,,Cos to řekla?" Zavrčela nepřítomně Hermiona a dívenka se provokativně opřela o židli.

,,Ale nic paní Malfoyová, jenom mimochodem nejsi už náhodou vdova? " Zeptala se.

Umělá být dost krutá. Od Kate se naučila, že když jste zahnání do kouta a jde vám o život, je nejlepší útočit.

Hermiona prudce stiskla pěsti a zaskřípala zuby.

,,Ne, ještě ne." V tu chvíli se v Kiřine tváří vystřídal údiv s nadějí?

,, Pořád žije?" Zeptala se rozklepaně.

Pansy m chapavě kývnula za což jí Hermiona chtěla zabít. Co když není na jejich straně.

,,Mám proti kouzlo," vyjekla Kira rychle a Hermioně se zastavilo srdce.

,,Ale ..." Zeptala se Hermiona, které právě teď dala naději na to, že bude žít.

,,To kouzlo musí provést ten, co pro něj nevice znamenal. Ale..." Zarazila se a Hermiona k ní přistoupila, co nejblíž.

,,Mluv" zavrčela. To byla jediná šance.

,,Ale on zapomene. Zapomene, že pro něj ten člověk, ktery ho probudil, znamenal všechno. Bude si pamatovat všechny události, i to co se stalo, ale člověka, který seslal kouzlo si pamatovat nebude. " Prohlásila a Hermiona zasténala.

,,A musí to být opravdu člověk na kterém mu nejvíce záleží. Jinak to nezabere a urychlí proces umírání. Už teď by měl dávno umřít." prohlásila a zamumlala si několik slov pod vousy. 

Hermiona se zarazila. ,,Jak, že k tomu, to kouzlo nebylo vyrobeno?" zavrčela prudce. Ministr sebou vyděšeně trhnul a Pansy ji chytila za ruku. Ne, Hermiona rozhodně neměla Kiru ráda. Promiň Blaisi.

,,Já jsem to kouzlo nevyrobila k tomu, aby zabíjel lidi a aby to nepřežívali. To je houzlo na hubení nemocných krys." zavrčela ta malá holka před ní a minister se do toho konečně zase vložil.

,,Ty jsi vyrobila to kouzlo, co zabíjí Malfoye?" zeptal se sjel jí od hlavy až k patě. ,,Vždyť máš hlídáček,"

Kira se ušklíbnula. ,,Katherine měla hlídáček, Liam měl hlídáček, ale já neexistuju a nikdy jsem neexistovala. Nemlžu mít hlídáček, kdhyž mě nikdo nezaregistroval v papírech, když jsem se nenarodila v nemocnici a když mě ministrestvo ani po tom, co matka litovala toho, že mě vyhodila v obrtlé, nehledalo." 

Ministr zůstal zticha stát. ,,Znáš Katherinu?" zeptala se McGonagallová a Kira se podle usmála.

,,To je moje minulost, ráda bych si ji nechala pro sebe."

George se na ní podívala. Jedna věc mu v hlavě vrtala. ,,Na tebe veritasérum nefunguje?"

Ona se usmála. ,,Samozřejmě, že funguje, ale když člověk vyrostl na obrtlé, myslíš, že nehldal žádné obkličky jak ten lektvar prolomit? Musím, říct pravdu, ale můžu odpovědět, tak abych se vyhnula otázce. Ale vzdycky, vzdycky ze mě vyjde jenom pravda. "

Hermiona stála a čím dál tím víc se mračila. Ona, takovéhle píske, co má mít hlídáček, jí bude mařit plány. Zničí jí manžela, a ještě ani teď neví jestli jí může věřit. Zase, je to světlo nosná novinářka... Ale s krutou minulostí.

,,Dobře, ale tohle už mě začíná nudit, přišla jsem vám sem říct, že bitvu o ministerstvo nemáte šanci vyhrát." Hermiona strnula, tak měla pravdu. Takhle holka není na jejich straně.

,,Kathrine podporují všichni Belatrixiini smrtijedi a to do jednoho. A Kate má smrtelný plán. Právě teď se vám v budově pohybuje pět lidí pod mnoholičným lektvarem z toho jsou ctyři nebezpeční. " když se ministr zadíval skepticky, dodala. 

,,Je tady můj bratr... To ten mě sem poslal. Ale to je stále ještě vedlejší. ,Pět' smrtijedů vás bude skládat zevnitř, zbytek bude od čtyř hodin používat střídavý nálet. Naletí, někoho bací a pak zmizí. Takhle to budou opakovat. Nemůžu vám říct víc, protože bych tím pohřbila nejen sebe, ale i bráchu. " zašeptala po Hermioně ještě hodila papírek s kouzlem a doadal pár slov.

