Když došli do středu rozbahněné cesty zastavili se. Najednou ani jeden z nich nevěděl, co říct. Bylo toho tolik a zároveň tak málo. Jak jen začít, aby to nebylo trapné? Vtom se Světlonoš zplna hrdla rozesmál, až ledňáček překvapením poskočil.

"Co ti přijde tak vtipný?" zeptal se chladně Stín. Smál se snad jemu? Byl tohle jen hloupý žert, na který naletěl?

Světlonoš se opřel rukama o stehna, aby se vydýchal, a poté začal s vysvětlením: „Podívej se na nás. Jsme úplně promočení, stojíme po kotníky v blátě a stejně se snažíme udělat dojem."

Stín pochopil a najednou se smál taky.