Už jsme byli skoro u příjezdové cesty a já chtěl Yuua zase pobavit. "Drž se!" Dupl jsem na brzdu, zároveň otočil volant a smykem zaparkoval.

"Tohle mě nepřestane bavit." zasmál jsem se hlasitě a vystoupil z auta. "Až budu mít řidičák, naučíš mě tohle všechno, že jo? A půjčíš mi auto, že jo? Že jo?" Chudák, bude to mít se mnou ještě těžký. Spíš on bude mít problém vydržet se mnou.

"Naučit tě to můžu, ale na auto mi nesáhneš." zasmál jsem se. "To auto je moje láska ze stanice." vysvětlil jsem. "Jen je přestříkané načerno."

"Dobře, dobře." rozesmál jsem se znovu, stoupl si k hlavním dveřím a čekal, až odemkne. Vešli jsme dovnitř a já hned vklouzl do kuchyně omrknout, co je v lednici. "Neuděláme si něco? Mám šílený hlad po tom všem." houkl jsem na něj do chodby.

"Mmhh..."zamručel jsem za ním a nakoukl mu přes rameno do lednice. "Co třeba smažák a brambory?"

"Jo, to zní dobře." přikývl jsem souhlasně a začal brát potřebné suroviny. Za chvíli se kuchyní už linula vůně smaženého sýru, což pěkně provokovalo můj prázdný žaludek, který na protest dál čekat hlasitě zakručel.

V klidu jsem si smažil sýr a občas se koukl na Yuua. Když jsem viděl, jaký má výraz, rozmýšlel jsem se, zda mu to trápení ukončit nebo prodloužit. Nakonec jsem mu ale nandal dřív to, co už bylo hotové.

Nervózně jsem se pohupoval na patách, dokud mi Ikimo nepodal talíř s jídlem. "Díííky." poděkoval jsem mu vděčně, posadil se ke stolu a hned je do toho pustil. Vím, že to je jen obyčejný smažák, ale asi jsem měl takový hlad, že mi připadalo, jako bych jedl jídlo z luxusní restaurace.

Za chvilku jsem si přisedl k němu se svou porcí, ale to on už měl skoro snědeno. "Teda. Mě doufám taky nesníš." usmál jsem se a dal si první sousto.

Dojídal jsem poslední zbytečky na svém talíři a zvedl se, abych po sobě umyl talíř. "To se ještě uvidí." uchechtl jsem se a dal se do úklidu kuchyně. Nevím, jak je to možné, ale byl jsem plný energie (bacha, nadopovaný křeček je zpět xD ) a pořád jsem musel všemožně poskakovat.

Pomalu jsem dojedl, a tak trošku pozoroval toho poskakujícího blázna a nakonec mi to nedalo. Musel jsem si zakrýt pusu, aby mě neslyšel, jak se mu směju.

Už jsem měl všechno umyté a Iki měl ještě trochu na talíři. "Jdu se vykoupat." oznámil jsem a jen ho přelétl pohledem, když jsem měl už zamířeno do koupelny, ale všiml jsem si, jak je zase rudý jako rajče a drží si ruku před pusou. On se mi směje?! "Je tady něco k smíchu?" zabručel jsem a nafoukl tváře.

V tu chvilku, kdy na mě promluvil jsem se záhadným způsobem uklidnil, podíval jsem se mu do očí a klidně mu odpověděl, jakoby jsem nic nedělal. "Ne. Proč se ptáš?" Ale pak mě to zas popadlo a já se začal smát nahlas. "Rad-ši běž! haha!!" No a smál jsem se dál, i když jsem nechtěl. Byl tak vtipný, když poskakoval.

Koukal jsem na něj jak na blázna, ale nakonec jsem jen protočil oči a pokračoval ve svém původním plánu. Vzal jsem si triko na spaní a napustil si vanu, ve které jsem ale stejně moc dlouho nepobyl, protože jsem měl moc energie na to, abych se tam jen tak válel.

Potom, co mě smích přešel jsem se vydal do ložnice, kde jsem začal převlékat celou postel. Už to potřebovala chudinka. Potom jsem zalezl do pracovny, kde jsem se chystal na zítřejší školní teror.

