Na snídani jsem se vydala se zpožděním. Nechtěla jsem být v jídelně s Maxonem nebo některou z dívek sama.

Než jsem se dostala ke schodišti, v chodbě přede mnou se objevil Aspen. To mi ještě scházelo. Rozhlédla jsem se kolem sebe, abych si byla jista tím, že nás nikdo nevidí.

„Potřebuju s tebou mluvit." Na okamžik se zamyslel.

„Ve dvě. Projdi až na konec chodby v prvním patře, až za nemocniční křídlo. Budu tam, ale ne na moc dlouho." Přikývla jsem a zamířila ke schodišti se stále špatnou náladou.

Soboty v Dámském salónu byly příšerné. Hosté, kteří přijížděli, chtěli vidět královnu, ne nás. Takže jsem musela trčet v místnosti a pozorovat Kriss a ostatní dívky, jak se připravují na své prezentace.

Potřebuji nápad a Aspen mi určitě pomůže na nějaký přijít. Bude to náš první rozhovor po oficiálním rozchodu. Minuty ubíhaly tak pomalu, jako by šlo o nějakou zvláštní formu mučení.

Těsně před druhou hodinou jsem se omluvila a vytratila do chodby. Na jejím úplném konci byla pohovka, na kterou jsem se posadila a čekala. Nakonec zpoza rohu vyšel Aspen.

„Už bylo na čase," povzdychla jsem si.

„Co se děje?" zeptal se, ale na pohovku vedle mě se neposadil.

„Dostaly jsme úkol a já si s ním nevím rady. Nic mě nenapadá, jsem ve stresu a nemůžu z toho spát," vychrlila jsem na něj.

„Co je to za úkol?"

„Máme vymyslet projekt, který by nějakým způsobem pomohl zemi. Například královna Amberly pracuje s postiženými."

„A kvůli tomuhle jsi podrážděná?" podivil se a zavrtěl při tom hlavou.

„Nic se mi nepodařilo vymyslet. Co bys navrhoval ty?" Na okamžik se zamyslel.

„Mám to! Mohla bys zavést výměnný program mezi kastami," řekl nadšeně.

„Cože?"

„Výměnný program mezi kastami. Lidi z vyšších kast by si vyměňovali místo s lidmi z nižších kast, aby si zkusili, jaké to je."

„To by asi nešlo. Pro tenhle projekt se to vůbec nehodí."

„Co to s tebou je, Mer? Copak jsi už zapomněla na to, jak tě tahle vláda nechala trpět hlady? Mého bratra nechali zbičovat na náměstí! Já jsem se na rozdíl od tebe nezměnil."

„Měl by sis konečně uvědomit, jaké máme oba dva štěstí. Jde ti jen o vyrovnání účtů. Máš v sobě nenávist, a to nikomu neprospěje," řekla jsem, vstala z pohovky a nechala ho tam samotného.

Celý večer jsem strávila v úvahách o Maxonovi, projektu, ke kterému nic nemám a Aspenových rozhořčených řečí. Nakonec je to stejně jedno. V pátek přijdu bez prezentace a pomašíruju zcela jistě domů.

Zbývá mi poslední možnost, Gregory. Třeba v deníku najdu něco, co by mě mohlo nasměrovat k něčemu, o čem bych mohla mluvit ve Zprávách. I kdyby mi nepomohl, chtěla jsem se za každou cenu dozvědět, co se stalo s jeho dcerou.

Věděla jsem, že se jmenovala Katherine, tak jsem jen listovala stránkami, dokud jsem o ní nenašla nějakou zmínku. Objevila jsem dokonce i další fotku. Vypadala na ní, jako by brečela.

DNES SE KATHERINE KONEČNĚ PROVDALA ZA EMILA DE MONZEPAT ZE SWENDWAY. VZLYKALA CELOU CESTU DO KOSTELA, DOKUD JSEM JÍ NEPOHROZIL, ŽE POKUD BUDE DĚLAT SCÉNY I BĚHEM OBŘADU, ZAPLATÍ MI ZA TO. JEJÍ MATKA NENÍ NADŠENÁ A OBÁVÁM SE, ŽE SPENCER SE ZLOBÍ, PROTOŽE VIDĚL, ŽE SE DO TOHO JEHO SESTŘE ZROVNA MOC NECHCE. JE TO OVŠEM BYSTRÝ KLUK A MYSLÍM, ŽE SE BRZY PŘIZPŮSOBÍ, AŽ UVIDÍ, JAKÉ MOŽNOSTI JSEM PRO NĚJ VYTVOŘIL. ALESPOŇ DAMON MĚ VELMI PODPORUJE. KÉŽ BYCH MOHL JEHO NADŠENÍ ODEBRAT INJEKCÍ A VSTŘÍKNOUT HO DO ZBYTKU POPULACE. OHLEDNĚ MLADÝCH LIDÍ MUSÍM ŘÍCT JEDNU VĚC. PRÁVĚ HLAVNĚ DÍKY SPENCROVĚ A DAMONOVĚ GENERACI JSEM SE DOSTAL TAM, KDE JSEM NYNÍ. JEJÍ ENTUALIZMUS JE NEOTŘESITELNÝ A LID JÍ NASLOUCHÁ MNOHEM RADŠI NEŽ TOMU SLABÉMU STARCI, KTERÝ TRVÁ NA TOM, ŽE JSME SE VYDALI ŠPATNOU CESTOU. ZAJÍMALO BY MĚ, JESTLI EXISTUJE ZPŮSOB, JAK JI NADOBRO UMLČET A PŘITOM SI NEPOŠPINIT JMÉNO.

KAŽDOPÁDNĚ ZÍTRA PLÁNUJEME KORUNOVACI. NYNÍ, KDYŽ SWENDWAY ZÍSKALA V SEVEROAMERICKÉ UNII SILNÉHO SPOJENCE, MŮŽU MÍT TO, PO ČEM TOUŽÍM – KORUNU. TO JE PODLE MĚ FÉROVÝ OBCHOD. PROČ BYCH SE MĚL SPOKOJIT S TITULEM PREZIDENT ILLEÁ, KDYŽ MŮŽU BÝT KRÁL ILLEÁ? PROSTŘEDNICTVÍM SVÉ DCERY JSEM ZÍSKAL KRÁLOVSKÝ TITUL. VŠECHNO JE, JAK MÁ BÝT, PO ZÍTŘKU UŽ NEBUDE NÁVRATU.

Najednou vyšlo najevo, že Gregory nebyl ničím jiným než po moci prahnoucí zrůdou. Začala jsem listovat deníkem a číst náhodné úryvky.

Na jedné stránce jsem našla hrubě načrtnutý kastovní systém, který byl původně rozdělen na šest stupňů, ne na osm. Na jiném místě chtěl změnit lidem příjmení, aby se odpoutali od své minulosti.

Kdo ví, jestli byli mí prarodiče prostě jen chudí, anebo Gregorymu nějak vzdorovali. Dost možná to druhé. Bylo mi z toho nanic.

Jak to, že nikdo nemluví o minulosti? Kam se všechny ty informace poděly? Zajímalo mě, jestli zná pravdu Fancy. Hodila jsem na sebe obyčejné tričko a legíny. Někdo v téhle zemi musí sjednat spravedlnost.