Byl to plán? Byl.

Byl to plán hodný Theodora Notta? Ne, to rozhodně ne!

Vymyslel, ale z hodiny na hodinu něco jiného? Ne.

Byl to blbý nápad? Byl a jestli nevyjde, bude ho stát život.

Tak život by ho to stalo i bez toho blbého plánu, takže je to asi šul nul...

Bál se, doslova se klepal strachy, ale kdo ne, když se do sebe právě chystal hodit lahvičku s jedem.

Ginny ho jenom pozorovala, a přemýšlela, jestli to vyjde.

,,Jdeme na to?" Zeptal se Theo se srdcem až někde v žaludku a možná i níž.

Ginny začala ječet.

,,On pozřel jed, on umírá. Pomoc, pomocte mi. Prosím. " Ječela jak nejvíce mohla.

A ani to nehrála, potřebovala aby přišli a pomohli ji, ale ne ho uzdravit, to zvládne sama, ale dostat je ven.

,,Prosím, Theo umře, " brečela a opravdu brečela. A vlastně ani nevěděla proč.

Když už si myslela, že bude muset Theovi dát protijed s tím, že to nevyjde objevil se starý Nott.

,,Můj syn? Co se mu stalo?" Zeptal se a rychle začal odemykat dveře, že Ginny  bylo skoro až líto toho, že ho musí uhodit.

Když se k ní otočil zády, tak zvedla cihlu, kterou vydolovali ze stěny a pořádně ho ji flákla.

Potom se rychle rozeběhla k Theovi, který už začínal opravdu umírat.

Rychle mu přiložila flakonek s protijedem k puse a nalila mu ji do něj. Potom počkala tak tři minuty a doufala, že nikdo nepřijde.

Theo se vzpamatoval a podíval se na vlastního otce. Nedýchal... Ginny se povedlo ho zabít. Jaká smutná náhoda.

Vytrhnul mu pár vlasů a hodil je do mnoholičného lektvaru. Potom ho rychle vypil.

Byla to vážně chvilinka, než se z něj stal jeho otec. Byli úplně totožní akorát Theo neměl na hlavě rozšklebenou ránu od krve.

Theo spálil mrtvolu svého otce a vzal si  jeho hůlkou, uklidil tu celu, ale ještě před tím si vzal několik dalších vlasů a strčil se do kapsy.

Pak pudce chytil Ginny za ruku a šel s ní po schodech a rovnou ji vedl do salonku, kde určitě seděli všichni Smrtijedi.

Jo, byli tam. Díky bohu, že všichni.

Hodil ji na zem.

,,Můj syn zdechnul, vzal si jed. Nebylo mu pomoci, pohlídejte ji a já jdu uklidit tu celu. Ať ji tam můžeme vrátit." Zavrčel a začal se vracet do sklepení.

Ještě slyšel jak Bella prohlásila, že se z ní pokusí dostat tu věštbu,

Do sklepení ale nedošel a začal hledat jejich věci. Měl smůlu, nikde je nenašel. A tak byl nucen se vrátit do místnosti plné smrtijedů bez hůlky a ostatních věcí.

,,Fajn, uklizeno, tělo jsem spálil, kde je jeho hůlka?" Zaptal se a doufal, že nikdo nepojme podezření.

,,Ty už vážně začínáš senilnět, ty už ani nevíš, kam jsi je dál?" Zeptal se Amycus a Bellatrix se šíleně zasmála.

,,Dostal jsem od ní do hlavy, to bude asi tím." Zavrčel starý Nott a otočil se na podpatku.

,,Jsou v ledničce," zakřičela projitotu Alecta a ostatní se smály.

Ginny se krčila na zemi u stolu. ,,Tak, ty malá nebelvírko, řekni mi, co bylo v té věštbě..." Ušklíbnula se Bella. ,,Vím, že jsi mi tu věštbu ukradla... Kde je teď?" Zavrčela a Ginny doufala, že si Theo pospíší.

,, Rozbitá..." Zavrčela Ginny a všechny vlasy jí spadaly do obličeje.

Měla strach, ale ještě chvíli to musela vydržet. Musela se strachem bojovat, jak nejlépe uměla.

,, Lžeš, kde je a co v ní stojí..." Odplivla si a namířila na ni hůlkou.

