Rozklepla jsem je do oleje na pánvičku a ještě si doběhla do ložnice, protože jsem na sobě neměla nic, kromě spodního prádla. Natáhla jsem na sebe první tričko, které mi přišlo pod ruku a na nohy jsem si alespoň vzala ponožky, abych nenastydla jako Sasch. Pak jsem rychlostí blesku utíkala do kuchyně, kde jsem zjistila, že vajíčka jsou lehce připálená... ehm... 'lehce'.

  ,,Snad jí to nebude vadit." povzdechla jsem si a nandala nám oběma porci. ,,Co by mi nemělo vadit? To, že máš moje tričko?" zeptala se zmateně Sascha a já se zatvářila jako měsíček na hnoji. Když spatřila, co jsem vytvořila za dílo, jen s úsměvem zakroutila hlavou a převzala si svůj talíř. Pak mi došlo, co řekla v té druhé větě. Vážně mám její tričko? Podívala jsem se na sebe a zjistila, že Sascha má pravdu. Její tričko jsem měla jako delší košilku a bylo tak o dvě čísla větší. Ale né zase tak moc velké, aby ze mě spadávalo.

  Spokojeně jsem si sedla a trochu zaskuhrala bolestí. Všimla jsem si, že se Saschi snaží nesmát se, ale moc jí to nešlo. Trochu jsem zavrčela, abych jí dala najevo, že o jejím smíchu vím. ,,Promiň." šeptla tiše a věnovala se dál svému jídlu. Na to, že vypadalo celkem špatně, bylo dobré.

  ,,Až to dojíš, tak se přijď převléknout do ložnice." řekla jsem s tajemným úsměvem na tváři a odešla jsem. ,,Copak zase máš v plánu?" slyšela jsem ještě, než jsem zmizela v pokoji.

  ,,Proč jsme musely jít ven? Vždyť jsem nemocná." remcala Sascha, když jsme šly společně parkem. ,,Protože jsem byly už dlouho zalezlé doma a čerstvý vzduch každému jen prospěje." vysvětlovala jsem a táhla jí parkem. Chtěla jsem se dostat na náměstí, kde byl krásný velký vánoční stomek a pod ním dřevěný Betlém. Stále jsem chodila více méně zkrypleně, protože bolest neodstupovala.

  ,,Iris?" ozvalo se zprava a já zastavila, protože bych ten hlas poznala kdekoliv. ,,Cindy? Co ty tady? Nemáš být náhodou doma?" ptala jsem se jí okamžitě, když jsme se obejmuly. Samozřejmě, že jsem si všimla Saschinina žárlivého pohledu. ,,Jsem tady... s někým." začervenala se Cindy a sklopila hlavu. ,,A kdo je ten šťastný?" zeptala jsem se s úsměvem. ,,Cin, zlatíčko? Kampak ses mi poděla?" zakřičela nějaká dívka, která držela dva kelímky s teplým čajem a šla směrem k nám.

  ,,Šťastná..." opravila mě Cindy a já na ní vyjeveně koukala. Nikdy mi neřekla, že je na holky stejně jako já. ,,Cin, kdo je to?" dívala se na nás ta dívka velmi nedůvěřivě. ,,Rachell, tohle je Iris, moke spolužačka a kamarádka." představila mě. ,,A tohle je..." přemýšlela a zkoumala Saschu. ,,Tohle je Sascha, moje přítelkyně." vyhrkla jsem rychle a chytila trochu rudý odstín.

  Cindy se na mě překvapivě podívala, ale pak se usmála. ,,Ráda tě poznávám, Sascho." podala jí Cindy ruku a Sasch si s ní potřásla. ,,Také." přikývla a já sledovala Rachell. ,,A kdo je tohle?" zeptala jsem se podezřívavě na Cindy. ,,Tohle je... moje přítelkyně." vydala ze sebe nakonec tiše a Rachell jí objala okolo pasu tak, aby nevylila horký čaj ani na zem a ani na Cindy.

  ,,Gratuluji." Vydechla jsem s úsměvem. ,,Pojďte k nám, můžeme si popovídat" navrhla jsem a dostala tři souhlasné kývnutí...

Tak a do příběhu se nám dostal další zamilovaný páreček. Co si o něm zatím myslíte?
Vaše Hane <3