Tak jelikož jsem minule trošku zapomněla přidat a nyní by to asi nebylo jinak, raději kapču přidám o něco dříve. Snad se bude líbit ^^

Nikde jsem se cestou zbytečně nezdržoval a došel na místo srazu, kde jsem byl první, ale nemusel jsem vůbec čekat, protože paní ředitelka zrovna vyšla zpoza rohu.
"Dobrý den." usmál jsem se.
"Dobrý den. Můžem?" usmála se taky.
"Jistě." broukl jsem a oba jsme vyrazili do kavárny.

Chvíli jsem tam tak ležel a hladil vrnícího Iseriho, ale z postele mě nakonec vytáhl zvonek. Nejdřív mě napadlo, že by to mohl být Aoma, a tak jsem neměl v plánu se ani obtěžovat vstávat, ale po chvilkovém přemýšlení jsem ke dveřím přeci jen došel. Už už jsem otevíral pusu, abych řekl nějakou jedovatou poznámku, jenže pro mé překvapení před domem stála poštovní dodávka a přede mnou pošťák s balíkem.
"Dobrý den, jste Ogita Ikimo?" pravil ke mně a já chvíli na něj nechápavě hleděl.
"Ehm, dobrej... ne, není doma." odpověděl jsem konečně, když jsem se vzpamatoval.
"Aha a mohl by jste to prosím převzít? Stačí, když to tady podepíšete." podal mi desky s tužkou a ukázal, kam chce můj podpis. Podepsal jsem to tedy, balíček převzal a zalezl zase zpět do domu a balíček jsem položil v kuchyni na stůl. Co by si asi tak mohl objednat? lámal jsem si hlavu a chtěl jsem do balíčku nakouknout, ale nakonec jsem přeci jen svou zvědavost dokázal překonat. Když už jsem byl v kuchyni, ohřál jsem si včerejší hamburgery a uklidil se zpátky do ložnice.

"Vím, že bych asi neměla, ale... Proč jste se ujal Yuua? Nemusíte odpovídat, jen... mi to trošku vrtá hlavou." sklopila pohled. Snad v domění, že udělala něco špatně.
"Okolnosti a náhody mi umožnily víc ho poznat a tak vím, že je to vlastně hodný kluk. Jen to měl těžké a tak strhával pozornost. Navíc by mu sirotčinec taky dvakrát neprospěl." odpověděl jsem naprosto bez zábran.
"Oh, to jsem nevěděla, ale jsem ráda že dostal další možnost žít pořádně. Jste zajímavý muž. Pořád se o někoho staráte." zvedla ke mě své oči a mě lehce zamrazilo, když řekla, že jsem zajímavý muž.
"Dělám jen, co je třeba." usmál jsem se trošku nervózně.

Přemýšlel jsem, co teď asi Iki dělá. Ano, nejspíše je teď někde v kavárně a popíjí kafe, ale zajímalo by mě, co přesně. Asi bych se měl jít učit místo toho, než dloumat zrovna nad tímhle, ale učení bylo opravdu to poslední, co bych chtěl dělat, a tak jsem prostě jen dál seděl a ukusoval ze svého hamburgeru.

"Vy nemáte přítelkyni, že?" zeptala se po chvilce a já myslel, že dostanu infarkt.
"Pardon, myslím, že na tohle je dost brzy." vyhrkl jsem rychle a ona se na mě nechápavě podívala.
"Co?" zeptala se ale pak se začala smát a já byl naprosto mimo. "Ale nee, já už mám přítele. Myslela jsem, že bych Vás třeba mohla seznámit s jednou mojí známou." uchechtla se a já zrudl, protože jsem se opravdu zachoval dost hloupě.
"Ehm, ne děkuju. Rád bych spíš teď byl sám." zalhal jsem a usmál se.
"Dobře, to chápu. Ale kdyby byl zájem, ráda pomůžu." mrkla na mě pobaveně a já si musel oddechnout.

Dojedl jsem, a tak jsem došel do kuchyně, kde jsem alespoň umyl talíř, když jsem nic za celou tu dobu neudělal.
"Aaaahoj." ozval se za mnou Iato a rozcuchal mi vlasy. "Co to je za balík?" ptal se zvědavě a pohledem směřoval na krabici položenou na kuchyňském stole.
"Ahoj. Nevím, ale je to něco pro Ikiho." pokrčil jsem rameny a utřel si ruce do utěrky. "Iki není doma, tak si máme vzít zbylé hamburgery ze včerejška." pravil jsem a podíval se na Iata, který měl na tváři zase jeden z těch svých úšklebků a stále hleděl na balík. Raději jsem se zdekoval, než stihne něco udělat a mě do toho zatáhnout taky.

