A pro změnu další hřiště... tohle už je starší, ale tato dáma měla extra vykojený mozek, takže mi na ni nejde zapomenout.

"Prosím vás, holky by si tu chtěly hrát samy, tak..." dívala se na mě a čekala, že za ní zřejmě větu dokončím.

"Tak?" doufala jsem, že jsem ji špatně pochopila. 

"No ten váš tam za nimi pořád chodí a jim to vadí."

Takže jsem to špatně nepochopila. Ta hvězda vážně chtěla, abych se se synem sebrala a šla jinam. Mimochodem byli jsme na úplně normálním hřišti, prolézačky, klouzačky apod...

Dívala jsem se na synátora, co se marně snažil procpat mezi dvěma holkami a přiskočila jsem k němu právě včas, než ho ty cácory shodily ze žebříku. Podívala jsem se na cizí maminku a tak nějak jsem čekala nějakou reakci. 

"Vždyť jsem vám to říkala. Chtějí být samy." 

Tak takovou reakci jsem si rozhodně nepředstavovala. Krev se ve mě začala vařit. "Tak těm dvěma kozám vysvětlete, že stojí na vrchu klouzačky. Když z ní slezou, tak je můj mladej nechá být. On se chce jen klouzat a ne si hrát s protivnýma pipkama." 

Maminka se na mě nasupeně koukla a ve tváři začala výrazně rudnout. "Co si to dovolujete. Jsou to jen děti."

Já: "Jo... a asi stejně chytré jako jejich maminka, že?"

CO K TOMU DODAT... BYLA JSEM NAS...NÁ.  Chápu, že si instinktivně chráníme své ratolesti, ale tohle už bylo vážně moc! A já snesu celkem hodně.  Ale alespoň už jsem ji po tom, co s nadávkami odkráčela, na tom hřišti nikdy neviděla. :) :)