VIII.
Vzbudil jsem se a hned myslel na školu. Otevřel jsem skříň a ani nevím kde se bere tolik oblečení v mé a Kilově velikosti. Natáhl jsem na sebe to co mi zrovna přišlo pod ruku.
Dnes se konali příjmačky na Gymnázium de Frierra (toto gymnázium neexistuje a kdyby ano toto je jen shoda jmen) dopoledne a odpoledne bylo zabrané na Jazykovou školu, která nevím proč byla součástí gymnázia. Na přímačky na Gymnázium jsme si troufli jen já, Kilo, Ralph, René, Nicolo a Kai. Prosili jsme Kaije, aby nám řekl budoucnost, ale on jen zakroutil hlavou, že by to mělo špatné následky, tak jsme ho nechali být. Šprtali jsme se všichni jak jen jsme mohli, abychom alespoň na ty čtyři roky mohli mít splněné sny. Test měl být z matiky, základů fyziky a angličtiny. Ch8-atom, Z6-pole země...
16:00-Výsledky
Nedočkavý jsme všichni stáli před sborovnou. Nakonec jsme se dozvěděli, že já, Kai, René a Ralph jsme se na Gymnázium dostali. Ostatní šli do jazykovek. Ani tak dobré výsledky jsme nečekali. Spíš jsme mysleli, že většina skončí na Grrengrivovské základce, která měla snad nejhorší průměr co jsem koukal.
Pár měsíců od začátku školy
Učitelé mě chválili. Zlepšoval jsem se i v přírodopisu, který mi v dostavadním životě moc nešel. Měl jsem samé jedničky a naše rodina byla v pohodě. Už jsme podnikli bezpočet výletů a strávili jsme na několika akcích ba i celé odpoledne. Na Kila se lepili tuny holek.
O přestávkách s ním flitrovali a dokonce mu dávali milostné psaníčka i malé dárečky. Já jsem pořád žil s domněním, že žádnou holku nepotřebuju.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top