24. Astorie, z části pravda aneb Hermiona ovlivněna

Hermiona spokojeně uklízela knížky do regálů v knihovně a vůbec nevěděla co se na ni chystá.

***

,,Musím Grangerovou a svého Dráčka nějak oddělit." Šeptala si Astorie, když procházela po chodbě.

,, Paní ředitelko, ale já jí to musím říct. " Uslyšela Dracův hlas.

Astorie se přikrčila za rohem a poslouchala.

,,Draco, víte, jaká Hermiona je." Řekla ředitelka. ,,Ta věštba má zachránit náš svět před vaší tetou."

,,Já vím ale se vám musím s něčím svěřit." Řekla Draco nejistě.

,, Když jsem se vrátil z té schůze. Tak jsem se strašně zřídil. Bellatrix mi totiž dala za úkol Hermionu zabít. A jak jsem se zřídil, tak si pamatuju, jak jsem jí řekl: Nenávidím tu věštbu, která nás spolujuje. Nenávidím Bellatrix, která řekla, že tě musím zabít a nenávidím tebe, protože tě miluju. A já teď nevím, jestli si to pamatuje." řekl a omluvně se na McGonagallovou podíval.

,,A proč jste za mnou nepřišel" zeptala se McGonagallová přes svoje brýle.

,,Já jsem byl ale vy jste tam nebyla. Svěřil jsem to Severusovi a ten mi řekl, že mám přijít ráno." Řekl a podíval se na profesorku jako malé ustrašené dítě.

,, Stejně jí to neříkejte." Povzdechla si Minerva a dala mu ruku na rameno.

,,Ale co když na to přijde. To se semnou rozejde." Řekl a Minnie viděla že jí opravdu srdečně miluje.

Dál už Astorie neposlouchala a běžela najít Hermionu. V hlavě se jí totiž zrodil plán.

***

Hermionu našla až v knihovně úplně ve stejné činnosti. Skládala knížky.

Přišla k ní.

,, Grangerová?" Zeptala se a Hermiona se na ni podívala.

,,Ano Astorie.? " Usmála se na ni, zatímco Astorie se dívala co nejsmutněji dokázala.

,,Mrzí mě, že musím být poslem špatných zpráv ale Draco - " začala ale byla přerušena Hermionou. ,,Co je s Dracem je v pořádku? Stalo se mu něco?"

,,Je v pořádku ale... Teď jsem slyšela, jak říkal že tě nemiluje a dělá to jen kvůli té věštbě." Řekla a předstíraným smutkem.

,,Cože" zeptala se Hermiona zpracovávající tuto zprávu.

,,On mě nemiluje?" Zeptala se pro jistotu.

Astorie jen zakroutila hlavou.

Hermiona si to v hlavě začala skládat. Musí vidět nejdříve tu věštbu až pak může skládat závěry.

,,Di - díky." Vyjekla Hermiona, která běžela do svého pokoje. Nikdo nesmí vidět, že brečí.

Doběhla do svého pokoje a zabořila hlavu do polštáře.

Po hodině domlouvání slovy: Hermiono Jean Grangerová přece nebudeš brečet kvůli takovému ubožákovi.

Se zvedla a sednula ke stolu.

Musí na odbor záhad. Musí vidět tu věštbu. Začala psát dopis od svého otce.

Milá Hermiono,

Moc se nám po tobě stýská.

Ne. To ne. To není dobré.

Ahoj zlatíčko,

doufám že se máš lépe než tvoje matka. Leží ve čtyřicítkách, zvrací a bolí jí hlava. Moc by si přála, kdybys přijela, ale jestli to nebude možné tak pošli alespoň dopis. Moc jí potěší a mě taky.

S láskou
Táta a máma

Ukápla jí slza, naštěstí mimo papír. Chtěla by je vidět. Říct jim, jak je miluje ale nemůže.

Po válce je nenašla. Nemá tušení ke jsou, ale to McGonagallová neví.

Zvednula se, skontrovala že už nemá zarudlé oči a vydala se za ředitelkou.

***

,, Slečno Grangerová. Jak vám mohu pomoci." Zeptala se Minnie sedící za svým stolem.

,,Potřebovala bych na dva dny. Domů" řekla a podala jí dopis s falšovaným otcovým písmem.

