Úspěšně zapomeneme, že nemám pojem o čase a prospal jsem úterý... Takže jestli tohle někdo čte, tam vám posílám další kapitolu.

S láskou Lara

,,Víme, kde je ten posraný viteál, ale já nemám vůbec žádné ponětí jak ho ukrást. Natož zničit" Zavrčel Draco a začal znova pochodovat pokoji.

Cítil jak mu žilami proudí čiré zoufalství. Paralyzovalo ho, ovládalo ho a on nevěděla jak se z toho dostat.

Nikdy nebyl optimistou ani pesimistou, ale realistou a jeho vnitřní realista neviděl žádné východisko. Takže byl asi pesimistou? 

Blaise, který seděl na posteli, ho jenom pozoroval. Cítil, jak se začíná zoufalství zmocňovat naprosto všech.

Zoufalství a narůstající strach z neznámého nebezpečí visícího ve vzduchu.

Lidi nebyli blbý. Věděli, že se něco začíná dít. Viselo to ve vzduchu už pár dní.

Doslova to na ně dýchlo a i když se oficiálně nevědělo o věštbě a ani o návratu Bellatrix, cítili, že se něco děje.

McGonagallová se spojovala s Kinsleym a Kinsley začínal povolávat, své nejbližší.

Bellatrix začala chybovat, nebo spíš začala nenápadně ukazovat světu, že se něco děje.

Něco se blížilo a Draco a ani Blaise nevěděli co.

,,Mám novinky, " zamával nově příchozí novinami a nezavřel za sebou dveře.

,,A nebudou se vám líbit. " dodal.

Draco zaskuhral. Byl unavený, vymýšlel plány ve dne v noci a žádný nedosáhl více jak dvaceti procent na úspěch.

,,Né, další blížící se katastrofu nepotřebuju." Klížidly se mu oči, stahovala ho k sobě černá díra a znamení zla pálilo jako čert.

,, Bohužel," zašeptal Theo a smutně mu podal noviny.

Ministerstvo selhává, něco se blíží

Azkaban pod dalším útokem. Další Smrtijedi na útěku. Přítomný ministr kouzel se vyjádřuje, že poslal své nejlepší bystrozory najít uprchlé Smrtijedy, ale otázkou zůstává, jak je vůbec možné, že utekli? Nemělo by být v Azkabanu bezpečno? Nemělo by být nemožné se do něj vůbec dostat? A co s nimi vůbec chtějí udělat až je chytí? Dát je zpátky do Azkabanu odkud už jednou utekli?
Bude se vůbec hledat důvod jejich útěku? Shromažďují svoje síly? Chtějí další válku nebo jenom svobodu? Jestli bude boj, kdo je vede? Vede je znova Pan Zla nebo ten definitivně padl? Kdo ví, vždyť už jednou vstal z mrtvých. Nebo je to někdo jiný? Někdo horší? Kdo nebude hledět na následky a půjde přes mrtvoly? A proč ministr mlčí? Ví něco? Připravuje něco co nám nechce říct? Můžeme věřit, že jsme v bezpečí? Samé otázky a žádné odpovědi. Průběžně vás budu informovat, jak se mnou budou lidi z ministerstva ochotni mluvit.

Kira Föster

,,Ta ženská je normálně druhá Holoubková.." zavrčel Draco a hodil novinami na postel.

,, Kámo, je akorát tak stejně vlezlá, ale píše pravdu. Už tehdy o tvém otci napsala pravdu a jenom pravdu," zastal se novinářky Blaise.

,,Jo, má pravdu, zeptej se někde a jsem si jistý, že tahle čarodějka nenapsala žádný nepodložený důkaz..." Dodal Theo a smutně se podíval na Draca.

,,Vy jí znáte, že se jí tak zastavte? " Zeptal se podrážděně Draco lehnul si s hlavou v dlaních na postel.

,,Ne, ale chtěli bychom, Smrtijedi na ní měli za války spadeno, měla svoje noviny a tam psala pravdu a jenom pravdu. " Usmál se Theo a Draco si povzdechnul.

,,No, fajn. Takže když vezmeme, že takhle ta ženština má...." začal ale byl nezdvořile přerušen Blaisem. ,,Co když je to muž a tohle je jenom pseudonym!"

Na tohle neměl sílu.

Theo uslyšel zavrzání schodů jenom krátké, skoro nepostřehnutelné a kroky, které  ustali, když Draco začal nadávat a zmatkovat. Zdálo se mu to nebo viděl zrzavé vlasy?

,, Dobře, když se vezme, že má tohle individuum pravdu, tak mi ještě k té brožy, kterou Bellatrix neustále nosí připnutou, takže se ta brož alias viteál nedá sebrat a ani zničit, přibyde asi tak padesát dalších nepřátel v podobě přátel mého otce, mé milované tetinky a jiných smrtijedů. Jednoduše řečeno... Jsem v prdeli!"

Hlava mu třeštěla a už neměl sílu, hrál na dvě strany a s tím, že každým dne se to musí Bellatrix dozvedět a musí taky každým dnem vidět tu věštbu, takže jí všechno dojde...

A až tohle praskne, tak mu žádné hradby Bradavic nepomůžou a může se jít rovnou dívat na poslední západ slunce a následně skočit s Astronomické věže.