Natáhl jsem si boxerky, oblékl si triko a šel za Ikim. V kuchyni už nebyl, v obýváku ani ložnici taky ne, tak už zbývala jenom pracovna. Potichu jsem se k němu připlížil a zezadu ho objal."Ikííí, já chci ještě něco dělááát."

Vyplňoval jsem jeden test, který jsem měl v plánu zítra rozdat druhákům. Potřeboval jsem vědět, jestli jsou otázky srozumitelné a jestli se to už učili. Vypisoval jsem poslední odpověď, ale v tom mě Yuu obejmul. Děsně jsem se lekl a dokonce se mi povedlo ten test roztrhnout vejpůl propiskou. "Pff, Yuuuuu. Teď to budu muset napsat znovu." Zaklonil jsem hlavu tak, abych na něj aspoň trošku viděl a usmál se. "A copak bys chtěl dělat??"

"Promiň." zamumlal jsem mu do zad, do kterých jsem zabořil obličej. "Já nevím, mám moc energie." zakňučel jsem.

"V pořádku." Vymanil jsem se mu z objetí, zvedl se ze židle a přitiskl si ho na hruď. Sakra, při čem by se mohl vyblbnout?nakonec mě nenapadlo nic blbějšího, než zahrát si 'na babu'. "Tak tě teda trochu unavíme." Plácl jsem ho přes zadek a utekl mu z místnosti do kuchyně. Snad to pochopil a nestojí tam vyjevený jak tvrdé Y.

Vykuleně jsem koukal, když mě plácl přes zadek, a než jsem se nadál, už mizel z místnosti. Hned jsem se vyřítil za ním. "Jen počkej, já tě dostanu!" křikl jsem po něm a v kuchyni ho zahnal do koutu. "A mám tě." zasmál jsem se vítězoslavně.

Jen jsem ho slyšel za sebou a ještě zrychlil. Osobní poznámka: Je to zvláštní, ale ti mrňaví lidé jsou fakt rychlý (křečci nadopovaní xD). "Nooo... ale co mi uděláš?" usmál jsem se trochu nervózně a tiskl se na stěnu. Další osobní poznámka: Dokáží být děsiví.

No jo... sice hezký, že jsem ho zahnal do koutu, ale co s ním mám teď dělat? "Útok na Godzillu!" vykřikl jsem najednou, vyběhl proti němu a skočil na něj.

Chvilku to vypadalo, že mě nechá, ale náhle se proti mě rozeběhl a prostě po mě skočil. "Aaah?! Yuuu?!" jen tak tak jsem ho chytil, ale pak jsem s ním stejně začal padat dopředu, protože mě převážil a já se nestihl zapřít nohama. Tak jsem se rychle přetočil tak, že jsem spadl na záda a Yuua měl na sobě. Zasmál jsem se. "Ty blázne malej!! Godzilla tě teď sní." začal jsem si ho přitahovat k puse a cvakal jsem zubama.

Hupsíík, pomyslel jsem si jenom, když jsme se začali kácet k zemi. Když jsem ale přistál do měkkého a můj airbag se začal smát, neudržel jsem se a rozesmál se taky. "Ale já umím Godzillu zkrotit." zahihňal jsem a zajel mu rukou do vlasů, za které jsem jemně zatahal.

"Jako jak mě chceš zk- uuuhhhh..." přivřel jsem oči a lehce zaklonil hlavu. Sakra!! nadával jsem si v mysli za to, že se nechám tak lehce ovládnout. Když ale ono to je tak příjemnýýý!!!Občas jsem se mu pokusil vykroutit, alee... řekněme si to rovnou. Jsem nahraný!

"He he, říkal jsem, že tě mám." zašklebil jsem se a posadil se na něm. Bylo vtipný, že ho dokáže uzemnit jen něco takového, ale pro mě jedině dobře. Dá se toho moc dobře využít, jako například teď.

"Mmmmhh... jsi tak zlýý, Yuuuu." zakňučel jsem a hodil po něm psí oči.

"Já vím, ale já to mám přeci na háku, takže máš smůlu." vyplázl jsem na něj provokativně jazyk. "Tááák, máš v rukávu i něco jinýho? něco, v čem tě tak rychle neporazím." rýpl jsem si do něj a stále na něm spokojeně seděl.