,,Já nevím, " ušklíbnula se Ginny a následně byla zasažená kletbou cruciatus.

Překvapilo jí to. Bolelo to jako prase. Chtěla křičet, ale nemohla povolit, když už si myslela, že to nevydrží, přišel Theo.

,, Vím, že celkem děláš lidem bolest, ale jestli ji ublížíš, tak se nikdy nedozviš, co je v té věštbě. " Zavrčel a Theo zvednul Ginny ze země.

Málem se jí podlomila kolena, ale musela vydržet. Byl to blbý nápad...

Bellatrix se na něj krutě podívala.

,,Ale Notte, já vím, že by mi to řekla, kdybych ji víc mučila..." Zavrčela a přiblížila se ke klidně stojícímu Theovi svírající její zápěstí.

Byla menší než Theo, ale to jí přesto nebránilo, aby byla pravá ruka pana zla.

Najednou se vzpamatovala Ginny. ,,Je, to je krásná brož." Prohlásila jenom setinku po tom, co po ní chňapla.

Byla to schoda náhod v jejich prospěch.

Svojí silou prudce vyrvala Bellatrix část oděvu i s tou broží.

,,Moc hezká, ta se na mě bude vyjímat víc než na tobě... " Ušklíbla se Ginny, když je Theo rychle přenesl pryč.

,, Chceš válku? Máš ji mít," slyšela ještě než úplně zmizeli.

Objevili se na vesnici. Ginny tady nikdy nebyla.

Vypadala krásné, a hodně nepřístupně.

Theo se zamyšleně rozhodnul po náměstí, něco nepřítomně zamumlal, chytil Ginny trošičku surově za ruku a táhnul jí k zchátralému domu na rohu čtvercového náměstí.

Když před ním stál, něco zamumlal, předvedl zvláštní kroky, potom Ginny nakázal říct slova, která jí pošeptal.

Theo se jenom díval, jak se objevuje dům. Bolelo to, od matčiny smrti tady nebyl, ale bylo to to nejbezpečnější místo.

Otec o něm nevěděl a i kdyby, tak by se nikdy nechlubil tím, že jeho syn zdědil mudlovský dům nebo, že jeho manželka bere jeho syna na dovolenou mezi mudli.

Po matčině smrti, se stal strážcem tohoto domu, takže by ho nikdo kromě něj neobjevil, sice ho bude muset zabezpečit dalšími kouzly, aby si byl jistý, ale tohle by teoreticky mělo stačit.

Vešel dovnitř následovaný Ginny. Bylo to tady pořád stejné.

Kuchyně pořád stejně malá a obývák pořád stejně obrovský. Všechno do zlatě - béžové barvy.

Jenom nábytek byl tmavšího odstínu. Krásný ořechový nábytek...  A ten vyřezávaný stůl. Ten nepovedený stůl, který dělali s mámou společně...

A jejich fotky na stěnách... Nikdo, nikdo o tomhle místě nevěděl a nikdy se o něm nedozví, teda... Teda až na zrzavou Nebelvírku, o kterou se musí postarat.

,,Theo? Co tady děláme?" Zeptala se Ginny nejistě. Nevěděla jestli má oprávnění se na to ptát.

,,Tady budeme nějakou dobu žít, " zašeptal, ale nepodíval se na ní. Stále si prohlížel místnosti.

A ty schody po kterých se na madracích klouzali dolů.

Cítil jak mu utekla slza po tváři. Ginny ho sledovala a rozhodla se. Jemně ho objala.

Theo překvapený tím činem na chvíli ztuhnul, ale po chvíli ji obětí opětoval.

Bylo to obětí pochopení a vzájemné důvěry, kterou si začali budovat.

,,Běž se vyspat. Všechno vyřešíme zítra," zašeptal ji Theo do vlasů. ,,Já se vyspím tady na gauči. Nahoře je jenom jeden pokoj s manželskou postelí a koupena."

Ginny chvíli přemýšlela. ,, Můžeme spát spolu. Nechci být v pokoji sama. Tolik jsem si zvykla na společnost, že bych sama v pokoji neusla." Přiznala a udělala psí oči.

A tak si Theo ustlal na zemi s polštářem, deku a s madrací z Gauče, ale byl tam. Byl tam protože to Ginny chtěla...