A Stín přemýšlel. Přemýšlel tak dlouho, až slunce dočista zašlo za obzor, místo něj na nebi jasně zářily hvězdy, a většina obyvatel malé vesničky již spala. I on usnul. 

Skřivan s Ledňáčkem ale byli vzhůru a i když se druhému z nich už klížila očka, nechtěl zameškat jedinou chvíli, kdy by mohl o něco přijít. Opřený o skřivanovo peří se ještě zmohl na poslední otázku, než sám usnul: "Viď, že to konečně pochopil?"

Nikdo mu neodpověděl. Lehký vánek si pohrával s černými vlasy chlapce, jenž spal tak klidně a uvolněně jako už dlouho ne. Skřivan jej chvíli pozoroval, než také usnul.