"Nemůžem si tykat?" zeptala se mě, když už jsme pomalu dopíjeli.
"Bylo by to fajn." usmál jsem se.
"Tak jo, říkej mi Kaya." podala mi ruku na jakési utvrzení.
"Ty mě Iki." ruku jsem přijal a lehce stiskl. Potom jsme si oba začali vyprávět zábavné příhody ze života.

Než jsem zalezl zpátky do ložnice, na okamžik jsem se ještě zdržel u Sayuri s koťaty, ale ne moc dlouho, abych koťata moc nerozdováděl a Sayuri je pak zase nemusela honit po celém domě.

"Tak ahoj, bylo fajn si takhle povídat." řekla Kaya a já kývl.
"To bylo, tak zas někdy. Ahoj." rozloučil jsem se a každý šel svou cestou. Netrvalo dlouho a už jsem viděl svůj dům.

Po celou dobu byl v domě překvapivě klid, což mě docela zaráželo. Popravdě jsem čekal, že jakmile přijde Iato domů, tak udělá zase nějaký cirkus, ale pro mé překvapení se tak nestalo a ač mi to hlava nebrala, byl jsem za to rád. Za chvíli jsem zaslechl, že Iki přišel domů, a tak jsem vstal a šel ho přivítat.

Došel jsem spokojeně domů a s úmyslem něco zakousnout jsem došel do kuchyně kde... SE IATO HRABE V MÉM BALÍČKU!!! Ihned jsem k němu doběhl a balíček mu vytrhl z ruky. "Iato!!!" okřikl jsem ho a chtěl pokračovat, ale on se ušklíbl a před nosem mi zakýval tím, co měl v ruce a co bylo původně v mém balíčku. Lahvička lubrikantu a balíček kondomů... hold jsem myslel na Yuuovo pohodlí. Zrudnul jsem až na prdel a začal po věcech chňapat, ale on mi uhýbal a nakonec to skončilo tak, že on se břichem naplácl na stůl, já na něj a snažil jsem se dosáhnout na jeho ruce. "Iatooo..." zakňučel jsem a to ho asi pobavilo ještě víc, protože se rozesmál na celý dům.

Než jsem stihl za Ikim dojít, už jsem ho slyšel, jak okřikuje Iata a ten se hlasitě směje. Jak to, že mě to vůbec nepřekvapilo? Pomalým krokem jsem došel do kuchyně, odkud se hluk ozýval a trochu překvapeně zamrkal, když jsem ty dva spatřil. "Co děláte?" zeptal jsem se nechápavě, protože jsem ještě nějak nestihl pobrat, o co tady šlo.

Oba jsme se na chvíli zastavili a koukli na Yuua. Tu chvilku jsem využil, trošku víc zalehl Iata, věci mu z rukou vyrval a schoval je do krabice.
"Ohh Iki, jsi tak divoký." řekl Iato svůdně a já ho v tu chvilku do zadku nakopl tak, že přední nohy stolu se zlomili, stůl se nahnul a Iato na něm visel a měl ruce na bolavém zadku. "A tak tvrdý..." zaskuhral a visel na stole dál.

Všiml jsem si, že Iki Iatovi něco vzal, ale byl tak rychlý, že jsem nedokázal rozpoznat, co to je. Vlastně jsem ani neměl důvod to nějak řešit. Jakmile Iki ale Iata nakopnul tak, že to dvě nohy od stolu nevydržely a zlomily se, vyprskl jsem smíchy. Bylo to k popukání, jak byl Iato přes okraj stolu ohnutý a držel se za pohmožděný zadek. "Co... co jste sakra vyváděli?" dostal jsem ze sebe a utřel si malou slzičku od smíchu.

"Iato zas provokoval." zavrčel jsem ale on se najednou začal smát tím jeho vítězným smíchem, z čehož mě zamrazilo. Proč by se teď smál takhle? "Aaah Iki, Iki, Iki. Jsi tak najivní od té doby cos opustil policii." Broukl a ze zadní kapsy kalhot vytáhl další balíček kondomů. "IATO!!" Soptil jsem, kopl ho znovu a on i se stolem skončili na zemi.

Nechápal jsem, proč se začal Iato zase smát, ale jakmile vytáhl z kapsy balíček kondomů, tak mi došlo, o co tu jde a asi i to, co obsahuje ten Ikiho balík. Postupně jsem začal rudnout. "No... asi... nemáme kde jíst..." řekl jsem nakonec první kravinu, co mě napadla, protože jsem vážně netušil, co bych na tohle měl říct. Ne, že by to způsobil přímo ten balíček, to mě vlastně jistým způsobem potěšilo, ale spíše to, že o něm věděl Iato.

