Přijímačky

Musím se s vámi podělit o zážitek z přijímaček..

Sice pozdě, ale přesto, takže pšt!

Tenhle zápisek chci věnovat hlavně Thee, která mě k tomuhle přiměla a tak moc děkuji :*

Ještě takhle bokem se chci podělit o to, že Thea se rozhodla, že mi pošle otázky, na které mám odpovědět o.O

Něco jako rozhovor, takže mám poměrně strach :DD

Ale zpět k přijímačkám.


Ráno mě probudila mamka a vyhnala mě do koupelny, abych se zlidštila.

Nikam jsme nechvátali (brzo to bude problém), páč mamka věděla kde je ta škola a podobně. No jo, Vodňany zná...

No a zde je kámen úrazu.

Já: *všimne si datumů u škol* ,,Mamiii? Máme problém... Dneska máme být v Třeboni!"

Mamka: ,,Si děláš srandu?! Tak dělej! Musíme vyrazit, já se z tebe zblázním!"

Takže jsme okamžitě museli vyrazit a povedlo se. V relativně dobrém čase...

O několik kilometrů dál v Lišově?

Já: ,,Je mi blbě.."

Mamka: ,,Chceš koupit colu?"

Já: ,,Jo..."

No vyfasovala jsem i lízátko *.* ale problém teprve nastal, tedy jak říká mamka - znamení.

Mamka: *snažila se nastartovat auto*

Já: *s obavami* ,,Co se děje? Baterka?"

Mamka: ,,Já nevím. Do prdele!" *vylezla a šla se podívat na motor*

Já: ,,Tak takovouhle smůlu mít nemůžu, že ne.."

Nakonec to mamka spravila, byl vypadlej spoj k baterce, ale po opravě mi rozladila radio... Ale přežila jsem to a mohli jsme zase vyjet na cestu :3

No a poslední věc, která mamku zaujala, byl spadlý obraz, u kterého jsem chvilinku stála a ani jsem se ho nedotkla a on prostě spadl... Já za to vážně nemohla o.O 

Jistě, že jsem se pak přesunula do třídy i s ostatními dětmi... Nic zajímavého, krom toho, že jsem byla totálně vyděšená, protože nemám ráda cizí prostředí a tohle mě děsilo! Ale nakonec jsem to zvládla moc dobře a jsem ráda jak to dopadlo :33

Krom toho, že na mě každý divně civěl až jsem chtěla vstát a jednu jim napálit mezi oči a seřvat je, aby necivěli :D

Nakonec jsem si vysloužila palačinku se zmrzlinou a ovocem a byla jsem naprosto nadšená :3

No, po víkendu jsem se dozvěděla, že jsem se na školu dostala, což mě zahřálo u srdce, i když to nebyla privátní škola, na kterou jsem chtěla, ale i tak to byl nádherný pocit, že mě chtějí xD

Toť asi celý zážitek z toho jednoho dne, nejhorší byl pondělek x.x

Lahůdka :3

Naštěstí jsem se dostala na obě školy, takže jdu do Vodňan, ale ty přijímačky z Vodňan mě fakt dostali. Totálně! Já prostě brečela, protože jsem měla ten pocit, že jsem to podělala a tak jsem neměla na nic náladu a chtěla domů... No, pak jsem začala brečet štěstím, že jsem se dostala :3

Praise the Alkiera!

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top