,,Paní profesorko? Chtěla jste s námi mluvit?" zeptala se Hermiona která právě vyšla ze zmijozelského pokoje a Draco v závěsu za ní. ,,Jistě. Takže zaprvé, co tady děláte slečno, zadruhé je mi to jedno a za třetí, jak pokračují mezikolejní vztahy?" zeptala se a propalovala oba dva pohledem ,Já vím víc, než si myslíte'

,, Mezi Kolejní vztahy pokračují skvěle. Za ty dva dny nás napadlo tolik nápadů, jak je zlepšit, že už stačí jen uskutečnit což plánujeme v nejbližší době." Rozmluvila se Hermiona a množné číslo řekla schválně protože je rozhodnutá, že donutí tohle blonďaté kachně, aby jí pomohlo a trošku taky zapojilo ten svůj inteligentní mozek.

Ano Hermiona musela uznat, že inteligentní je jinak by ji ve školních výsledcích nebyl roven.

Hermiona mluvila a mluvila že jí McGonagallová sotva rozuměla, jak mluvila rychle.

,,A co vymyslel pan Malfoy?" Zeptal se a v Hermioně hrklo. A co jí asi tak řekne.

Malfoy si povzdechl a začal mluvit ,,Mě napadlo že uděláme čtyřčlenné skupiny. Z každé koleje jednoho člověka samozřejmě a připravíme pro mě stezku v rámci obrany proti černé magii. Procházel by se zapovězený les. První a druhé ročníky by měli průvodce a od třetího by chodili sami. Byla by tam kterou probírali v hodinách, takže by to pan učitel mohl známkovat." Řekl, jak nejstručněji mohl a pochodoval dál.

,,Pane Malfoy, to je geniální nápad. To uskutečněte jako první." Řekl Mourek a vydal se chodbou na druhou stranu.

,,Ty jsi vymyslel takovou věc a nehodláš se mi o tom zmínit?" Vyjede na něj Hermiona a on jen pokrčí rameny. ,,Tak něco řekni. To tvoje mlčení je den ode dne horší."

,,Co to na to asi mám říct. Že jsem to vymyslel ale ty a ani McGonagallová jste se to vůbec neměli dozvědět." Řekne jí a Hermiona na něj kouká jako by se pomátl.

,,Ty bys nám to vůbec neřekl?" zeptala se překvapeně Hermiona, ale co od něj taky čekala že?

,,Ne, neřekl, proč taky že? Ty pořád mluvíš o tom, co jsi vymyslela a co chceš udělat, ale zeptala jsi se někdy na názor mě nebo na můj nápad? Ne nezeptala. To, co je pro tebe důležitější jsou známky, pochvala od ředitelky a knihy. Vůbec tě nezajímá, co chtějí nebo potřebují ostatní. Jsi ubohá Grangerová." řekl a povrchně si ji prohlédl. Pak se otočil na patě a odešel od plačící Hermiony.

Vážně si tohle o ní myslí? Myslí si to i ostatní? Chová se tak opravdu? Proč jí tolik záleží na jeho názoru?

S ubrečenýma očima se vydala do nebelvírské věže, kde se vydala k sobě a k Ginny do pokoje ulehla na postel a rozbrečela se na novo.

Jeden idiotský Malfoy a udělá tolik pohromy.

Nechápal proč to udělal. Mrzelo ho, jak na ní vyjel a jak jí ublížil ale někdy to její povídání bylo vážně otravné.

Pomalu se loudal do zmijozelské společenské místnosti, kde se usadil do křesla a přemýšlel.

Jak jen se mu Grangerová mohla za ty dva dny dostat pod kůži? Co to s ním jako udělala. Možná by se měl přestat zabývat Grangerovou, ale věnovat se přemýšlení, jak stihne obejít celý hrad.

Odbila osmá hodina a ona nemohla Hermionu najít tak se vydala do pokoje, však ona tam Hermiona přijde.

Když ale vešla do pokoje viděla, jak Hermiona leží na posteli a z očí se jí hrnou slzy.

,,Hermi, co se stalo." vyzvídala, když si sedla na její postel a pohladila ji po zádech.

,,Malfoy. On, on mi řekl že mě nezajímá nic jiného než knihy, známky a pochvala od ředitelky. A taky že jsem ubohá." popotáhla a rozbrečela se.

,,Mio, to vůbec není pravda. Vždyť o nás se zajímáš." pronesla Ginny a dál jí hladila po zádech.

,,My tě máme rádi." řekla a Hermiona se začala uklidňovat.

Ginny jí vykouzlila kapesní a podala jí ho, jakmile se zvedla do sedu.

,,Ginny, ale mě na jeho názoru záleží. Nikdy mi na něm nezáleželo ale teď záleží." pověděla jí a vysmrkala se.