Sebral jsem mu rychle i ty kondomy, vše přepočítal a uklidil.
"My dva v obýváku a Iato na zemi." zabručel jsem a Iato pomalu vstal.
"Teda... kopeš jako kůň." postěžoval si a já mu ještě jako odplatu podkopl nohy, takže si zas natloukl zadek. "Au!! ...prosím stačí, už budu hodný." zakňučel a zas se pomalu zvedl. "Uklidíš to tady." řekl jsem rozhodnutě a s balíčkem odešel do ložnice.

Tiše jsem pozoroval následující dění a nakonec se vydal za Ikim do ložnice, do které zmizel. Raději jsem pro jistotu zaťukal a ozval se, aby věděl, že jsem to já a počkal, jestli budu moct dovnitř.

Uklidil jsem balíček do svého nočního stolku a když se ozvalo zaklepání, musel jsem se usmát. "Pojď." vyzval jsem osobu, kterou jsem tipoval na Yuua. A nemýlil jsem se. "Proč klepeš?" zeptal jsem se pobaveně, když vešel.

Vešel jsem dovnitř a podíval se na Ikiho, ale nakonec jsem pohled zase zabodl někam mimo a znovu trošku zase zčervenal. "No já... prostě... jen tak..." vykoktal jsem ze sebe.

Awww, je roztomilý! pomyslel jsem si a došel až k němu, chytil ho jednou rukou kolem pasu a druhou mu nadzvedl bradu. "Pročpak rudneš?" zavrněl jsem a políbil ho.

Jeho to vážně baví mě dostávat do takových situací. Alespoň jsem ale díky polibku měl více času, který jsem využil na vymyšlení nějaké normální odpovědi. "Aomovi jsi slíbil, že přijdeš na tu grilovačku, tak bys měl jít." odvedl jsem téma někam jinam.

"Snad mě nevyháníš?" usmál jsem se a ještě mu dal pusu na koutek. "Tak za půl hodinky tu budu." usmál jsem se a prohrábl mu vlasy.

"Dobře." i já se usmál a znovu se na něj podíval. "Jo a ještě si tam nezapomeň odvést Iata." houkl jsem za ním a uchechtl se.

"Neboj, toho blázna tu nechat nechci." uchechtl jsem se a došel do kuchyně kde, už Iato složil rozbitý stůl na hromadu.
"Jdeš se mnou." popadl jsem ho za límec a táhl ven z domu.
"C-co?! Počkej, co? kam?!" Klopýtal za mnou.
"Na grikovačku za kamarádem. Vy dva si určitě budete rozumět." uchechtl jsem se.

"Aspoň, že tak." řekl jsem už jen pro sebe pobaveně. Rozvalil jsem se na postel a s přihlouplým úsměvem koukal do stropu. Napadlo mě, že bych se mohl podívat po tom balíčku a že bych omrkl, co všechno vlastně obsahuje, ale nakonec jsem svou zvědavost opět zahnal. Myslím, že se to ve správnou dobu dozvím bez toho, abych musel šmejdit.

Za chvilku už jsme byli u Aoma. Ty dva jsem nechal seznámit se a jak jsem čekal, rozuměli si.
"Yuu teda nepřijde?" zeptal se mě Aoma a já zakroutil hlavou.
"Promiň, snad to vyjde příště." pousmál jsem se a on kývl.
"Tak si pojď dát maso než mi zdrhneš." nahodil ten jeho zvláštní úsměv, ale už vím, že to k němu prostě patří a tak není třeba se obávat. Dal jsem si tedy maso a... no já se oblizoval až za ušima!
"Máš to skvělý!" pochválil jsem mu a on se usmál.
"Díky, snažil jsem se." uchechtl se a Iato něco mlel s plnou pusou. Oba jsme se mu začali smát.

Neměl jsem co dělat a začal jsem se docela i nudit. V televizi nic nebylo, koťata spala a nic jinýho, co bych mohl dělat, mě nenapadlo. Tedy ano, ještě učení, ale to jsem odmítal. Dokonce mě napadlo i to, že bych se přeci jen na té grilovačce u Aoma stavil, protože jsem díky otevřené větračce ucítil krásnou vůni grilovaného masa. Dokonce jsem i zaslechl, jak se tam smějí, což bylo dalším lákadlem, ale tak zoufalý snad ještě nejsem, ne?!

Čas s nimi strávený u grilu byl skvělý, ale pomalu se blížil čas, kdy jsem slíbil Yuuovi, že se vrátím. Aoma do nás nacpal jak maso, tak i spoustu různých pochoutek a chlebíčků... ježiš já prasknu!
"Kluci, už bych měl jít." usmál jsem se a začal se zvedat ze židle.
"Tak dobře. Jo a vem aspoň něco málo Yuuovi." usmál se a podal mi talíř, na který dal maso a taky něco málo od všeho ostatního.
"Dobře. Máš to tak dobrý, že by mohl příště přijít." uchechtl jsem se a pomalu začal ty dva opouštět.