Nenápadně jsem zaplula do vedlejší zapadlé chodbičky a pomocí otisku svého prstu otevřela tajné dveře. Jakmile jsem se dostala přes další bezpečnostní systémy, už jsem si to rázovala do naší kanceláře.

Fancy už seděla na pohovce a něco dělala na mobilu. Hned jak mě zmerčila, usmála se a ukázala na stůl, kde stály dva kelímky s karamelovým frappé. Oba jsem je vzala a odnesla je k Fancy.

„Ahoj," pozdravila jsem.

„Díky za frappé."

„Ahoj, nemáš zač. Musím s tebou probrat důležité věci." Udělalo se mi zle. Teď se asi dozvím pravdu o té bombě.

„Ale ještě, než začneme, tak jak se má Lacey?" Uchechtnu se.

„Jako prase v žitě." Fancy dostane záchvat smíchu.

„Co je?" zeptám se nechápavě.

„Ještě nikdy jsem neslyšela přirovnání: jako prase v žitě, promiň." Hned jak se uklidní, tak po ní hodím psí oči, aby mě už nenapínala a všechno mi to vyklopila.

„Přišly ty výsledky z laboratoře..." Přestanu usrkávat s frappé a začnu se soustředit na to, co mi říká.

„Ty testy byly pozitivní. Byla to stejná výbušnina, jako ta, kterou používá král ve válce." Mé srdce vynechalo pár úderů.

„Ale nedokážeme s přesností říci, kdo za tím stojí. Nebyly nalezeny žádné otisky prstů, kromě těch tvých samozřejmě." Když Fancy zpozoruje můj šokovaný výraz, pohladí mě po ruce a pokračuje.

„Dalším problémy jsou v Nové Asii..."

„Cože?" přeruším ji.

„Pojedeme tam?"

„Ne, pojede tam král s Maxonem," vysvětlí.

Obličej si schovám do dlaní. Nemůžu o něj přijít. To nejde! Nemůže tam jet!

„Klid, Americo. Pojedeme s nimi, aby se jim nic nestalo."

„Jedu s vámi," vyhrkla jsem dřív, než mi došlo, jakou blbost tady říkám.

„To nepůjde." Svěsila jsem ramena a po tváři mi začal stékat potůček slz.

„Ty ale budeš mít jinou práci," zdůraznila. Věnovala jsem jí nechápavý pohled.

„Zjistili jsme, že mají rebelové v úmyslu vyhodit do povětří jednu větší bytovku v Angeles."

„Proč?" Fancy si povzdychla.

„To musíš zjistit."

„Jenže jak?"

„Až budeme pryč, vloupeš se královi do počítače..." Šokovaně jsem zalapala po dechu. Kdyby to král Clarkson zjistil, zajisté by mě čekala poprava.

„Je to risk."

„Já vím, ale on by mohl vědět, co za tím stojí."

„Musí za tím vůbec něco stát? Rebelové dělají takové věci na denním pořádku."

„To je sice pravda, ale tady jde o něco jiného. Král Clarkson se většinou o útoky nezajímá. Tomuto věnoval celkem dost pozornosti a mě to přijde podezřelé. Navíc, alespoň budeš mít co na práci. Nechci, aby ses tu jen trápila a dělala si starosti. Dáme na Maxona s Jamesem pozor."

„Jede i James?" podivila jsem se.

„Jasně, že jo. Je to Maxonův nejbližší komorník."

Dnes jsem to v 1+ zabalila dřív, než jsem očekávala. I přesto, že bych ve třetím patře neměla co dělat, jsem se tam vydala. Byl tam takový odlehlejší výklenek s automatem na kávu, čokoládu a čaj. Seděla jsem tam asi do jedenácti a přemýšlela nad tím, jestli se s Maxonem budu ještě moct rozloučit.