VII. kapitola
Nová rána přišla záhy. Moje trápení utkvělo v kategorii komedie. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Bral to jako vtip. Cítila jsem, jak mi se mi kroutily vnitřnosti zhnusením. Nedávala jsem to na sobě znát.
Racionální myšlení odplulo a zanechalo mě tu v plné zoufalosti. Avšak objevilo se světlo na konci tunelu. Lidi, kteří mi pomáhají najít cestu. Záchranné laso z propasti přišlo právě včas, kdy se ke mně sápala temnota.
Pocity ustoupily do pozadí a věděla jsem, že s nimi dokáži bojovat. Již jsem se nechtěla schovat pod stůl a čekat. Probudila se ve mě touha bojovat. Za svou divnost.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top