,,Teď už je jen na tobě, jestli ho necháš umřít nebo na tebe zapomenout." pak v naprostém klidu vyšla ven. Když si uvědomila, že chodba je prázdná, vydala se jako kočka pryč.

Hermiona za ní vyběhnula, ale jediné, co uviděla byla černá kočka. Má jim přinést štěstí? Nebo neštěstí...

,,Hermiono?" ozvalo se z otevřených dveří Pansyn hlas.

,,Víš, co budeš dělat?" zeptala se a Hermiona se mdle usmála. ,,Nemám jí ráda, ale... Ale věřím jí. Neobětuju jeho život kvůli tomu, že na mě zapomene." zašeptala a vzala Pansy za ruku. 

,,Řekni ministrovi, ať vypátrá ty smrtijedy a McGonagallové, že má plánovat obranu s čímž jí pomoc. Já jdu probudit šípkovou Růženku."

,,Hermiono? Bitva začíná už za hodinu..." Pronesla Pansy a Hermiona kývnula. Obě věděli, že Dracův život je pro ně obě přednější.

***

,,Ginger, ne!" zavrčel Theo a snažil se ji popadnout za ruku.

,,Teddy! Ano. Nemůžeme je nechat bojovat samotné..."

,,Prokletá Ginger!" zasténal Theo než se ozvalo prásk.

***

,,Samozřejmě Arnolde," prohlásil ministr. Věděl o čtyřech smrtijedech a už je varoval na které si mají dát pozor. 

,,Pane ministře?" ozvalo se vedle Kingsleyho dívčí hlas. Pansy dodělala to co potřebovala a šla se podívat. 

S ní přiběhnula i černá kočka. 

,,Je, tady jsi Kiro, udělal jsi všechno, cos chtěla. Nějaká krásná myš se tady našla?" zeptal se a pohladil svoji kočičku po hlavě, když ji zvednul do náruče.

Kočka něco moukla a pak... Pansy se zdálo, že na ni mrknula.

,,Dobře Arnolde, udělej všechno, co jsem ti řekl," prohlásil a pak se otčil na patě a nechal Pansy s Arnoldem samotnou.

,,Dobrý den, vážně nevím jestli si na mě pamatujete, ale... Jedla jsem vaše bonbóny." zašeptala ale následně se ocitla v obětí starého muže.

Byl to on. Měla pravdu a ta jeho prokletá malá sestra. Černá kočka... Musela se smát nad její vychtralostí.

,,Ale však já si vás moc dobře pamatuji. Jedla jste vždycky jenom ty pomerančové..." zašeptal starý pán alias Blaise.

Pevně ji držel, ale oběma docházelo, že čas kdy se doopravdy shledají ještě nenadešel. Že ještě dlouho kopat každý za jinou stranu a budou se mučit na vzájem. Protože...

Ona byla tady a on byl tam.

,,Stašně ráda jsem vás zase viděla. Doufám, že se ještě potkáme..." zašeptala Pansy a pohladila po hlavě jeho kočku.

,,Já taky, přijďte někdy na bonbóny..." zavolal za jí a Pansy se v hrudi rozbušelo srdce. Žije...

Už jen Theo, Ginger a... Draco.

***

To kouzlo musí fungovat. Vážně musí... Musí!

,,Ahlegde brio trom..." zamumlala a mávnula hůlkou nad Dracovým tělem.  Kousek spálené kůže zmizel. Znova mávnula nad Dracovým tělem a znova a znova a dělala to tak dlouho dkokud jeho tělo nebylo čisté.

,,Erdie Vita" zašeptala a mávnula hůlkou. Doufala, že není pozdě. Stále dýchal.

Hermiona chtěla brečet, protože se nic nestalo, ale když znenadání chtivě zalapal po dechu a prudce se vyskočil do sedu... Ulevilo se jí. Její srdce začalo zplašeně bít.

,,Co tady dělaš Grangerová?!" vyprsknul znechuceně, že a Hermionino prvotní nadšení opadnula.

Říkala pravdu. Draco Malfoy na ni zapomněl.

,,Co si pamatuješ jako poslední Malfoy?" zeptala se místo toho stejným hlase jako se ho ptala skoro před osmi měsíci.

,,Jak Bellu zabila Katherine, jak jsem někoho chránil, ale nemám potuchy koho a taky jsem se asi oženil, ale co je tobě po tom?" zeptal se hnusně a rozhodnul se že sejde schody dolů.

,,Co blbneš Daphne!" zeptal se blondýky, která pozorovala dveře. 

,,Draco?" zeptala se a skočila mu kolem krku. 

,,Tak ráda tě zase vidím," 

,,Pojďte, bojuje se o ministrestvo..." zašeptala a Daphne posunkami řekla, to v co obě doufali, že se nestane. 

Zapomněl. Zapomněl na Hermionu, na jejich rychlou svatbu, na to že čeká jeho dítě...