„To, co jsi řekla ve Zprávách, chtělo velkou odvahu," řekl obdivně Maxon.

„Nebyl to můj nápad. A taky jsem byla naštvaná," připustila jsem.

„Kvůli Celestě a Kriss, že ano?" Napřímila jsem se.

„Chceš mi k tomu snad něco říct?" zeptala jsem se ho.

„Myslel jsem, že jsi moje," pronesl.

Rozešla jsem se kvůli němu s Aspenem a zahodila svůj dosavadní život. Rozhořčeně jsem se na něj podívala, ale on upíral oči do stropu.

„Kdybych tě mohl požádat o ruku na té halloweenské oslavě, udělal bych to. Očekává se ode mě, že své zasnoubení oznámím oficiálně před svými rodiči, před hosty a před kamerami, ale mám zvláštní svolení k tomu, abych se své vyvolené vyznal v soukromí ještě před slavnostní recepcí. O tom jsem ti nikdy neřekl, že ne?" Mírně jsem zavrtěla hlavou.

„Měl jsem připravenou řeč a všechny sliby, ke kterým jsem se chtěl zavázat. V té chvíli bych je nejspíš zapomněl a udělal bych ze sebe hlupáka, ale... ještě si je pamatuju." Povzdychl si.

„Nicméně tě ušetřím." Na chvíli se odmlčel.

„Když jsi mě odmítla, zpanikařil jsem. Měl jsem chuť skoncovat s touhle šílenou soutěží a připadal jsem si, jako bych byl zase na začátku, jako v první den Selekce. Až na to, že jsem měl mnohem užší výběr. Proto jsem začal trávit víc času s ostatními dívkami, abych se pokusil najít nějakou, která by tě zastínila, kterou bych mohl chtít víc než tebe, jenže se mi to nepodařilo. Byl jsem úplně zoufalý. Pak ke mně přišla Kriss a šlo jí jen o to, abych byl šťastný. Překvapilo mě, že jsem to v ní neviděl už dřív. Věděl jsem, že je milá a taky velmi přitažlivá, ale něco mi celou dobu unikalo. Nejspíš jsem jí nevěnoval náležitou pozornost. Měl jsem tebe, tak proč bych měl?"

„Miluješ ji?" zeptala jsem se ho pokorně.

„Je to jiné než to, co jsme měli ty a já. Klidnější, možná jde spíš o přátelství, ale je to pevné. Na Kriss se můžu spolehnout, nemám pochybnosti o tom, že je mi oddaná. Jak sis jistě všimla, v mém světě je spousta nejistého a Kriss je v tomhle osvěžující změnou." O našem vztahu mluvil v minulém čase.

„Tak proč potom Celesta? Když je Kriss tak úžasná..."

„Kriss by byla dobrou volbou. Jen bych si přál, aby si mě pustila trochu blíž k tělu, abych poznal, jestli je mezi námi nějaká... chemie. Zatím o tom nemám ani představu. A Celesta. Ta má velký vliv na veřejnost, je to celebrita. V televizi vypadá dobře. Osoba, která se má dostat na stejnou úroveň jako já, by tohle všechno měla mít. Líbí se mi na ní, jak je tvrdošíjná. Je mi ale jasné, že je to manipulátorka a snaží se jen proto, aby z téhle situace vytěžila co nejvíc pro sebe. Vím, že když mě objímá, v srdci má přitom jenom korunu. Využívá mě a já se nestydím za to, že využívám ji. Nepřekvapilo by mě, kdyby měla odvahu vlézt mi do postele. Krissiny zásady respektuju a mnohem radši bych byl v tvém náručí, ale ty na mě sotva promluvíš... Jsem tak špatný, když nechci jen patnáct minut na nic myslet? Cítit se příjemně? Aspoň na malou chvíli předstírat, že mě někdo miluje? Klidně si mě odsuzuj, jestli chceš, ale nebudu se omlouvat za to, že ve svém životě potřebuju něco normálního."

„Já to chápu, asi tě zklamu, protože já úplně normální nejsem," řekla jsem a porozhlédla se po místnosti, abych mu naznačila, že narážím na Kastu 1+. Maxon se chabě usmál a potom nadhodil: „Mohla bys mi odpovědět na jednu otázku?"

