Vrhnu na Anežku vražedný pohled. "To nemyslíš vážně!"
"Ale ano..."
"Jak můžeš číst knihy tak, že si přečteš první a poslední kapitolu a to ani ne celé?!"
"Hele... aspoň ušetřím čas."
"To není pravda!"
"Ale je. Vždyť knihy jsou hrozný."
"To odvoláš!"
"Ne."
"Ano."
"Ne."
"Tvůj krk." to je poslední, co jí řeknu, než se otočím a odejdu.
_____________
Bohužel je Anežka moje spolužačka a sedí v lavici přímo přede mnou, takže mi pořád říká něco o tom, že knihy jsou ztráta času a jsou zbytečný nebo takovy blbosti. 😑 Často se musím držet na uzdě, jinak bych ji mohla na místě uškrtit.