77. kapitola
Tak jsem se k tomu přeci jen dokopala a přepsala sem ještě jednu kapču, ale s tou třetí dnes už nepočítejte, to až zítra zase... možná xD
Už jsme dorazili pomalu domů, kde jsem se zul a hned na to mu dal pusu na koutek. "Tak co se stalo?" zeptal jsem se tiše a usmál se. Chtěl jsem mu zas navodit dobrou náladu.
Konečně jsme byli doma a Iki nijak neváhal a téměř hned mě políbil, což mi náladu zase o něco zvedlo... na okamžik. Když se zeptal, hned se mi zase vybavily ty pipiny od nás ze třídy. "Nic důležitýho, to nemusíš řešit." povzdechl jsem si jen nakonec a šel si uklidit tašku.
Ach jo... že já se furt na něco ptám. Nechal jsem ho tedy chvilku na pokoji a šel do kuchyně udělat jídlo. Dnes jsem se rozhodl pro omáčku s masem a rýží. Vše potřebné jsem si připravil a pustil se do práce. Zatím co se mi to vařilo, dal jsem najíst našim kočičákům a pak se opět vrátil ke sporáku.
Chvíli jsem pobyl v pokoji, abych se znovu uklidnil. Nakonec jsem si ale šel opláchnout obličej ledovou vodou a rozhodl se to dál pro dnešek neřešit. Nebo se o to spíš pokusím. Došel jsem do kuchyně, kde už Iki stál u sporáku a něco kuchtil. "Chceš pomoct?" zeptal jsem se a pořádně ho objal. Jo, on je jen můj a s nikým se o něj dělit nebudu.
Spokojeně jsem se usmál, když mě objal. "Klidně bys mě mohl takhle objímat dál." zavrněl jsem, ale i přes to jsem se k němu otočil, sehl se a políbil ho. "Včera jsi měl slíbené mazlení. Chceš si ho dnes vybrat nebo později?" zašeptal jsem mu.
Spokojeně jsem se usmál, když mě políbil a úsměv se mi ještě víc rozšířil, když se zmínil o mazlení. "Podle toho, jak máš čas. Nechci tě od ničeho tahat."
"Já mám čas. Navrhuji chutný oběd a pak mazlení kdekoliv se ti zachce." broukl jsem a zas obrátil svou pozornost k vaření, aby se nic nezkazilo. "Než bude oběd, klidně si můžeš dělat něco svého. Pak tě zavolám." oznámil jsem.
Tenhle plán se mi líbí, uculil jsem se v duchu. "A vážně nechceš s něčím pomoct?" ujišťoval jsem se ještě. Rád bych mu pomohl, kdyby potřeboval.
"Ne, děkuju. Už stejně jen musím ohlídat, kdy to bude, takže klidně utíkej." ujistil jsem ho a svůdně mu poslal pusu.
Usmál jsem se a vzdušnou pusu mu oplatil. Pak už jsem se otočil a zamířil do vedlejší místnosti, kde jsem se ale zastavil. No jo, co ale mám dělat? Až na pruzení lidí jsem nikdy žádné koníčky neměl, takže teď jsem vůbec netušil, jak se mám zabavit. V konečné fázi jsem skončil u koťat, která samozřejmě bedlivě hlídala Sayuri, ale dokonce i Iseri.
Asi půl hodiny jsem to všechno hlídal a míchal. Když bylo hotovo, nandal jsem nám na talíře a dal to na stůl. "Yuu, oběd je hotový!!" zavolal jsem a ještě dal na stůl každému příbor.
Hned, jak jsem zaslechl Ikiho, vyskočil jsem na nohy a během okamžiku jsem byl v kuchyni u stolu. "Dobrou chuť." popřál jsem mu s úsměvem a hned se pustil do jídla.
"Dobrou chuť." oplatil jsem mu a také se pustil do své porce. Když už jsem dojedl, počkal jsem, až dojí i Yuu. "Přidáte si nebo Vám to mohu umýt, princezno?" zeptal jsem se a zabavil mu talíř.
Postavil jsem se a jakmile se otočil k lince, objal jsem ho zezadu a postavil se na špičky a ryt se téměř dotýkal jeho ucha. "Ani jedno, můj princi. Teď je čas na mazlení." zavrněl jsem mu do ucha a dal mu na něj něžný polibek.
Příjemně mě zamrazilo, když se rty dotkl mého ucha. "Mmm... tak princ to tedy umyje později." zavrněl jsem a otočil se k němu s úsměvem. "Kam si princezna přeje jít?" zeptal jsem se, chytil ho za pas a přisunul až na své tělo.
"Princezně je to jedno, hlavně, že tam bude mít svého prince." řekl jsem svůdně a prstem mu začal na hrudi kreslit kolečko.
Jen jsem si ho chytil pod zadkem, vyzvedl si ho na sebe a došel s ním do obýváku, kde jsem se s ním posadil na gauč. Nechci ho až moc provokovat, aby nenastal problém, ne dokud nebude v pořádku a tak jsem ho párkrát pohladil po zádech a začal ho něžně líbat.
Spokojeně jsem zamručel a o něco víc se k němu natiskl, když mě začal líbat. Naštěstí si mé nemravné myšlenky dali pohov, takže jsem si tuto chvíli mohl plně užívat a nemusel se obávat nějakých komplikací.
