Zvládla jsem to!  dokázala jsem se přemluvit k doopravení textu na další kapitolu xD  Můžete být rádi, že jsem si přes den schrupla a teď se... proběhla xD @Dezzinou pššt!! :'D a taky můžete být rádi, že jsem nechtěla opět navýšit svůj dluh na pět dílů :D

"A co ta tvoje přítelkyně?" zeptal jsem se Iata s menším úšklebkem. "Ty o nás víš tak nějak vše, tak nám o ní taky něco pověz. Jaká je?" vybídl jsem ho.

"Mmmh, to je pravda. Povídej, o to jak jste se poznali." podpořil jsem Yuua. Iato se trošičku zamyslel, ale pak spustil.
"No dobře. Je to hnědovláska, má vlasy po ramena, čokoládová očka, plné rtíky, štíhlou postavu, metr sedmdesát přibližně, pěkný zadek, CÉČKA." říkal zasněně, až na ten zadek a velikost poprsí. Musel jsem se uchechtnout. To byl prostě celý on.
"No. A ona je občas docela náladová, ale jinak je to můj hodný strašpytel. Seznámil jsem se s ní, když jsem jel z práce domů a ona se u silnice schovávala za stromem. Bála se jednoho psa, který jí vběhl předtím na zahradu, takže jsem jí odvedl, psa vyhnal no a od té doby jsem k ní jezdil na kafčo." pokračoval dál. "Jmenuje se Arady." zavrněl a stále se usmíval.

Bylo vidět, že je do ní opravdu blázen a bylo zvláštní ho takhle vidět, když mluvil vážně a nedělal si pořád z něčeho legraci. Tedy u toho pěknýho zadku a zdůraznění jejího poprsí jsem se musel zasmát. "Ty v tom jsi taky až po uši, co?" uchechtnul jsem se, ale ve skutečnosti jsem na tom byl stejně. Byl jsem do Ikiho šíleně zamilovaný, a tak jsem si teď ani neuvědomil, že se na něj dívám a blaženě se usmívám.

Je pravda, že Iato si vždy vybíral holku podle povahy, ale ať už našel jakoukoliv, uměl ocenit každou její křivku. Ať byla velká nebo malá. Musel jsem se pobaveně usmívat. Chvilku po tom, co promluvil Yuu, jsem k němu tiknul očima a už se nezvládl vrátit. Jeho oči mě uvěznily a jeho úsměv okouzloval. Za chvilku jsem se usmíval podobně, jako on a byl otočený přímo na něj. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale zjistil jsem to když se zas ozval Iato.
"Tři minuty na sebe zamilovaně čučítee." zavrněl pobaveně a měl hlavu opřenou o ruce, které si lokty podepřel o stůl.

I Iki se na mě za chvíli zahleděl a já ani přes to pohledem neuhnul, spíše naopak. Když ale Iato znovu promluvil, cuknul jsem sebou, protože jsem se ho snad až lekl. "Ehm... promiň." podrbal jsem se za krkem trošku nervózně, protože jsem si teď vůbec nebyl jistý, jestli něco náhodou ještě neříkal.

Jen jsem se při té zmínce trochu uchechtl a zčervenal.
"Kluci, víte, že hledění do očí, delší než šest sekund znamená, že chcete druhou osobu zabít a nebo mít s ní sex?" uchechtl se zákeřně. "A já myslím, že u vás to vražda nebude. Mám vám nechat prostor?" to už se začal smát. Opravdu ho zabiju.

Trochu jsem se začervenal při jeho poslední poznámce, ale místo odpovědi jsem se zvedl, vymáchal utěrku v ledové vodě a hodil mu ji na hlavu. "Ty by jsi se měl hlavně zchladit." rozesmál jsem se tentokrát já.

Jakmile Iatovi přistála mokrá utěrka na hlavě, začal jsem se smát, ale to se nevyplatilo. Iato utěrku vzal a se smíchem mi ji pleskl na obličej. Šíleně to studilo. Chvilku na to se utěrka proletěla přes celou kuchyň a přistála na Iserim, který se vylekal a utekl. Já i Iato jsme se začali nekontrolovatelně smát.

Oba se šíleně smáli a já na tom nebyl jinak. "Chu... chudák Iseri." vysoukal jsem ze sebe, když se mi podařilo se uklidnit. Sebral jsem mokrou utěrku, ze které bude mít Iseri nejspíše doživotní trauma, vymáchal ji a pověsil na madlo od trouby, aby uschla. Protože i ty dvě paka dojedla, sebral jsem špinavé nádobí a postupně ho začal mýt.

"Děkuju Yuu." řekl jsem prostě, když už jsem se zvedl a došel za ním, abych mu pomohl. Za chvilku jsme měli hotovo a Iato už si začal brát své saky paky.
"Chlapi, díky za přespání. Byla to náááramná sranda." zasmál se a po chlapsku se se mnou objal a pak objal i Yuua, ale spíš jako panenku.
"Zvládneš to s ní?" šťouchl jsem si.
"Zvládl jsem přepadení, zvládnu i jednu holku. Mějte se a zas někdy!" zasmál se a odešel.

