„Dobré ráno," pozdravila jsem, když jsem vcházela do kanceláře krále Clarksona s Fancy za zády. Daly jsme si pozor, aby tu v tuhle chvíli nebyl Maxon.

„Přišly jsme si pro nové podklady," nadhodila Fancy.

Obdržela desky s papíry. Nemohla jsem si však nevšimnout, jak mě král Clarkson pozoruje, byl značně rozzuřený. Poděkovaly jsme a spěšně z kanceláře zmizely.

„Ach jo, zase Jižané," povzdychla si Fancy.

„Co se stalo?" zeptala jsem se.

„Zapálili jeden dům."

„Jaký dům?"

„Nějakých Druhých."

„Co budeme dělat?"

„Pojedeme tam a zkusíme ty zasraný rebely najít," řekla podrážděně.

Už jsem si zvykla, že používá sprostá slova a docela jsem ji i chápala. Uklidňovalo to. Sešly jsme do podzemní garáže a společně s Fancy a Danielem jsme nasedli do vozu Astona Martina. Danielbyl Fancyina pravá ruka. V Kastě 1+ zastával velmi důležitou pozici. Navícbyl ve vztahu se Silvií, matkou Fancy, takže nebylo neobvyklé, že si oba takdůvěřovali a pracovali společně. Sedla jsem si k řízení a šlápla na to. Ani ne za deset minut jsme byli na místě.

Hasiči už měli požár pod kontrolou, což byla jedině dobrá zpráva, a tak jsme vyrazili hledat ty šmejdy. Za rohem někdo stál a neslyšně nás pozoroval, hned jak jsem ho zaregistrovala, jsem vytáhla pistoli a rozběhla se za ním.

Fancy s Danielem mě následovali, během chvíle, kdy jsem přeskočila asi šest střech začala slušná přestřelka mezi námi třemi a asi pěti rebely. Díky neprůstřelným oblekům jsme neměli ani moc strach, ale oni nebyli taky špatně vybaveni. Svým posledním výstřelem jsem sundala i posledního rebela.

„Dobrá práce Americo," dodala Fancy. Vyrazili jsme zpět k autu, zastavil nás ale jeden doktor.

„Nikdo ten požár nepřežil," řekl se zármutkem.

Vtom mnou projela velká bolest, co bych udělala, kdyby mi někdo zabil rodinu? Vyděšeně a s prosbou, aby řízení převzal někdo jiný jsem znechuceně a vyčerpaně nasedla do auta. Potřebovala jsem se uklidnit.