„Tak vidíte, já za to vlastně nemůžu," řečnil Barty. „Je to takovej můj handicap. Postiženým se přece taky neposmíváte, a zvlášť před Vánocema, kdy by lidi na sebe měli bejt hodní. Vždyť za devět dní je Štědrý večer."

„Ty vole, bejt tak doma," zasnil se Rodolphus. „Cukroví napečený, spousta chlastu, vaječňák už by zrál..."

„Takovej tlamolep. Netušil jsem, že jseš na dámský pití," rýpl si Sirius a Bella se naježila. „Já ti dám dámský pití. Chtěla bych vidět, jak bysl zvládl ten utrejch, co vždycky chystá můj zadarmo drahej manžel."

„Moje zadarmo drahá žena má jako vždy pravdu," vrátil Rodolphus Belle lichotku. „A ty hovno víš, co je dobrý, cucáku," obrátil se na Siriuse. „Záleží, kolik tam dáš rumu. Ujišťuju tě, že moje verze není dámská ani náhodou."

„Za prvý mi neříkej cucáku, já ti taky neříkám ‚dědku', ty vole," prskal Sirius dotčeně. „A za druhý si chlastej, co jen chceš, klidně třeba petrolej, já zůstanu u piva a whisky, to je pití pro chlapy. A za třetí tě můžu ujistit, že ty vejce z prášku, který dostaneš zejtra k snídani, budou to nejbližší k vaječňáku, co tenhle rok o Vánocích dostaneš, tak trénuj představivost, ať si to můžeš vychutnat."