Jedno označení jménem a padám do kolen. Nenávidím ho. Je příliš jednostranné, čímž trhá sešívané srdce opět napůl. Do ruky beru fixu a chci přeškrtat jméno na občanském průkazu, jenže nemůžu.

Svou zlost vybíjím do papíru, který následně zmačkaný letí přes půlku pokoje. V mozku se spustila nová vlna pochybností, kterou však musím zastavit. Myšlenková bouře mi nedovoluje přemýšlet. Uklidňuji ji pomocí hudby, která však má naprosto opačný efekt.

Co je se mnou opět špatně, ptám se jako pokaždé. Odpověď nedostávám. Tuším její znění, a tak zabředám do hlubin internetu hledajíc neutrální jména, kterými bych bouři alespoň na chvíli zklidnila.