Po nějaké době slyšel, jak se zavřely hlavní dveře a nastalo ticho. Konečně, nemohl se té chvíle dočkat - a přesto byl zklamaný, že Světlonoš odešel. Měl zmatek v citech, které k tomu chlapci cítil. Připadal si zranitelný, nemohl předvídat, co mu vztah přinese a nejistota ho děsila. 

"Byl to milý chlapec," ozvala se ode dveří žena, když je tiše otevřela. 

"Hm," zamručel neurčitě Stín. Nechtěl to rozebírat. 

"Proč jsi na něj takový? Copak nevidíš, jak se snaží být ti dobrým přítelem?" 

Černovlasý si v duchu pomyslel, že není přítel jako přítel.

A než odpověděl, pokračovala: "Myslím, že bys mohl být šťastný. Přemýšlej o tom."