Louka
,,Sá-Sáro." Zahuhlal Nick a podíval se mi do očí. ,,Nicku!" Vydechla jsem se slzami v očích, padla jsem mu okolo krku a začala ho líbat, kde jsem mohla.
,,Myslela jsem, že mě opustíš." Plakala jsem. ,,Sar...jak bych mohl?" Utěšoval mě Nick. Opatrně jsem se napřímila a chytila ho za ruku.
,,Sar, co se stalo?" Zeptal se Nick. Zjevně si nic nepamatoval a já se mu ani nemohla divit.
,,Měli jsme nehodu, lásko. Přežila jsem jenom já, ty a Jessi." Vzlykla jsem a utřela si oči. ,,Ach..." Vydechl Nick a do očí se mu začaly drát slzy. ,,Já...Sáro...mě je to tak líto." Zašeptal nešťastně Nick a zavřel oči. Po tvářích mi zase začaly stékat slzy. Nick se natáhl a rychle mi je setřel.
,,Jsi hrozně moc statečná, Sar." Špitl Nick a pohladil mě smutně po tváři. ,,Tvoji rodiče byli ti nejúžasnější lidé, které jsem kdy poznal." Řekl mi a mě to vehnalo ještě víc slz do očí. ,,Já, nevím co si počnu Nicku." Zašeptala jsem a položila mu hlavu na hruď.
Vzpomínka
,,Dobrý den." Pozdravil Nick slušně moje rodiče. ,,Ahoj." Řekl jasně taťka a prohlédl si Nicka od hlavy k patě. ,,Ahoj Nicku, tolik jsme toho o tobě slyšeli! Tak kampak dnes půjdete?" Začala se nenápadně ptát mamka.
,,Mami." Mírnila jsem ji nenápadně. ,,To je překvapení." Usmál se a vzal mě za ruku.
Trošku jsem zrudla a zahleděla se do země.
,,Tak doufám, že si to užijete." Zacukrovala máma a poodstoupila. ,,Hmm." Zabručel taťka a pochvalně přikývl. Nick se jim oběma zamlouval.
,,Tak čau." Mávla jsem na rodiče. ,,Nashledanou." Rozloučila se Nick. ,,Tak se mějte." Uculila se na nás mamka a taťka jen zamával.
Hned potom mě Nick odvedl do svého auta a vyjeli jsme. Cestou jsme si povídali a smáli se. Nikdy bych neřekla, že zrovna my dva spolu jednou půjdeme na rande!
,,Jsme tady." Řekl mi najednou Nick a natěšeně se na mě usmál. Napjatě jsem vykoukla ven. Byly jsme na cestě v lese.
,,Tak pojď." Pobídl mě, vylezl z auta a galantně mi otevřel dveře.
,,Děkuji." Uculila jsem se pobaveně. ,,Není zač, krásná slečno." Odvětil mi Nick s úsměvem a já celá rudá upřela svůj zrak do jeho očí.
,,Tak půjdeme?" Zeptala jsem se po dlouhé chvíli. ,,Jistě." Usmál se na mě Nick a chytil mě za ruku.
Šli jsme mlčky po pěšině.
Najednou jsme zabočili a došli jsme až na louku lemovanou keři s růžovými květy. Nádherně to tu vonělo svěžími květy.
,,Ach, to je...dokonalé!" Vyhrkla jsem se slzami v očích. ,,Líbí se ti to tu?" ,,Moc." Přikývla jsem a bezmyšlenkovitě jsem ho objala. Nick to zjevně nečekal, ale hned mě nadšeně objal taky.
,,Ty květiny ti mě připomínají." Šeptl mi do ucha. Natáhla jsem se a poprvé ho jemně políbila.
V tu chvíli jsem věděla jasně, že jsem do něj bláznivě zamilovaná. Nedokázala bych si život bez něj představit a doufala jsem, že nás nikdy nic nerozdělí.
Ahojky!
Po delší době jsem zpět. Doufám, že se vám kapitola líbila a těšíte se na další.
Chci vám moc moc poděkovat za hvězdičky a úžasné komentáře, které mě vážně moc potěšili.
Jste vážně nejlepší😘
Vaše Nell24a
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top