,, Jistě, máte zabaleno?" Zeptala se a Hermiona zvedla svoji kabelku zvětšenou zvětšovacím kouzlem.

,, Dobře, klidně běž jste omluvena." Oznámila, něco načmárala na papír a rukou jí propustila.

Hermiona v duchu zajásala. Došla do Prasinek a přemístila se na ministerstvo.

***
,, Jistě Zrzko, mám to napsané v kalendáři" odpověděl Draco a vešel do společenské místnosti.

Ginny zakroutila hlavou. ,,Nevíte, kde je Hermiona?" Zeptal se a sednula si na opěradlo kde seděl její zmijozel.

,,U rodičů. Její matka je nemocná. Byl nám to říct Mourek" řekl Blaise a pobaveně sledoval Thea který nad tím kroutil hlavou.

Ginny se podívala na blonďáka a blonďák na ní. Tady něco nehraje.

***

Hermiona stála před kanceláří ministra kouzel. Potřebovala mluvit s Kingsleym

Potřebovala od něj povolení na odbor záhad.

Zaťukala a po ozvání dále vešla.

,,Hermiono, jak krásné překvapení. Co tady děláš?" Zeptal se Kingsley a objal ji.

,,Potřebovala bych na odbor záhad. Jednu věštbu." Řekla a Kingsley se na to zamračil.

,,Smím vědět jakou?" Otázal se a na čele mu byla vidět vráska.

Hermiona si povzdechla. ,,Týká se mě a Malfoye." Řekla a vylíčila mu naprosto všechno. I to že Bellatrix žije.

,, Páni. Fajn. To bude asi důležité." Řekl a dal jí propustku.

Když Hermiona odcházela tak mezi dvěma ještě řekla.

,,Nikdo se to nesmí dozvědět. Prosím." Řekla a odešla.

***

,,Vy jste se pohádali?" Zeptala se Ginny Draca, když si ho odvedla kousek stranou.

,,Ne. Nevím o tom." Řekl a dodal. ,,Ona svoje rodiče nenašla."

,,Ne nenašla. Takže fakt nechápu, proč by tohle dělala. Proč by se vydával za rodiči, když neví, kde jsou." Přemýšlela zrzka a chodila do kolečka.

,,Já jsem ji slíbila že o prázdninách spolu vyrazí do Austrálie a najdeme je. Tak proč by tam jela beze mě. Vtom je něco jiného."

,,A co?" Zeptal se Draco, který začínal mít divný pocit. Že by strach k ní?

***

,, Dobrý den" pozdravila Hermiona a šla dál.

Musí vědět pravdu. Jestli ta věštba existuje tak měla Astorie pravdu. A Draco jí nemiluje.

Pomalu šla až došla ke dveřím, které otevřela jenom jednou.

Nadechla se a vešla.

Místnost byla stejná jako si ji pamatovala. Procházela regály v naději, že nenajde, co hledá.

Její kroky se ozývaly. Rozlehlou místností.

Když už to chtěla vzdát její pohled upoutala věštba jež měla malou a zvláštní kouli.

Podívala se na ni a málem si vyrazila dech. Pod koulí se leskl zlatavý nápis Draco Malfoy, Hermiona Grangerová a Bellatrix Lestrangeová.

Nejistě po ní chňapka rukou a dotkla se jí. Její povrch byl hladký a studený, ale i přitom z ní sálalo teplo.

Podíval se na ni a pak uslyšela hlas. ,,Pravá ruka Pana zla z mrtvých vstane, a ještě větší peklo nastane. Až její synovec, s válečnou mudlorozenou hrdinou jí svou láskou přemohou."

Pak ji probleskl hlavou ,,Astorie měla pravdu. On mě nemiluje. Dělá to kvůli té věštbě."

Vyletěla z odboru záhad jako splašený šíp a ani si neuvědomila že má pořád tu věštbu.

Rychle se přemístila. Bylo jí jedno kam. Automaticky se přemístila do svého pokoje. Její rodiče ten dům neprodali. Pořád tam stál. A byl pořad stejný. Stejně jako její pokoj.

Rozbrečela se. Draco, rodiče. Nic. Nic není dobře.

Všechno je špatně.

****

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top