Týden, co řád obrečíval ztráty.

Týden, co se z Liama stal dvojitý agent.

Týden, co si Draco nepamatoval Hermionu.

Týden, co Kira byla v držení Liama De Lotis.

***

,,Ty chceš být dvojitý agent?" zeptal se nevěřícně Blaise, když Liam omráčil Dolohova a vyhrknul na něj tuhle informaci.

,,Kate, chtěla zabít svoji nevlastní sestru. " zavrčel Liam a postavil se do útoku, aby to vypadalo, že spolu bojují.

,,Fajn, já to beru." zašeptal Blaise a kývnul na černou kočku pobíhající lidem pod nohama.

,,Budeš hlídat moji kočku." zavrčel a odrazil jeho odzbrojovací kouzlo.

,,Ta kočka je zvěromág a je mi natolik drahá, že jestli zjistím, že zemřela bude mi naprosto ukradený, že si k tomu měl třeba důvod, ale pozabíjím vás všechny." zavrčel a dál s Liamem bojoval.

Byl to blbý nápad Liamovi věřit, ale Blaise mu z nějakého důvodu věřil...

***

,,On si nic z vašeho vztahu nepamatuje." zašeptala vyděšeně Ginny. A hodila pohledem po blonďákovi.

Hermiona smutně zakroutila hlavou. Draco se k ní choval pořád stejně. Jako kdyby byla otravný hmyz. Hermiona ještě nenašla odvahu mu ukázat svatební papíry, kde bylo potvrzeno, že jsou svoji.

Bylo to... Bylo to pro ni strašné utrpení. Ale v tuhle chvíli musela být silná"

Celý řád se zabýval tím, jak shodit Kate z jejího nově nabytého trůnu.

Nějaké smrtijedy pochytali, pár jich zabili, ale stále jich bylo moc.

***

,,Ty vole," prohlásil Blaise. Po tom, co se Draco zase chytnul s Grangerovou na chodbě.

,,Ty si vážně nic nepamatuješ?" Zeptal se Blaise nevěřícně a Draco nakrčil nos.

,,Ne, vážně si nepamatuju, že jsem si vzal Grangerovou. A popravdě si mi to mu nechce věřit." Zamumlal blondýn a vrhnul pohledem k Zrzce, která se bavila údajně s jeho brunetkou.

Draco přemýšlel. Něco na tom bylo. Když si odmyslí její původ...

Je hezká. Hodně hezká, ale je to Grangerová. Mudlovská šmejdka, a hlavně otravná šprtka.

Ale hezká.

,,Vůbec si to nepamatuješ." ptal se Blaise jako kdyby mu nevěřil a myslel si, že se on Draco Malfoy nadobro zbláznil.

Což je možná pravda. Protože tohle může být taky se vší parádou jenom jeden veliký sen a je to sen?

Blaise kolem něj neustále něco mumlal ale Draco už se nesoustředil, do jeho zorného pole se zase připletla Grangerová.

,,Zapomněla jsi, co je to hřeben Grangerová?" neodpustil si poznámku na její vlasy. I když si neochotně musel přiznat, že kdyby neměla tokové vlasy, tak by to nebyla jeho Grangerová...

Počkat, cože?

Opravdu teď použil spojení jeho a Grangerová? Dočista se zbláznil.

,,Malfoyi. Víš, co znamená, že máš držet klapačku?" zeptala se Hermiona a když Draco podrážděně zamumlal něco ve smyslu, že jo, tak odsekla.

,,Tak jí drž..." a s tím se otočila na podpatku a vrátila se do místnosti, kde na ní čekal nový novinový článek a ministr kouzel.

***

Ginny seděla na židli a koukala, jak se Blaise baví s jejím bratrem. George mu vesele něco vyprávěl a Blaise se tomu smál.

,,Ginny? Můžu tě o něco požádat?" zeptala se Daphne a posadila se na židli naproti ní.

,,Já vím, že to, co od tebe chci je ode mně strašně nefér, ale já už dál nemůžu. Chci abys mi vymazala paměť." zašeptala a Ginny se na ní vyděšeně podívala.

,,Ale..." zarazila se. Poznala, že si to Daphne pořádně rozmyslela a taky jí došlo, proč šla za ní, a ne za Dracem nebo Pansy. Protože by jí to rozmlouvali."

,,Já... Nebudu ti to rozmlouvat, ale rozmyslela jsi si to dobře?" zeptala se a Daphne kývnula.

Ginny se nadechla. Měla Draphne ráda, ale věděla, jak křehká vlastně Daphne je a jak moc jí to tady není příjemné.

,,Vezmi mě domů, prosím" zašeptala Daphne zlomeně a Ginny k ní natáhnula ruku. A pak spolu zmizel. Theo je pozoroval. Miloval Daphne a znal jí až moc dobře.

