Draco ležel, přemýšlel a umíral nudou. Už spočítal všechno, co šlo.

Devět mříží ve dveřích. Pět mříží v okně. Dvacet stébel trávy poházené po zemi. Třicet velký žulových dlaždic. Jedna postel. Jedna přikrývka. Jeden dost pochybný polštář. Čtyři zdi, a sto třiadevadesát cihle, ze kterých jsou postaveny.

A od té doby, co se začal nudit uplynulo osmadvacet hodin sedmačtyřicet minut a pětapadesát sekund.

Šestapadesát

Sedmapadesát

Osmapadesát

Devětapadesát.

Osmadvacet hodin, čtyřicet osm minut.

Hlasité prásk ho vyděsilo natolik, že přestal počítat.

Celá jeho řada byla zmařena.

,,Zizi? Co tady děláš?" Znudění výraz si liboval na jeho.

,,Mám vás dostat z cely," zašeptala domácí skřítka. Draco zamrkal řasami, pokrčil rameny a lhostejně prohlásil. ,,Tak čaruj, teta měla vždycky divné způsoby."

Skřítka se na něj vyděšeně podívala a promnula si malé vyhublé ručičky. ,,Pan Liam tvrdil, že slečna Bellatrix usiluje o váš život." kvíknula a pořádně se rozhlédla po prázdné cele.

Byla nejistá. Ti viděl Draco až moc dobře, ale víc z ní vyčíst nedovedl. Liam tvrdil?

Zizi natáhnula ruku před sebe. ,,Půjdeme pane? Vaše matka si to přeje." zašeptala a vyděšeně čekala na Dracovo rozhodnutí.

Neváhal. Toužil po tom vidět Hermionu a jestli po něm Bellatrix jde, tak tedy bude ve stejném nebezpečí jako všude jinde. Bylo na čase vytáhnout nos z této malé, zaprášené cely.

***

Daphne si Hermionu vyděšeně prohlédnula. Těhotná, třetí měsíc. Zkusila se nadechnout a vydechnout. To, co viděla, byla angína. Dostala angínu, což je pro nenarozené dítě nebezpečná nemoc.

Hermiona měla horečku a díky odkládanému spánku omdlela. Byla to únava a bojující organismus s virem.

,,Má horečku a příznaky horečky. Pro dítě je to nebezpečné, musí spát, snížit teplotu a zkusit se co nejméně stresovat. " zašeptala, když Hermionu dostala s Pansynou pomocí na postel a lehce se jí podařilo srazit teplotu.

,,Chvíli tu budu, ale za pár dní se vrátím zase zpátky ke svému klidnému životu. Kde je vůbec Theo?" Hleděla do hrníčku s čajem, který si Pansy udělala. Červené tváře se jí nepovedli zakrýt. Pansy je viděla.

,,No, on je..." její slova zanikla v hlasitém prásk, které by probudilo i mrtvého.

Pansy i Daphne se vyděšeně otočily. To, co viděli před sebou jim vyrazilo dech. Stál tam Draco. Bledší než obvykle, vyhublý, ale živí. Hned, co se postavil na zem, vyvrátil to málo, co se nacházelo v jeho žaludku.

Vyděšená, ale šťastná Pansy ho okamžitě objala. Hermiona díky bezesnému spánku stále spala.

Daphne byla taky šťastná, ale nedokázala si odpustit jízlivou poznámku. ,,Těhotná Grangerová s Angínou a Draco trpící bulimií. "

Draco netušící Hermionino těhotenství vytřeštil oči. ,,Cože?! Ona je?"

Po skoro týdnu v cele to nedal. Jediné, co bylo slyšet, byl křik dvou zmijozelek, Zizin pláč a hlasitá rána o zem, jak Draco omdlel.

Ani tohle Hermionu neprobudilo, a tak se všechno ještě zkomplikovalo.

***

,,Vážně to chceme udělat?" Stál před svým údajným domovem. Smrtijed nebyl na obzoru, ale to neznamenalo, že jejich panství není pod dohledem.

,,Jestli se mi něco stane Zrzko, máš nárok na moje panství, když moji mrtvolu uchráníš před Blaisem," pronesl skepticky zmijozelký myslitel, který se skrýval pod malým neviditelným pláště za společnosti budoucí paní Zabini.

,,Ale no tak, co se může stát. Přinejhorším nás zabijí." zasmála se, když už asi po desáté sledovala pohyb jednoho z papoušků kdysi patřících Nottovi staršímu.