,,Bellatrix žije. On mi to řekl a taky řekl že když to někomu řeknu, že mě umlčí. Já sama si naběhla, já se začala domáhat, jak mě umlčí a pak ze mě v jednu chvíli vylétlo ,,Nebo mě umlčíš svým jazykem." Já to řekla Harrymu a Ronovi ale ti mi nevěří. Myslí si, že je to nějaká Malfoyova hra. A jelikož neumím lhát tak jsem Malfoyovi nezvládla normálně odpovědět, takže on se to dozvěděl. Políbil mne a ne jednou. Já se nebránila. Já spolupracovala. Dostal mě do své moci." kuňkala a Ginny jí zvláštně pozorovala.

To přece není možné, aby se Hermiona zamilovala do Malfoye nebo ano? Ptalo se jí její podvědomí.
Nedokáže si to vysvětlit jinak proč by jí záleželo na jeho názoru, když nejsou ani přátelé. Navíc Malfoy je celkem atraktivní. Ginny proboha prober se je to Malfoy a jestli se Hermioně líbí v žádném případě se o tom nesmí dozvědět Ron a ani Harry ti by ji zaškrtili. Pracovala její hlava na plné obrátky. Svou dedukci neřeknu ani Hermioně. Udělalo by to akorát čurbes.
Rozhodla se.

,,Hermiono? Co kdybychom si povídali třeba o" zarazila se co má teď vyprat za téma ,,o knihách." Řekla jediné téma, které Hermionu spolehlivě zabavilo.

,,Já jsme se tě chtěla zeptat ale na něco jiného. Jak se vyvíjí tvůj vztah z Harrym." zeptala se Hermiona, když se konečně uklidnila.

,,Blbě. Harry se ke mně chová divně. Tak jako, jako by mě už nemiloval. Přijde mi, že mne podvádí s jinou." řekla smutně. ,,Nevím, co si mám myslet."

,,Ginny, Harry tě miloval vždycky bude. Na tom se nikdy nic nezmění" řekla jí Hermiona a sama v to toužebně doufala.

,,Drakouši že můžu jít s tebou na hlídku. Prosím, prosím, prosím." prosil Blaise, když se dozvěděl, že Grangerová nejde má jiné plány než jít na hlídku..

,,Ne." Odpověděl Draco úsečně a pronikavě se na něj podíval.

,, Prosím Dráčku. Ani o mně nebudeš vědět." Usiloval neustále Blaise.

Najednou se Pansy začala smát. ,,To byl dobrý fór. Když někam přijdeš tak o tobě ví naprosto všichni ty jeden šašku." Pronesla a nepřestávala se smát.

,,Řekl jsem ne Blaisi a teď už musím jít. Theo, Pansy a ty náš šprýmaři já se poroučím." Jeho slova zazněla i když bez odezvy, a tak se otočil a vypochodoval ze společenské místnosti.

Procházel celý hrad až se z jedné ulice ozvaly hlasy. Zabočil za roh a tam se mu naskytl přímo děsivý pohled na Pottera olizujícího Abbotovou a Weasleyho jenom ve spodkách.

,,Bože na nebi. Chraň mě Merline." Řekl a rukou se chytil za kořen nosu.

Nadechl se a vydechl. ,,Pottere, Weasley." Pronesl pevným hlasem, že se na něj všichni tři přítomní otočili.

,, Abbottová, odebírám ti pět bodů a mazej na kolej. Pottere, Weasley pro vás platí to samé a jelikož jste v opilém stavu tak vás doprovodím tak prosím." Rozkázal a rukou ukázal směrem k nebelvírské věži.

,,My nikam nejdeme." Uchechtl se Weasley a napil se znova ohnivé whisky.

,,Fajn, a půjdete, když vám zavolám Hermionu?" Zeptal se s nadějí, že by to mohlo vyjít.

,,Moje milovaná Hermionka. Jo s ní bych šel kamkoliv." Žvatlal Ronald a Malfoy si povzdechl a vydal se k nebelvírského věži pro Grangerovou.

,,Mohla byste mi prosím zavolat Grangerovou?" Zeptal se rezignovaně a upřel pohled na Buclatou dámu.

,,Má půlnoční." Odpověděla jednoduše.

,,Já kurva vím že má půlnoční, ale Potter s Weasleym se tak zřídili a odmítají se mnou kamkoliv jít. Tak zavoláte mi jí?" Zeptal se popuzeně Draco, opřel se o zeď a čekal.

Buclatá dáma si ho nejdříve prohlédla, asi proto aby zjistila, jestli si náhodou nedělá legraci, když usoudila že ne tak zmizela z obrazu.

,, Děláš si legraci" zeptala se se smíchem Hermiona, když jí Ginny vyprávěla jak Fred a George vyděsilo tetičku Muriel tak že prohlásila, že k nim už nikdy v životě nepřijede.