Zlomilo se mu srdce.

***

Ležela jsem ve své kočičí podobě na Liamově posteli. Zvyknula jsem si, že se o mě stará. Kate nakecal, že mě Blaisovi ukradnul. Že si prostě nemohl pomoct.

Liam občas zapomínal, že vlastně nejsem kočkou, ale stejným člověkem jako on. Někdy si to do pokoje nakráčel mokrý jenom v ručníku, jindy se ani neobtěžoval si obléct košili a já ho potom pozorovala se skrývaným chtíčem.

Milovala jsem ho před tím, miluju ho stále. Dřív to ale byla dětská láska. Teď... Teď jsem ani nevěděla, jak to popsat.

Smrtijedi utočili na méně strategická místa, protože neměli tolik podpory a sil, aby mohli zaútočit třeba na opuštěné Bradavice, které hlídali Kentauři, domácí skřítkové, kamenní vojáci, oživlí chrliči, duchové a vlastní kategorie: Protiva.

Liam vyšel z koupelny. Voda mu stékala po těle a pyžamové kalhoty mu vyseli níž, než bylo zvykem. Černé vlasy měl mokré a rozcuchané.

Nemohla jsem pořádně odtrhnout oči.

A tak jsem tam jako kočka ležela a dělala, že mě vůbec nezajímá. Což samozřejmě nebyla pravda. Sednul si ke mně na postel a pohladil mě po hlavě. Spokojeně jsem zavrněla.

Náhle se ozvalo zaklepání na dveře. Liam ještě ani neodpověděl dále a dovnitř vtrhnula Kate.

,,Dolohov je naprosto neschopný a Avery s ním. Po Saře a ani po té novinářce není žádná stopa. Oni jsou naprosto neschopní." zavrčela a sednula si vedle svého bratra.

Liamova nálada klesla. ,,K čemu k čertu potřebuješ Saru..." zavrčela a já jsem vycítila jeho napětí, proto jsem vylezla na klín. Uklidňovala jsem tím nejen jeho, ale i sebe.

,,K ničemu," odsekla Kate a zmizela.

Liam zavrčel a dál mě hladil. Pak si ale na něco vzpomněl. Položil mě na postel a odešel do koupelny. Slyšela, jak zapnul kohoutek z čehož jsem usoudila, že si asi čistí zuby.

Udělal jsem chybu, ale byla jsem rozhodnutá. Nedokázala jsem, jenom tak koukat. Rychle jsem se proměnila do své lidské podoby, sebrala Liamovu hůlku z jeho nočního stolku a za pomocí své, zamkla a udělal místnost zvukotěsnou.

Potom jsem se opřela o dveře. Nohu jsem zvednula a ve vzduchu opřela. Na hrudi jsem si založila ruce.

Černá sukně byla moc krátká. Ani jsem si nevzpomínala, kdy jsem si jí obléknula. A vlastně jsem ani netušila proč mám na sobě korzet? Měla jsem snad zatmění nebo jsem se bála, že mě někdo zabodne?

To bylo, ale jedno. Už jsem tak byla oblečené, tak s tím nic jiného nezmůžu. Možná bych si mohla sundat ty síťované silonky a... Kurva vysoké boty na jehlách.

Začala jsem se smát. Uvědomila jsem si, že takhle jsem vypadala, když jsem se po útoku na ministerstvo vydala do Obrtlé.

To nevadí.

Víc času nad tím přemýšlet jsem neměla, neboť do místnosti vtrhnul Liam.

***

,,Bloncko?" zavrčela Ginny, když se objevila v jeho a Blaisově pokoji. ,,Zmiz"

Draco si otráveně odfrknul. ,,A kam jako. Je čas jít spát." zavrčel a pozoroval Zrzku, jež vypadala, že ho za chvíli prokleje jedním z jejích netopýřích kouzel.

,,Co já vím. Hermiona v pokoji není, tak tam nebo běž k Theovi..." vyprsknula a lehnula si vedle Blaise do postele.

Draco něco nesrozumitelně zavrčel, pak popadnul hůlku s knížkou, kterou objevil bůh ví kde a odporoučel se k Zrzčině pokoji.

Když tak Grangerová není. Dobře. A když tam bude, alespoň bude mít zábavu.

Vešel do pokoje. Rozsvítil a usadil se na Hermioninu postel. Vytáhnul knížku a četl si.

V 23:59 se rozrazili dveře a do pokoje vtrhnula mokrá, vzteklá a celá rudá Grangerová. Draco nemohl popřít, že takhle mokrá byla sexy a zvlášť, když přes její oblečení bylo vidět víc, než si přála.

,,Grangerová, víš že noční klid je od deseti? Děláš hluk." ušklíbnul se a Hermiona si konečně uvědomila, že je v místnosti.