„Jistě." Nahlas polkl.

„Milovala jsi mě někdy?"

„Pamatuji si na to, jak mi hrozně moc záleželo na tom, abys mě vybral do Elity. Nato jsem se poprvé setkala s Fancy, která mi nabídla, abych se přidala do Kasty 1+. Dělala jsem to kvůli tobě, kvůli nám. Naivně jsem si myslela, že když ukážu tvému otci, jak umím být zodpovědná, nebude nám ve vztahu bránit, ale zmýlila jsem se. Akorát mě začal nesnášet ještě víc," přiznala jsem.

„Když jsem si myslela, že zodpovídáš za Marleein trest, zlomilo mě to. Nejhorší na tom bylo pomyšlení, že bys mohl být tak krutý člověk. Když mluvíš o Kriss nebo když si vzpomenu, jak ses líbal s Clestou... žárlím tak, že skoro nemůžu dýchat. Tenkrát při tom tanci na halloweenské oslavě jsem snila o naší společné budoucnosti a byla jsem vážně šťastná. Kdyby ses mě tehdy zeptal, odpověděla bych ti ano."

„Tímhle vším chceš říct, že..." Přikývla jsem. Nemohla jsem to vyslovit nahlas.

„Děkuju," zašeptal.

„Teď aspoň vím, že jsme v jeden okamžik ty a já cítili totéž." V očích mě zaštípaly slzy. Vstala jsem a chtěla začít sklízet nádobí, ale Maxon mi to nedovolil.

„Americo, nevím, kolik nám zbývá času, ale chci..."

Přerušila jsem ho dlouhým polibkem. Jakmile jsme se od sebe odtáhli, princ mě zvedl do náručí a odnesl do postele. Skopla jsem svoje boty a začala Maxonovi svlékat košili. On udělal to samé. Zanedlouho jsme oba byli jen ve spodním prádle. Zarazila jsem ho a vstala z postele. Vzala jsem si na sebe noční košili a vrátila se k němu.

„To nemůžeme. Potom bys toho litoval, věř mi." Zklamaně se na mě podíval.

„Dobře, ale tohle můžu, že jo?" Přitiskl svou hruď na mou, prsty mi zajel do vlasů a vášnivě mě líbal.

„Ano, tohle můžeš," vyšeptala jsem mu do rtů. Několik hodin jsme leželi vedle sebe a povídali si.

„Máš nějaké tajemství," prohlásil Maxon. Dělala jsem, že nevím, o čem mluví.

„Co si říkala Celestě? Něco o manželovi a dítěti? Je to pravda?" Povzdechla jsem si.

„Kdybych ti řekla, že to není pravda, stejně bys mi nevěřil."

„Nevěřil. Ale můžeš mi o tom říct něco víc?"

„Měl by ses na to zeptat Celesty sám. Nemám právo na to, abych ti to říkala. Je to její život a problémy. Dozvěděla jsem se to teprve nedávno a více jsem do toho nešťourala."

„Je ještě něco, co bych měl vědět?"

„Je toho hodně, ale nemohu ti to říct. Promiň."

„Chápu to. Jinak asi bys mi měla vrátit Gregoryho deník, než ho otec bude postrádat."

„Neboj, už je na svém místě."

„Dobře, teď už na nic nemysli. Měla bys spát."

Zavřela jsem oči a má poslední vzpomínka je, že mi Maxon na zápěstí navlékl náramek, který mi přivezl z Nové Asie. Pak už byla jen černočerná tma.

Maxon

Byl jsem rád, že usnula. Vypadala tak vyčerpaně. Byl jsem naštvaný, to je pravda, ale stále jsem pro ni měl slabost.

Tuhle chvíli jsem si nechtěl ničím zkazit, proto jsem se jí nevyptával na Kastu 1+. Třeba mi něco prozradí James a já jednou pochopím, že to všechno myslela dobře.

Jediná věc, která mi dělala starosti bylo to, že America druhý den odjede a už ji nikdy neuvidím. Ačkoliv jsem nechtěl usnout, abych si zapamatoval každý detail toho, jaké to je ji mít v náručí, zanedlouho jsem upadl do říše snů.