Než jsem stihl cokoliv udělat, byl pryč. Páni, kam se na něj hrabu, taková motorová myš nejsem ani já. "Dnešek sotva začal a už byl tak šíleně náročný." povzdechl jsem si a opřel se o linku. Pak jsem se ale stejně musel zase usmát, protože předešlé okamžiky naší situaci dost zjednodušily.

"Heh, to mi povídej." uchechtl jsem se a přitáhl si ho k sobě. Chvíli jsem mu jen hleděl do očí, ale pak jsem se začal pomalu sklánět, dokud jsem ho nepolíbil. Polibek jsem co nejvíc prohloubil, ale v tom se otevřeli dveře.
"Jste sladcííí!!" zavolal na nás Iato a zas rychle zdrhnul. Opravdu po něm jednou něco těžkého hodím. 

Musel jsem se od něj odtáhnout, protože jsem se začal zase hrozne smát. "To je hroznej kašpar." podařilo se mi nějakým způsobem vyslovit, ale nakonec jsem se znovu uklidnil. "No, kde jsme to přestali?" řekl jsem lehce svůdně a pohladil Ikiho po boku.

Taky jsem se musel nakonec zasmát, ale když Yuu položil otázku, rázem jsem byl zas klidný a usmíval se. Jednou rukou jsem ho chytil za pas a druhou jsem mu chytil bradu. Zas jsem se sklonil. "Myslím, že někde tady." šeptl jsem těsně u jeho rtů a následně ho políbil.

Můj pohled kmital z jeho očí na rty, které se ke mně pomalu přibližovaly. Když se mě ale dotkly, oči jsem zavřel a dál postupoval, jak jsem měl v takových okamžicích zvykem. Obtočil jsem ruce kolem jeho krku a tuhle chvíli si plně vychutnával.

Také jsem oči po chvilce zavřel a začal Yuua něžně líbat. Netrvalo dlouho a zas jsem si ho vyzvedl na sebe, aby to bylo pro nás oba pohodlnější.

Pevně jsem se ho chytil nejen rukama, ale i nohama, aby mě on nemusel tolik držet, i když pro něj to asi není žádný problém. Jednou rukou jsem namotával jeho prameny vlasů na svůj prst a druhou se ho stále držel kolem krku. Jeho rty se staly mou drogou, kterou se nikdy nezvládnu nabažit.

Začal jsem spokojeně bručet, když si hrál s mými vlasy a bez problémů vklouzl jazykem do jeho úst. Nejraději bych ho slíbal úplně celého. Jednou rukou jsem ho začal hladit na zádech a druhou ještě zpevnil stisk, aby mi nesklouzl.

Klidně jsem spolupracoval a zapojil svůj jazyk do smyslného tance, který mi byl více než příjemný, stejně jako každý jeho dotyk na mém těle. Postupně jsem se začal rukou, kterou jsem měl celou dobu kolem jeho krku pouštět a sjel mu s ní po krku až na hruď. O to víc jsem se ovšem chytil nohama a natiskl se na něj, i když jsem věděl, že by mě nepustil.

Když se na mě ještě natiskl, usmál jsem se. Broučku můj, já bych tě přeci nepustil. Víc jsem přitlačil na jeho zádech, aby cítil jistotu, ale po chvilce jsem se opřel o zeď, po které jsem se s ním sesunul do sedu, ve kterém jsem ho stále líbal, ale teď jsem měl i volné ruce, které doputovaly okamžitě k jeho bokům, které hladily.

Byl jsem rád, že jsme se nakonec stejně ocitli na zemi, protože takhle to bylo pro oba rozhodně pohodlnější a mnohem snazší. Rukou jsem mu zůstával stále ve vlasech, protože jsem věděl, že to má rád, ale druhou jsem mu vyjel z hrudi na rameno a následně na paži, kterou mě hladil na boku, po které jsem přejel až na hřbet jeho ruky, kde jsem nechal svou ruku na znamení, že se mi to tak líbí.

Když mi dal ruku na mou ruku, začal jsem ho hladit o něco víc a zároveň jsem se musel na chvilku odtáhnout od jeho rtů, abych nabral dech. "Milu... Miluju tě... heh." usmál jsem se a druhou rukou jsem mu taky vjel do vlasů.

Taky jsem do plic nabral novou várku vzduchu a spokojeně přivřel oči, když i on vjel rukou mezi mé prameny. "To já tebe přece taky." opětoval jsem mu úsměv. "A vždycky budu." pohladil jsem ho po tváři.

"Zlato moje." zavrněl jsem a na chvilku schoval tvář k jeho krku. Nasával jsem chvilku jeho vůni a pak začal na krk skládat polibky, jeden vedle druhého. Jako bych si na něm snad stavěl neviditelnou bariéru, přes kterou smím jen já.