***

Zbláznila se, vážně definitivně. Žal jí asi zastínil rozumné myšlení nebo nevím.  Nebo to možná bylo tím, že byl pátek třináctého a ona měla takovou smůlu, že se chtěla rozhodnout ukončit svůj život?

Asi ne, asi jí z Fredovi smrti asi vážně hráblo.

Papír, tužka a už víc, jak hodina plánování... Grimmauldovo náměstí, mnoholičný lektvar, hůlka, zlodějíček... Popadla flakonek s pomalu působícím jedem, další s mnoholičným lektvarem a dokonce i s protilátkou, hodila si to na krk.

Srdce jí bylo asi tak stokrát rychleji než při zkouškách. Potili se jí ruce. Rychle začala balit. Nějaké oblečený, ukradený neviditelný plášť a přísady do mnoholičného lektvaru, nějaké jídlo, peníze, pro jistotu barvu na vlasy, pár flakonek s dalšími jedy, co vypadali jako neškodná slivovice a několik knížek. Už byla jako Hermiona. A Hůlka. Potřebuje hůlku. 

Už chtěla vyběhnout směr Prasinky odkud se mohla přemýstit, když si vzpomněla. Blaise.

I s batohem seběhla do sklepení, skoro neviděná proběhla společenkou a vběhla do pokoje. Jediný, kdo tam pobýval byl Theo. Četl si nějakou knížku. Ginny popadla přívěšek, co dostala od Blaise k Vánocům a chtěla jít, když ji zastavil Theo.

,,Kam jdeš?" zaptal se zamračil se. Byla zabalená na lehko.

Ginny strnula a trošičku, nepostřehnutelně znervozněla. Theo to stejně poznal.

,,No... Ona máma onemocněla a táta se oní nemůže starat. Musí... Musí být na odboru řeší tak nějakou krizy." vyblekotala první lež, co si zvládla vymymyslet.

Theo nebyl blbý, vůbec ne a nebyl ani nevšímavý, ale prostě si to hned nespojil a tak když odcházela řekl: ,,Pak pozdravuj doma." a sklonil hlavu zpátky ke knížce.

Až po pěti minutách, co Ginny odešla zděšeně zvednul hlavu od knížky. Něco zavěšeného na černé kůži. Batoh, otevřené dveře, zrzavé vlasy, jed...

,,No, do prdele," Theo nebyl známý tím, že by nadával, ale tohel byla výmečná situace. Rychle vyhrabal papír, něco na něj načmáral, poslal ho k Blaisovi na postel a za pomocí kouzla zbavil to nejnutnější, co ho napadlo a vyběhl sprintem za zrzavou sebevražedkyní.

Byla rychlá, uznával Theo, když už dobrých deset minut běžel a Ginny stále neviděl. Prasinky, to byla její jediná možnost a jelikož měl Theo vážné podezření, tak jestě zrychlil.

Lapal  po dechu, pálily ho plíce, bolely ho nohy a myslel si, že za chvíli musí vypustit duši, ale přesto běžel. Najednou před sebou, sice asi dvěstě metrů, ale uviděl zrzavé vlasy. Přidal ještě na rychlosti, aby ji dohnal.

,,Ginny, je to sebevražda." zavrčel, když byl od ní asi pět metrů a ona se na něj otočila. Tvář jí zdobilo zděšení.

,,Co přesně? Mám nemocnou matku, musím se o ní postarat." hrála blbou, ale věděla, že jestli Theo pojal podezření, ta se odehnat nenechá.

,,Ginny, čeho tím chceě docílit?" zeptal se a Ginny to vzdala. 

,,Theo, nech mě. Já vím, co dělám!" zavrčela a už se hodlala přemýstit. 

,,A co tam chceš dokázat?" zeptal se přesně ve chvíli, kdy ji chytil a ona se začala přemisťovat. 

Byla to čistá shoda náhod, místo toho aby se jí vybavilo Grimmauldovo náměstí, tak se jí po Theově otázce vybavilo to hnusné místo.

Malfoy manor. 

Byla to nehoda, která se, ale nedala vrátit zpátky. Oběvili se v předsíni Dracova sídlo. 

,,Draco? To jsi ty, zlatíčko?" ozval se hlas, který ani jeden z nich nechtěl slyšet. A za chvíli se oběvila dokonce i osoba, kterou ani jeden nechtěl vidět. 

A tak tam stáli, oba dva polití strachem a dívali se do tváře nové hlavy smrtijedů. Bellatrix Lestrangeové.

,,Ty? A Ty!" zavrčela. A probodávala oba pohledem. 

,,Já... My jsme si přišli jenom pro Drac - ovo tašku, p - prý ji tady zapomněl a bude se pro ni muset vrátit... T- tak jsme si řikali, že ... že bych mu, třeba pomohl?" polknul Theo potom, co to pracně vykoktal a tlačil zrzku směrem k Dracově pokoji.

,,Amicusi? Slyšíš to? Oni, mysleli... Tak špatně!" zařvala Bellatrix a Theo s Ginny si vyměnili zděšené pohledy. 

Tak tohle asi nejde podle plánu... Nehody se stávají, že? Tohle byla nehoda, otevřené dveře byla nehoda a pár věcí ještě bude.

Úspěšně zapomeneme, že nemám pojem o čase prospal jsem úterý... Takže jestli tohle někdo čte, tam vám posílám