46. Neplánované setkání aneb důvěra a zmatky

Blaise otevřel oči. Okamžitě začal hledat svoji sestru.

,,Kiro?" Vykřiknul, ale když ji nikdy nenašel, vyděšeně vyběhnul ven.

,,Kiro!" Zakřičel do tichého panství a čekal, kde na něj vykoukne, jaký smrtijed a jeho sestra v podobě černé kočky.

Prudce zahnul za roh a tam narazil na Liama, který seděl na schodech a na klíně mu ležela jeho sestra.

,,Kiro, ty potvoro, nemůžeš mi utíkat." Zavrčel čokoládový Zmijozel a prsty si zmáčknul kořen nosu.

Jeho sestra se na něj pohrdavě podívala, něco mňoukla a otočila se k němu zády.

,,Holka, no tak, čiči." Zamumlal a Kira se na něj otočila a naježila kožich.

Liam to jenom vyděšeně pozoroval. Poslední, co chtěl bylo mít problém s nejvyšším smrtijedem.

,, Dobře, utíkej si, jak chceš, hlavně se mi vrať jo?" Promluvil zase ke kočce.

Ta si ho se zájmem prohlídla a Liamovi připadalo, že Blaisovi rozumí.

Potom ale ztuhnul, protože získal jeho pozornost.

,,A ty jsi který? Mladý Fridrich?" Zeptal se a Liam se nechápavě podíval.

,, Děláte blbého pane?" Zeptal se lehce drze, ale tak, aby mu nemohlo moc vadit.

,,Nejsem pán troubo," zamumlal si pro sebe pod fousy Blaise a Liam se ušklíbnul.

,, Samozřejmě, že nejsi Zabini." Ušklíbnul se Liam a Blaise se usmál.

,,koukám, že ti pořádně narostl hřebínek. " Pošeptal a podrbal svoji kočku za ušima. Ta se po něm jemně ohnala tlapkou, ale tak se chytila jeho ruky.

,,Něco ti povím, jsou dvě strany. Řád a smrtijedi, ale ty hraješ na třetí stranu. Myslíte si, jak jste s Malfoyem rozdílní, což jste. To nepopírám, ty jsi vtipnější a on si zase chrání víc svoje. Že jo Kiro, ale oba dva se snažíte i přes svojí temnou stránku vyhrát štěstí pro sebe i obyčejné lidi." Blaise se zatvářil jako, že neví, co se děje.

,,Nic, mě si nevšímejte pravá ruka, ale přijde mi divné, že byste kvůli moci, zahodil to jediné, co vás nadevše miluje. A co kvůli vám, ale i vy kvůli nim, riskovalo životy."

Blaise se na něj podíval a zhodnotil ho. Vypadal stejně jako ve škole, když ho rozřazovali.

S výjimkou, že teď z něj byla cítit nebelvírská upřímnost a odvaha, ale i zmijozelská lstivost.

,,Já jsem na straně smrtijedů," snažil se Blaise potupně zamaskovat svoji chybu. ,,Na které jsi ty?"

Liam se usmál a Kira se v jeho klíně rozvalila.

,,Jen slova nestačí, ale já jsem na té, a které být musím a o té druhé jen sním a doufám, že ukáže sílu a zachrání nás. " Zašeptal a Blaise si všimnul, jak se mu za blýsklo v očích.

Liam sám hrál na několik stran, ale sám nedokázal rozpoznat, která si jeho podporu vybojuje. Ta, která je správná a které věří jeho srdce nebo ta, která se od něj očekává a tam kde je jeho bratrská láska.

Blaise se usmál a kývnul. Oba dva díky tomuhle rozhovoru dali najevo, co dát vlastně nechtěli. Oba odkryli část, která je mohla zabít přesto ani jeden neměla v plánu toho druhého potopit.

Teď se mezi nimi vzniklo nevyslovené přátelství a spojenectví. Které nebylo nijak velké ale důležité.

Kira to pozorovala a nevěděla, co na to mňouknout. Její bratr a Liam. Dva její rozdělené světy. Které se nikdy neměli slepit. Přesto se teď slepili dohromady.

Jsou v tom samém světě a ona se objevila na jeho rozcestí.

***

,,Draco!" Hermiona vyskočila. Hned jak se probudila a viděla toho blonďáka její srdce se nepředstavitelně rozbušilo.

Je živý a zdraví. Živý... a zdraví.

,,Máš k čertu ležet," zavrčela Daphne, když vešla do pokoje a viděla Hermionu mimo postel.

Hermiona se na ní podívala, sklonila hlavu a něco zamumlala. Daphne se jenom usmála, ale víc už neříkala. Hermiona to věděla sama.