,,Ještě bys mohl dělat Bellatrix jejího soukromého sexuálního mazlíčka. " pronesla zcela vážně a stejně si neodpustila doplňující větu. ,,Teda... Kdyby ses jí líbil." zasmála se, když mu strčila loket do břicha.

Theo si povzdechnul, protočil oči a seslal kouzlo. Nikde, nikdo. Tak vzhůru do jeho domova. Možná by ho mohl spálit. Ano, po válce ho stoprocentně spálí.

Plížili se podél zahrádky rudých růží a k tajné chodbě, kterou Theo našel, když se schovával před svým otce, aby počkal až vychladne.

Strčil do jedné ze starých cihel a dveře se otevřely. Rozhlédnul se kolem, aby se ujistil, že to nikdo nesledoval a spolu s Ginny se vydali do temné chodby.

Theo šel za Ginny. Ta prudce zastavila a Theo do ní prudce vrazil.

,,Co k čertu děláš zrzko?" zasténal, když si mnul naražený nos. Už nikdy nebude sklánět hlavu.

,,Koukám na mrtvolu." řekla jako by se nechumelilo a Theo vyděšeně vystrčil hlavu z poza jejího ramene.

Na zemi ležel Davies.

Smrtijed.

,,Neříkal jsi, že o tom tunelu víš jenom ty?" zeptala se podrážděně zrzka, protože se jí nelíbilo, že by je tady měl zabít a navíc, že stojí v černém tunelu se zapáchající mrtvolou.

,,Ne, říkal jsem, že o tom nikdo kromě mě, NEVĚDĚL. " dal důraz na čas minulý.

,,Teda, Mě a Draca..."

Ginny se najednou rozesmála. ,,Tak teď už se vysvětluje to stopové množství toho Malfoyova nemožného parfému."

,,Prosím? Ten jsem mu koupil k Vánocům." zavrčel podrážděně Theo a překročil hnijícího Daviese.

Museli pokračovat v cestě.

,,Jsi snad holka Nottíku? " ušklíbnula se a narvala se vedle něj.

Theo protočil oči a nemožně se usmál.

,,Ne Ginger, ale jsem jeho spolubydlící, který nechce umřít na udušení. Dřív mu parfém vybírala Pansy... Po týdnu, dokonce i Draco prohlásil, že možná bude radši chodit bez parfému, než aby nás všechny udusil. Od té doby, mu Pansy kupuje cokoliv jen ne parfém."

,,Co od ní dostáváš ty?" zeptala se se smíchem Ginny.

,,Parfém? " zeptal se Theo.

,,Ten tvůj, ale voní hezky. Nechce se mi věřit, že by Pansy neuměla vybírat parfémy."

Theo se na ní ve tmě podíval, ale našel jenom její obrys.

,,Umí, ona je vybírá podle povahy. A ten Dracův se k němu opravdu hodil jenom, jenom nás všechny málem zardousil. " ušklíbnul se Theo a rozsvítil hůlku.

,,Což je taky jedna z Dracových předností." Ginny povytáhla koutek úst a Theo opatrně otevřel dveře.

Ocitli se přímo v jeho starém pokoji.

Měl tmavě modře vytapetovaný pokoj. Než překročil práh tunelu chytil Ginny za ruku.

,,Co to děláš," vyjekla a zkusila se mu vyvléknout.

,,K čertu Ginger. Jestli tu smrtijedi byli, nachystali alarmy, ale vzhledem k tomu, že jsem ve svém vlastním baráku neměli by na mě ty alarmy reagovat, protože vůči kouzlům na mě je barák imunní. Tebe by to ale sejmulo, takže se mě pro všechno na světě drž, ať jsi v mojí ochranné bariéře než vymyslím, jak to udělat, aby jsi se mohla pohybovat beze mě." zavrčel podrážděně a trošičku litoval, že nejdřív nešel sám a nezjistil, jestli tu ty alarmy opravdu jsou.

Třeba ani ne?

,,Kde máte knihovnu? A jak velká je?" zeptala se znuděně Ginny a Theo si povzdechnul.

,,Hned naproti a je dost velká na to, abychom se tady zastavili klidně celé měsíce. Tak pojď Ginger. Nemáme čas." a už jí spěšně táhnul pryč.

,,Co máš k čertu s tím Zázvorem?" zeptala se uraženě, když vykukoval na chodbu.

,,Jsi stejná jako on. Štiplavě pálivá, ale zároveň léčivá... Asi. " zavrčel a přetáhnul jí přes chodbu.

Potichu přes dveře udělal kouzlo. Nikdo. Tiše, otevřel dveře a vešel dovnitř.

Ginny vyvalila oči a pak fňukla. ,,Máš pravdu. Tohle potrvá měsíce."