Spokojeně jsem se usmál a naklonil hlavu trošku na stranu, abych mu umožnil lepší přístup. Chvíle s ním jsou prostě nejlepší a je jedno, jestli se mazlíme, líbáme, popřípadě jde o nějaké ještě intimnější chvilky nebo prostě spolu třeba vaříme. Žádnou z těchto okamžiků bych za nic na světě nevyměnil. Zpočátku jsem si pouze vychutnával jeho péči, ale pak jsem se začal věnovat jeho uchu, které jsem ze shora dolů začal něžně slíbávat.

Začal jsem si užívat ten pocit na uchu, takže jsem se mu pozapomněl věnovat, ale to jsem rychle napravil. Lehce jsem ho začal kousat a rukou mu jezdit krouživě po hrudi. Nikdy bych nevěřil, že se zamiluju do vlastního žáka.

Už jsem se po několikáté svými polibky vracel po uchu nahoru, tak jsem ho z vrchu olízl špičkou jazyka a pozastavil se u boltce, za který jsem mírně zatahal, ale pak jsem ho chvilku stejně ještě ocucával, než jsem se i já dostal k jeho krku.

Tiše jsem zavzdychal, když začal cucat můj boltec. Takhle se nezvládnu dlouho ovládat a já mu nechtěl nic udělat. Ještě chvilku pro něj vydržím!! Začal jsem zhluboka dýchat, abych trochu uklidnil své tělo, které po něm v tuto chvilku toužilo. Stále jsem pokračoval ve svém postupu a snažil se soustředit jen na to, abych mu dělal radost. Tu a tam jsem na jeho krku udělal neškodný flíček a tu a tam jsem ho trochu víc kousl.

Nemohl jsem si nevšimnout, jak se drží a tiše jsem se nad tím uchechtl. Mám ho potrápit nebo mu dát pokoj? rozmýšlel jsem se, ale každýmu musí být víc než jasný, že v mém případě jasně vede menší potrápeníčku. Špičkou jazyka jsem mu přejel na krk a pokračoval níž po krční tepně. Sice jsem se musel odtáhnout lehce, abych k němu hezky mohl, ale to mi nedělalo žádný problém a rovnou jsem se pěkně uvelebil přímo na jeho klíně.

"Y-Yuu?... co... co to děláš?" zeptal jsem se, i když jsem to tušil. Musel jsem se chytit jeho ramen. Začalo toho na mě být trochu víc, než bych chtěl a já nad sebou nechtěl ztratit kontrolu.

Dojel jsem jazykem opět nahoru, zpátky k jeho uchu. "Jen si s tebou trošku hraju." zašeptal jsem mu s úšklebkem, který mi byl jasně znát z hlasu. Mírně jsem mu ucho skousl, a pak se vrátil hezky na krk, kde jsem předtím skončil a začal mu tam dělat jeden malý flíček vedle druhého.

Trochu mě z toho hlasu zamrazilo a následně jsem zas tiše zavzdychal, když se věnoval mému krku. "Y-uu... to... ah to stačí." chytil jsem ho za ramena a odtáhl ho od sebe. "Neber to zle... nechci ti ublížit." při posledních slovech jsem mu rukou lehce přejel přes místo kde má stehy.

Nešťastně jsem zakňučel, když mě od sebe odtáhl. Nesouhlasil jsem s tím, ale ani jsem proti tomu nic nenamítal, protože jsem věděl, že bych s tím nic neudělal a asi taky proto, že měl tak trochu pravdu, že by mi tím mohl nechtěně ublížit. "Jo, já vím." špitl jsem a kousek jsem si na něm poposedl, abych ho dál zbytečně nedráždil. Chtěl jsem u něj ještě chvilku být, tak jsem ho prostě objal a položil si hlavu na jeho rameno.

Povzdechl jsem si. Tak moc rád bych ho třeba i jen pořádně stiskl v objetí, ale nechci riskovat. Alespoň jsem ho objal normální silou, ale láskyplně. Jednou rukou jsem ho začal hladit a drbat ve vlasech. "Až budeš zdravý, můžeš si se mnou dělat jeden den cokoliv." uchechtl jsem se. Je mi jasný, že si tím z části kopu vlastní hrob, ale chci, aby měl motivaci k tomu, to vydržet.

Znovu jsem zavřel oči, když mě začal hladit a drbat ve vlasech a na tváři se mi objevil znovu úsměv. "Tak jooo." zavrněl jsem a takhle chvilku zůstal, aniž bych něco dalšího říkal, ale nakonec jsem stejně znovu promluvil. "Vážně tady budeme sedět na zemi?" zasmál jsem se krátce.

Jen jsem se usmál a aniž bych na něco čekal, vzal jsem Yuua do náruče a pro změnu se s ním rozvalil na gauči.

Objal jsem ho kolem krku a nechal se přenést do obýváku, kde jsme se zahnízdili na gauči. Bez váhání jsem se k němu přitulil a nasál jeho vůni.