"Tak... jak by se ti líbilo být zasednutý, jako jsem teď já?" usmál jsem se, shodil ho pod sebe a sedl si obkročmo na jeho břicho, ale opatrně. Přeci jen je malinkýýý. "Tak co? Myslíš, že mě ze sebe dostaneš?"

"A-ale to není fééér." zakňučel jsem a zamračil se na něj. "Ošklivá Godzilla." prskal jsem a snažil se zpod něj dostat, ale samozřejmě marně.

"Chtěl jsi něco, v čem mě neporazíš tak rychle." zákeřně jsem se usmál a dal mu ruce na hruď. "Tak tady to máš."

Zapojil jsem snad všechny svaly ve svém těle, abych se od něj dostal, ale neměl jsem vůbec šanci. Pohnul jsem se nanejvýš jen o pár milimetrů. "Fajn, tak teď jsi vyhrál zase ty." povzdechl jsem si, ale s úsměvem.

"Tak to chci vítěznou pusu." usmál jsem se sklonil se a políbil ho. Moc se mi ten pocit líbí.

Tak to si zase ale nechám líbit, ušklíbl jsem se pro sebe a s ochotou mu polibek oplatil. "A teď ze mě už slez." zasmál jsem se a opřel se předloktím o podlahu.

"Mmm... tak ale ještě pusu." usmál jsem se, položil na něj a hlavu si dal na jeho hruď.

"Uděláš ze mě placku." zasmál jsem se, když jsem skončil zase na  podlaze. "Dobře, ale až mě pustíš."

"Mmmm... tak joo." Zvedl jsem se, ale zároveň zvedl Yuua v náruči. "Dámičko moje." zazubil jsem se.

"Kolikrát ti to budu říkat... princezna." povzdechl jsem si a snažil se tvářit vážně. Pomalu jsem se k němu naklonil, ale neměl jsem v plánu mu dát slíbený polibek. "Jestli ale chceš svojí výhru, tak si jí musíš chytit." uchechtl jsem se, vymanil se od něj a proklouzl mu mezi rukama.

Co?! prostě mi zdrhnul!! tak to tedy ne. Ihned jsem se za ním rozeběhl a to až vražednou rychlostí. Pak mi došlo, že on není žádný zloděj, ale pouhý nepoučitelný kluk, kterého miluju, a tak jsem na rychlosti povolil, ale tak, abych ho stejně chytil, skrčka drzého.

Objaly mě silné paže, které si mě k sobě přitáhly. "Dobře, dobře, už budu hodný... možná." dodal jsem, ale to jsem se už k němu otáčel a zvedal na špičky.

"Já doufám, že budeš." usmál jsem se a sehl pro jeho polibek, který jsem měl v plánu trošku víc prohloubit, abych věděl, co můžu a co ne.

Zavřel jsem oči a vychutnával si jeho rty, které polibek stále prohlubovaly. Dál jsem ochotně spolupracoval a ještě omotal ruce kolem jeho krku, abych se zvládl udržet na špičkách.

Ten polibek byl dokonalý. Všiml jsem si, jak se Yuu drží na špičkách,tak jsem se sehl ještě o kousek, aby se nemusel namáhat. Začal jsem ho líbat a to už i trošku vášnivě, ale byl jsem připravený se při jakémkoliv odporu rychle odtáhnout.

Ani na okamžik jsem nezaváhal a natiskl se na něj ještě víc. Jednu ruku jsem stále měl obtočenou kolem jeho krku, ale druhou rukou mu začal pomalu přejíždět po hrudi.

Bylo to tak úžasný. Nedokázal jsem přestat a každou sekundu si plně vychutnával. Když mi Yuu začal rukou jezdit po hrudi, zrychlil se mi tep. Bylo to příjemný. Jednou rukou jsem ho na sebe přitiskl a druhou jsem mu dal na tvář.

Chytl jsem ho za triko a pomalu jsem ho začal tahat do ložnice, ale ani při tom jsem nedovolil, aby se naše rty odloučily. Bylo to sice krapet náročnější a trochu jsme vráželi do věcí, ale to je detail. 

Muhahaha xD tak co myslíte, že budou v té ložnici dělat, hmm? :P  ano, musela jsem to useknout xD  Pokusím se ještě dnes si předpřipravit kapitolu na zítřek, aby jsem vám ji sem mohla hodit už ráno ;)