70
Hlášky a zážitky z tábora Zubří 2017:
*je večerní nástup před Melounama (den, kdy se nejstarší oddíl vymění s vedoucíma)
Přema "Takže... Dnes o půlnoci se stane zvláštní věc a to, že se nejstarší oddíl - tedy 5. oddíl - promění na vedoucí a vedoucí se promění na Melouny. Samozřejmě Babec bude muset odpoledne odjet do Nového Města pro zásoby. Nepředpokládám totiž, že by někdo z vás..." *otáčí se k našemu oddílu* "...jel do Nového města pro jídlo a pití."
Patrik "Já jo!"
Přema "Vážně? A ty umíš řídit?"
Patrik "Ne... Ale vždyť Felda je stejná, jako traktor, ne?"
Šimon *přiloží do ohně a z něj vyletí jiskry (překvapivě😊)* "Já mám jiskřičky v oku!"
Šimon *je drzej na Patrika*
Já "Šimone, nevím jak ty, ale já být tebou, tak radši mlčim."
Kuba: "Jo, já taky. A to jakože mám hodně prořízlou hubu."
Patrik: "Nikdy neser nikoho, kdo má v ruce Fiskarsku." *přechytne si Fiskarsku v ruce*
Kuba *vezme velkou Fiskarsku a rozejde se proti Patrikovi* "Jo, nidky neser nikoho, kdo má v ruce Fiskarsku!"
Já *položím kládu na zem a chopím se lahve*
Patrik "Ten pocit, když Julča donese víc klád a rychleji, než Šimon."
Sniper *obchází poprvé s taškou*
My *vytahujeme z tašky věci*
Kuba "Nééé! Jim Beam prstýnek né! Já už jsem jeden dostal!"
Sniper *o chvíli později obchází znovu s taškou*
My *opět si něco vytahujeme*
Kuba *chytne hysterák* "Nééé! Néé!" *svalí se na zem a okolo mává třetím Jim Beam prstýnkem*
Sniper *vytrhne radši Kubovi prstýnek z ruky, strčí ho zpět do tašky a nechá Kubu tahat si znovu*
Kuba *je rád, že si ten Jim Beam prstýnek nevytáhl znova*
-na puťáku-spíme pod širákem ve spacácích a zakrytí celtami, když v tom začne lehce pršet-
Jirka "OK. Začíná pršet. Obujte se a přesuneme se pod střechu!"
Patrik *utíká se spacákem v ruce a batohem na zádech pryč*
My *smějeme se a obouváme se*
-déšť přestal-
Jirka "Nebo ne... až za chvíli."
My *s povudechem se zase vyzouváme a zalízáme zpět do spacáků*
Jirka *všimne si Patrika* "Paťo! Pojď sem!"
Patrik *otočí se a rozmáchne rukama* "Ach jo! Ale vždyť... Ale vždyť začne pršet znova!"
Jirka "To je jedno. Pod střechu půjdeme všichni zároveň."
Patrik "Ale... Ach jo! Vždyť... Vždyť... Ach jo..."
Já *zavřu oči*
Jirka "Dobře. Znova začíná pršet. Sbalte spacáky do celt a... Patriku, pojď sem a pomoz nám!"
Patrik *otočí se a sklesle jde zpátky*
-o pár minut později složíme celty se spacáky a batohy na zem a přesně v tu chvíli déšť nabere na intenzitě a bubnuje na střechu nad našimi hlavami-
Patrik "Vidíte?! Já to říkal!"
Jirka *jde si o tom s Patrikem promluvit*
-sedíme u velkého ohníčku, který jsme právě postavili a povídáme si-
Jirka *přijde a přisedne si* "Tak, hádejte, co jsem."
Já "Já si myslím... myslím si, že jsi Jirka." *zvednu prst, jakože jsem na to kápla*
Jirka "Ne, já myslím..."
Já "Já vím já vím... Takže... Jsi zvíře?"
Jirka "Počkej. Já to ještě musím vymyslet."
-už se blížíme ke konci druhého kola a opět si myslí Jirka-
Barča "Dáváš se do něčeho?"
Jirka "No... Jo."
Já "Takže... Jsi skleněná kulička, malá a..."
Barča "Do něčeho se dává."
Já "Jo... a do něčeho se dáváš. Tak co sakra můžeš být?!"
-o pár minut později-
Barča "Dáváš se do nosu?"
Jirka "Ne."
Já "Dáváš se do oka?"
Jirka "No... ano."
Já "Kontaktní čočky?"
Jirka "Ne."
Gabča "Skleněné oko?"
Jirka "Ano."
Já, Šimon, Sniper, Barča a Sabča *brbláme jeden přes druhýho, jaká je to volovina*
Gabča "No... Já jsem si to myslela už předtím, ale říkala jsem si: 'Vždyť to by si Jirka nevymyslel! To by vypadal, jaki blb!' a kdybych to řekla já, tak byste si mysleli zase to stejný o mě."
Já "Ne!"
Sabča *usmívá se* "Ááá... Už jsi to dočetla co?"
Já "Jo! A potřebuju další díl!"
-tak jsem víc než polovinu tábora musela přetrpět bez knížky-
-dojeli jsme na náměstí v Klouboukách-
Sniper *vystoupí a protočí oči* "Oni tam ještě zpívaj!"
___________
Myslím si, že tohle je zatím dost.
Pak přidám další kapitolu, protože teď si na všechno nevzpomenu a myslím si, že teď jsem toho napsala až až
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top