Chvíli překvapeně stojím. Naposledy se rozhlížím, jestli mě někdo neviděl, vklouznu dovnitř a zavírám za sebou dveře.

Po prvních třech opatrných krocích se odvažuji prozkoumat celý dům. Pod nohama mi občas zaskřípe prkno v podlaze. Dávám si na čas.

Najednou uslyším ránu. Nadskočím a srdce mi v tu ránu buší až v krku. Otočím se směrem ke zdroji zvuku.

Nádobí.

Hromada nádobí navršená na hromadu se sesunula. Neskutečně se mi uleví. Dodávám si odvahy k prohlídce zbytku domu.

Je to malý dům, ale se spoustou použitelných věcí. Třeba to nádobí, které mě tak vyděsilo, stará postel, oblečení ve skříni a v koupelně malá vana i poškrábané zrcadlo. Elektrický proud samozřejmě nefunguje, ale krbová kamna v obýváku zřejmě půjdou využít k topení a vaření. Problém by mohla být voda.