Obě dvě se smáli, když tu najednou někdo zaklepal.

Obě dívky se na sebe podívali a Hermiona se zvedla ony skočila otevřít.

Za dveřmi stal sotva žák druhého ročníku.

,,Hermiona Grangerová? Někdo stepuje u Buclaté dámy a chce s vámi mluvit. " Prohlásil neznámý žák a odešel do společenské místnosti.

Hermiona se podívala na Ginny a vydala se za ním.

Vyšla před Buclatou dámu a podívala se na toho ,,stepaře". Malfoy.

,,To je dost Grangerová" vyprskl a založil si ruce na hrudi.

,,Co chceš." Zeptala se Hermiona ledově a se skrýváním zájmem ho pozorovala.

,,No, jak bych to řekl. Jelito Potter a jitrnice Weasley se opili že by pomalu netrefili ani do svých pokojů ale se mnou odmítají kamkoliv jít tak si je laskavě zkroť sama." Pronesl a úšklebkem jí dával najevo že to chce vidět.

,,A Grangerová možná by tě taky zajímalo že Potter olizoval Abbottovou i když chodí s Weasleyovou." Pronesl a ona k němu přeskočila a okamžitě mu rukou zacpala pusu.

,,Tady ne ještě nás někdo uslyší" šeptla mu do ucha a on měl sto chutí ji políbit. ,,Polez"

Když byli za rohem tak řekla ,,to že líbal Hannah ještě nic neznamená." Řekla rozhodně.

,,A to že mu rozepínala kalhoty už jo?" Zeptal se a uchechtl se, když se na něj vyděšeně podívala.

,,Řeknu ti, že koukat na Pottera, jak oblizuje Abbottovou a Weasleyho ve spodkách není úplně něco co bych potřeboval vidět." Řekl a dál jí vedl spletitými bradavickými chodbami.

,,Ronald byl jen ve spodkách?" Vyděšeně vykvíkla.

,,Ano Grangerová, tady jsou" řekl a ukázal na ty dvě hromádky neštěstí.

,, Chyť Harryho, já odvedu Rona." Řekla mu a on neochotně přešel k Potterovi kterého vzal za ruku a na půl si ho přehodil přes záda.

,,Rone, pojď jdeme." Promluvila a pomáhala mu na nohy.

,,Hermiono, já tě miluju" řekl a chytil ji kolem pasu, zatímco jí krtek začal zahrnovat polibky.

,,Ronalde, pusť mě. Rone ne. Nech mě" začala křičet a rukama se ho snažila odstrčit.

,, Nech mě" přešla z křiku do breku.

Nejednou ho od ní někdo odtrhnu a přirazil ho ke zdi.

,, Když řekla nech mě tak to znamená, že ji máš nechat a pustit." Zavrčel na něj Malfoy a vrazil mu facku.

Ronald se zvednul ze země, a i s Harrym oběhli někam do neznáma.

Teď to byla Hermiona, kdo seděl na semi jako hromádka neštěstí.

,,Co to mělo znamenat?" Zeptal se Draco, který se usadil vedle ní.

,,Ron se nikdy nesmířil s tím, že jsem se s ním asi týden po válce rozešla. " Řekla a otočila se k němu.

Právě si koukali do očí a Hermiona jedním stydlivým pohybem svoje rty na ty jeho. Bez rozmyslu z toho, co se stane.

Draco ji jemně chytil hlavu, hladil jí po tváři a prohloubil jejich polibek.

To, co je od sebe odtrhlo byli náhlé přibližující se kroky.

,,Á tady si Dracoslave a hle máš s sebou Hermelínu. Nad čím tady rozjímáte? Můžu s vámi?" Zeptal se Blaise, ale vůbec nečekal na odpověď a přisedl si vedle Draca.

,,On my říká křestním jménem a ještě přezdívkou?" Zeptala se vykolejeně Hermiona.

,,Jo, neřeš to. Jeho logiku nikdo nepochopí." Řekl Draco a pak ještě dodal. ,, Máš půlnoční ne? Neměla bys se vrátit?"

Hermioně se tam nechtělo samotné, ale nakonec se zvedla a nechala Malfoye na pospas mluvícímu Blaisovi.

Když ale přišla do pokoje Ginny už spala. Usnula v dosti nepohodlné pozici tak ji Hermiona narovnala, přikryla dekou a sama zalezla do postele.

Nejen že jí Malfoy musel zachraňovat před Ronem, ale ještě ke všemu jí její nejlepší přátelé zkazili půlnoční.

Pak se rozpomněla na to, jak se líbala s Malfoyem což jí hlava sice nebrala, ale její srdce to příjemně naplnilo.