Nechala jí na stolku prášky a následně je opustila, aby měli svůj klid. Hermiona se otočila k posteli a začala jí rovnat.

Draco tam stál a přemýšlel. Jak se žádá holka o ruku? To ho máma neučila.

Hermiona k němu stála zády. A Draco jako kolosální matlal prohlásil: ,,Vezmi si mě."

Hermiona strnula. ,,Cože?"

Draco se tam stál vyvalené oči a nevěděl, co má dělat. Co se jí asi honí hlavou? Jak moc to asi poklonil.

,,No, vezmi si mě" zopakoval nejistě a začal si hrát s rodinným prstenem na ruce.

Hermiona se na něj podívala. Vůbec netušil, co mu odpoví. Jestli mu nedá facku nebo jestli ho neprokleje. A tak čekal.

***

Ginny byla unavená. Už čtyři dny bez přestávky kontrolovali knihy. Nic. Jediná kniha o viteálech. Nic.

Pomalu se zvednula ze židle a vydala se pro další. Když vytahovala další knížku ozvalo se několik hlasitých prásk.

,,Prohledejte to tu. Avery, ty si ber halu, Dolohove – severní křídlo. Mulcibere – Jižní křídlo, Liame ty si vezmi západní já jdu na východ do knihovny. Nikdo se nehne ze svého křídla, dokud nerozkážu. Chápete?" Ten hlas by poznala kdekoliv.

Blaise a s ním i smrtijedi. Věřila Theovi, věřila, že by je Blaise nezradil, ale nevěděla, co udělal, když tady jsou a kolem jsou další čtyři smrtijedi.

Theo už stále vedle ní a když se otevřeli dveře do knihovny a vešel Blaise, Ginny strnula. Blaise. Stál tam. Vypadal pořád stejně.

Vysoký, s černými krátkými vlasy. Ty velké hnědé oči. Nikde neviděla ten známí úsměv. Nesmál se.

Theo si s Blaisem vyměnil pohled. Ani on si nebyl jistý, co udělá. Mohl se mýlit a tu novinářku mohl najít a donutit ji udělat falešný vzkaz. Nevěděl. Jenom doufal.

Blaise si je lhostejně prohlédnul. Potom si vyměnil pohled s Theem. Na Ginny se skoro ani nepodíval.

Theo polknul. Teď to přijde. Blaise na něj podíval a v jednom jednoduchém pohledu, ve kterém Ginny nevyčetla, on viděl celou pravdu.

Chytil Ginny za ruku a chtěl zmizet. Ta ale stála a ani se nehnula. Nemohla. Byla zlomená a očarovaná ani nevěděla čím.

Stál proti ní. Stál tam jako socha ledu a teď víc, než kdy dřív si uvědomovala, že je válka a oni stojí na stejné straně, kde je odděluje veliká propast. Oba bojují za to samé, ale každý na jiné straně.

Jeho pohled byl ledový. Malfoyovův pohled. Schovával pocity jako Draco.

Blaise se jemně usmál a Ginny se do očí vehnaly slzy. Možná se jí to zdálo. Chyběl jí. Měsíc. Byl to měsíc a on jí strašně chyběl.

Theo jí chytil kolem pasu a hodil si jí do náruče. Chytil neviditelný plášť, a i s Ginny zmizel na balkónu, který byl otevřený.

Utekli. Utekli před pocity, které v sobě oba měli.

,,Pane, můžu s vámi mluvit?" ozval se Liamův zesílený hlas. Smrtijed, ale na nic nečekal a vběhnul do knihovny.

,,Byli tady, " řekl a pak si prohlédnul Blaise, který byl otřesený nečekaným setkáním. ,,Ale myslím, že vy to víte ze všech nejlíp." prohlásil a taky se zadíval na balkón a do zahrady Nott manoru.

Kira, která přiběhla s Liamem si sedla vedle nich. Tři jedinci: kočka, smrtijed a agent. Nebo spíš děti, kteří si nevědomky důvěřovali. Lidi, co stáli na rozhraní propasti. Lidi, co se svojí blbostí a chybou odkázali na jiného člověka a jenom čekali, kdy se zradí.

A zradí se?

Ahoj,

slíbila jsem vám výsledek. V textu je zakódovaná zpráva. NEBOJTE MÁM PLÁN.
Je to zakódované v podobě znaků. Když napíšete zprávu. Tak má třeba deset znaků bez mezer. Ty číslice, co se v textu nacházeli. 20, 23 ... Jsou to kolikátý znak, mají hledat. Je to strašně pracné a dá se v tom snadno udělat chyba. Já sama na to použila kamaráda Worda.

Vaše L.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top