Stále jsem ho líbal, drbal na zádech a párkrát mu těsně u rtů zašeptal "Miluji tě." Užíval jsem si tu chvilku i jeho teplo a po malé chvilce ho pevně objal.
Už tak nějak ze zvyku jsem vždy na okamžik trošku přiostřil a chtěl to posunout na vyšší úroveň, ale pak se mi nakonec vždy zase podařilo ubrat. Nevím, jak Iki, ale já bych pak v takové fázi se asi už moc ovládat nedokázal. Ať už jsme se líbali nebo jsem věnoval pozornost jeho uchu či krku, snažil jsem se udržet stálé tempo a zbytečně ani jednoho z nás neprovokovat.
Tak jak se věnoval on mně, tak jsem se věnoval i já jemu a dával si dobrý pozor, jestli to nepřeháním. Rád bych mu už teď ukázal, jak moc ho chci, ale vím, že by nastal spíše problém, než něco pro nás oba úžasného a tak jsem se držel na uzdě.
I když to bylo pro mě ze začátku trochu složitější, nakonec jsem si zvykl a už se to nesnažil nikam dál posunovat. Jenže ani nevím jak, najednou mě přepadla znovu ta vzpomínka z dnešního tělocviku. Nechtěl jsem to sice vytahovat, zvlášť ne teď, ale nakonec jsem se tomu přeci jen úplně neubránil. "Jak sis užil první den jako tělocvikář?" zeptal jsem se se zájmem a znovu se mu lehce přisál ke krku.
Spokojeně jsem přivřel oči a zaklonil hlavu, aby měl lepší přístup. Trošku mě jeho náhlá otázka zmátla, ale neřešil jsem to. "Užil jsem si to. Baví mě být v pohybu, ale skončím s tím hned, jak přijde bývalý tělocvikář. Docela mě baví učit vás." odpověděl jsem tiše a pak se mu podíval do očí. "A navíc když učím, vidím tě častěji." zavrněl jsem a tentokrát se já začal věnovat jeho krku.
Jeho odpověď mě z větší části uklidnila, protože jsem byl rád, že ho pravidelně nebude kde kdo očumovat, ale počítám, že ještě možná celý příští týden to budu muset nějak překousnout. Spokojeně jsem zamručel a taky hlavu trochu naklonil. "Tak hlavně, že budeš dělat to, co tě baví." odpověděl jsem mu s přivřenýma očima a jednou rukou mu zezadu prohrábl vlasy.
Na to jsem už jen zamručel a dál se věnoval jeho krku. Téměř doslovně jsem zavrněl, když mi prohrábl vlasy. Jako takové poděkování či odměnu za to jsem mu po krku lehce přejel zuby a pak ho olízl.
"Mmm..." spokojeně jsem zamručel a přitom se usmál nad tím, jak moc se Ikimu líbí, když mu rukou vjedu do vlasů (a nebo taky někam jinak, že... xD dlouho jsem nic pořádně neokomentovala a tohle jsem si neodpustila :D ). "Chceš dnes něco dělat?" zeptal jsem se znovu po chvíli.
Ještě jsem ho na krk párkrát políbil a pak se zamyslel. "Mmm... dnes jsem měl v plánu se pořádně vykoupat a jinak asi nic. Chtěl by sis třeba... mmm... co já vím... zařádit v autě?" zeptal jsem se. Teď mě opravdu nic moc nenapadlo.
Ihned jsem zbystřil. "Zařádit v autě?" zopakoval jsem po něm s již menším úšklebkem na tváři, který se ale stále roztahoval a v očích mi jen jiskřilo.
Ah. Trefa do černého. "Tak hádám, že asi chceš." uchechtl jsem se při pohledu na něj.
"Jak bych něco takového mohl odmítnout?" zašklebil jsem se, ale následně ho dlouze políbil, aby si nemyslel, že auto je pro mě snad zajímavější, nežli on.
"No jas-mhhhh..." nestihl jsem ani domluvit a Yuu už byl nalepený na mých rtech. Ne, že by mi to vadilo. Samo sebou, že polibek jsem s radostí opětoval.
"Můžeme jít nebo si chceš ještě něco udělat?" zeptal jsem se, když jsem se od něj už po nějaké době odtáhl.
Spokojeně jsem se usmál a prohrábl mu vlasy. "Ty nám můžeš udělat něco dobrého a já autíčko přezuju do starších botek." oznámil jsem a začal se zvedat.
"Dooobře." Ještě jsem ho políbil a už se zvedal a zamířil do kuchyně, kde jsem začal mazat chleby a obkládat je sýrem, šunkou nebo salámem a k tomu jsem ještě nakrájel i nějakou tu zeleninu.
"Tak já jdu." oznámil jsem a vyšel ven odkud jsem zamířil ke sklepu. "Oh... já tu neuklidil..." řekl jsem si a začal odklízet tyče, které jsem při poslední návštěvě srazil na zem. Potom jsem vytahal k autu starší pneumatiky a rovnou je začal vyměňovat. Musím uznat, že jsem se pořádně zašpinil a opět zapotil.
Jej, tak tahle kapča taky není úplně nejdelší, možná je ještě o chlup kratší, ale tak snad mi to odpustíte xD Tak pro dnešek se loučím a pokračování snad zítra :D
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top