Uprostřed největšího boje se náhle rozhostilo ticho. Bůh neplechy luskl prsty a všechny jeho iluze, které dosud útočily na Wandu, Natashu a Clinta zmizely. Obě ženy spolu s lukostřelcem se museli vzpamatovat z těžkého boje, každý z nich krvácel, i když zranění nebyla vážná.
Loki mezitím sebevědomými, pomalými kroky došel až k Thorovi a zastavil se asi dva metry od něj. Zvedl své kopí a přesným zásahem proudem energie do hrudi jej odhodil dozadu. Thor skončil na zádech a Mjollnir se bezmocně skutálel do prachu. Lokiho pobavený smích Thora rozzuřil k nepříčetnosti. Vrávoravě se postavil a zadíval se Lokimu do očí. Byly jeho zelené, nebyl tedy nikým a ničím ovlivňován a musel nést odpovědnost za všechny své zločiny. Thor se nakonec napřáhl a švihl Mjollnirem, který si před malou chvílí přivolal. Nemířil však na Lokiho hlavu, aby ho zabil, jak sliboval, nýbrž mu spodním hodem podtrhl nohy. Bratrská láska mu nedovolila udělat to, čím vyhrožoval na základně Avengers. Rozhodl se dát Lokimu poslední šanci, výrazně k tomu přispěl i fakt, že Loki sám při svém pobytu na Midgardu nikoho nezabil, když nepočítal oběti bomby, kterou však stejně položil Zemo. Jeho kladivo spolehlivě našlo svůj cíl. Ozvalo se prasknutí a bůh klamu hlasitě zaskučel, když mu kladivo jeho bratra zlomilo holenní kost. Padl na kolena a podíval se na Thora, který pomalu kráčel k němu. Čekal smrtící úder, ale Thor se místo toho sklonil, vzal bratra napřed do náruče a nakonec si jej přehodil přes rameno jako pytel.

Ostatním Avengerům se mezitím podařilo zahnat někdejšího vůdce HYDRY do kouta a mířili na něj zbraněmi.
,,Vzdejte se, barone Zemo! Nemáte žádnou šanci" zaburácel Iron Man a namířil na něj své repulsory a vůbec všechny zbraně, které měl k dispozici. Zemo se narovnal do celé své výšky a vrhl pohled někam za záda hrdinů, tam, kde stál Loki, podpírán svým bratrem a vysílal k němu zoufalý pohled. Baron zavřel oči a nenápadně si jazykem vyšťoural skleněnou kapsli z falešného dutého zubu, jaký používali všichni vojáci HYDRY. Tělem mu projela zvláštní vlna spokojenosti a klidu. Když oči opět otevřel, zračilo se mu v nich hned několik emocí najednou - mír, vítězosláva, sarkasmus ...
,,Mě už nedostanete." pousmál se a Steve sebou škubl. Ten pohled znal. Přesně tímto způsobem se na něj díval ten agent, který zastřelil doktora Erskine. Ten kterého honil téměř po celém New Yorku a on se mu nakonec otrávil těsně poté, co jej chytil za kabát.
,,Ne!" zařval, skočil po Zemovi a vrazil mu prsty do krku, aby jej donutil jed zvrátit. Zemo se dusil a prskal, ale nakonec skleněná ampulka přece jen skončila na zemi neporušená. Tony ji okamžitě rozdrtil botou, aby jim baron nevyklouzl, věděl, že by udělal vše pro to, aby ji získal zpět.
,,Je konec, Helmute Zemo." pronesl burácivým hlasem, rychlým chvatem mu zkroutil ruce za zády a nasadil mu železná pouta. Baron sebou chvíli vztekle zmítal, ale neměl šanci se z nepříjemného sevření dostat. Náhle postřehl v dálce pohyb postavy, které se k nim rychle blížila, a vítězoslavně se usmál:
,,Myslíte?" zašeptal výsměšně a v tu chvíli Steve dostal ránu Buckyho železnou pěsti do čelisti, až se převalil. Těžce se zvedl, protože útok nečekal a byl připraven se bránit, ale už v příštím okamžiku se prsty Buckyho bionické ruky s drtivou silou sevřely kolem jeho hrdla a pevně stiskly ...

Tak jsem vám to ještě zkomplikovala, co vy na to? Upozorňuji ale, že do konce zbývá už jen pár kapitol ...