,,Co tady děláš Malfoy" zavrčela a zůstala stát před svojí postelí.

Měla toho dost. Na Malfoye opravdu neměla náladu. Zvlášť, když to byl ten Malfoy, kterého tak dlouho nenáviděla a milovala zároveň.

Blaisova sestra jí zlomila srdce. A tenhle ten idiot ještě víc. Nemá sílu.

,,Sedím a čtu a opravdu nemám sílu na to, abych uklízel Zrzčinu postel." prohlásil už bez úšklebku a kývnul hlavou k posteli poházené věcmi od a do z.

,,Fajn, tak já jdu k Lence." prohlásila a Dracovi v hlavě naskočila vzpomínka.

Zmijozelská ložnice zela prázdnotou. Theo byl pryč, Blaise byl s Ginny v místnosti a Goyle byl bůh ví kde.

Draco pevně objal Hermionu kolem pasu.

,,Měla bych jít. Slíbila jsem Lence, že jí pomůžu najít boty." zašeptala, ale stále ho pevně objímala. Byl tam klid. Ticho.

Draco jí jemně políbil do vlasů.

,,Nechoď. Prosím zůstaň Hermiono." zašeptal, ale Hermiona se lehce usmála a opatrně se zvednula ze sedu.

,,Promiň Draco. Já se potom vrátím." dala mu jemnou pusu a potom vyběhnula z místnosti.

Draco se smutně usmál a dál ležel na posteli.

,,Nechoď. Prosím zůstaň Hermiono." vypadlo z něj a Hermiona ztuhnula ve dveřích. Nevěřícně se na něj podívala.

,,Prosím" zašeptal Draco, který byl stejně vykolejený jako ona, ale nedal to na sobě znát. CO se to s ním k čertu děje.

Hermiona se nevěřícně přiblížila k posteli a Draco nechápajíc co to dělá ji strhnul k sobě na její postel.

Hermiona vyjekla, ale pak se položila do jeho náruče. Ani jeden z nich nic neřekl, ale oba měli otázky. Jak sami na sebe, tak na toho druhého.

***

Liam vyděšeně vyskočil. Zamrkal, ale obraz svůdné ženy, o které se mu zdávalo nezmizel.

Vypadala jako Sara, ale on věděl, že i když jí dříve znal jako Saru, tak to Sara v žádném případě není.

Sledoval dívku, která mu ukradla srdce, jak stojí v krátké sukni proti němu.

,,Kdo jsi," zeptal se. Věděl, že to bude ta kočka, takže to zákonitě bude asi Kira, takže by to čistě teoreticky mohla být ta novinářka, ale...

Chtěl to slyšet od ní.

Ona se naproti němu ušklíbnula.

,,Myslím, že odpověď už dávno znáš." zašeptala a odrazila se od zdi. Liam netušil, co ta mladá dívka přišla hrát za hry, ale upřímně... On by jí nechal hrát jakoukoliv hru. Byl jí úplně omámen.

,,Jsi Kira. Sara a novinářka. Dívka, kterou moje sestra hledá." zašeptal a udělal pár kroků k ní. Ona stála na místě.

Celou dobu měl podezření, že se jim pohybuje přímo pod nosem, ale neměl důkazy. Teď je má, má jí v zamčené místnosti, v zvukotěsné místnosti. A on se postará o to, aby byla jeho.

On je anděl, ale anděl, který vyrostl na Obrtlé a který, když něco chce, tak si to vezme.

,,Proč? Proč jsi MĚ opustila." zašeptal a dál se k ní přibližoval.

Jeho obličej ztrácel na lidskosti. V jeho tváři byla vidět živočišná touha. Stejná, která se odrážela ve tváři mě.

Udělala jsem krok dozadu. Bylo to nefalšované. Čím blíž byl, tím víc jsem litovala toho, že jsem se prozradila a...

Čím blíž mi byl, tím víc mi docházelo, že to on tady byl celou tu dobu lovec. A že věděl víc, než si myslela.

,,Protože jsem mohla" zašeptala jsem s úšklebkem a čekala, co se stane.

On se ušklíbnul nazpátek. A prudkým pohybem mě přirazil ke zdi až mě to zabolelo. Mě to ale bylo jedno. Cítila jsem sílící touhu.

,,Víš, co můžu já?" zeptal se, když mě hladově pozoroval. Já byla jeho večeří, a to jsem si původně chtěla promluvit.

Bojácně jsem zakroutila hlavou.

,,Dělat si s tebou naprosto cokoliv" zašeptal mi do ucha smyslně, potom mi ho olíznul a stisknul zuby. Nečekala jsem to.

,,A to taky dělat budu srdíčko." zavrčel před tím, než spustil válku, kterou jednoznačně vyhrával.