Překročím mez a popojdu blíž po vyježděné cestě. Opřu se o silný kmen stoletého stromu a dlouho pozoruji, jestli neuvidím okolo domu nějaký pohyb.

Když už mi to přijde jako věčnost, projdu polorozpadlou dřevěnou bránou vedoucí k domu. Vzadu za domem vyčnívají plechová, zrezivělá hospodářská stavení. Okolo pozemku trčí pozůstatky dřevěného plotu s ostnatým drátem. Bývala tu farma.

Co nejtišeji se blížím k domu. 

Jsem opatrná a všímám si čehokoliv, co se kde šustne. Za celou dobu jsem potkala několik lidí, ale měli zbraně a vypadali nebezpečně. Měla jsem hrozný strach, že by mi mohli něco udělat a vyhnula jsem se jim, abychom se nestřetli. Tady se zdá být klid, to ale neznamená, že je dům opuštěný. Musím to zjistit.

Seberu veškerou odvahu a dojdu ke dveřím.