Nevěděla jsem, jak zareagovat, jen jsem ty informace nechala vstřebat do hlavy a až po nějaké chvíli jsem vstala z křesla. Zamířila jsem si to přímo k Celestě, která jen stěží zakrývala svůj pobavený výraz.

„Mohu si ten časopis nechat?" zeptala jsem se spíš tónem, ze kterého bylo všem jasný, že to nemíním jako otázku, ale oznámení. Aniž bych čekala na její odpověď, jsem se vydala k východu z Dámského salónu.

„Už jsi konečně pochopila, že v této soutěži pro tebe již není místo?" zavrčela mi Celesta za zády a já si jen odfrkla.

Ráda bych ji nějak odpálkovala, ale teď jsem měla na práci daleko důležitější věci než poslouchat její blbé kecy. Jediné místo, kde se teď dalo nerušeně přemýšlet, byla zahrada, tak jsem se tam vydala a ano, posadila jsem se na lavičku, kde jsem se poprvé setkala s princem. Prostě mi přirostla k srdci.

S časopisem v ruce jsem se dala do důkladného zkoumání toho článku. Po dvou hodinách stálého pročítání bulvárního časopisu se mi rozsvítilo v hlavě. Vždyť jsem úplně stejná jako ony. To já jsem se poprala s Celestou a trápila se každou kravinou v téhle soutěži.

Pokud si chci lidi dostat na svojí, stranu, budu muset zapomenout na Marlee, i když velmi nerada a začít přemýšlet hlavně sama nad sebou. Kolik chyb dělám každý den? Jen pouhé schůzky s Aspenem jsou zcela nepřípustné a co teprve to, že mě téměř všechno dokáže zastrašit, nebo někdy i rozplakat?

Lidé nechtějí na trůně komediantku, ale vůdkyni a pokud ze mě má být vůdkyně tohoto národa, budu se muset změnit. Takže, musím se vykašlat na ostatní soutěžící, nemohu se s nimi srovnávat, protože jsme každá přeci jiná, takže to je ztráta času.

Dále bych měla ve svém okolí budit respekt, a to i před králem Clarksonem, který se mě chce zbavit ze všech nejvíc. Nechci být dokonalá, rozhodně nebudu jako ty čtyři ovečky, který by se z Maxona a krále po...

Chci být statečná, sebevědomá a hlavně spravedlivá. A co Kasta 1+? Dotáhneme s Fancy náš cíl, což je zrušení kast. Bude to chtít silnou armádu, ale když máte pracovat s králem Clarksonem, je všechno několikrát komplikovanější. Král patří k těm lidem, co si o sobě moc myslí (slušně řečeno). Nicméně v tomhle prostě nesmíme polevit.

Už se pomalu stmívá. Asi půjdu ještě na chvíli pracovat na počítači.

Celesta! Táta mi povídal o tom, že slyšel rozhovor mezi jejími rodiči a že mluvili o nějakém mladíkovi z Francie a já jsem se na to chtěla podívat. No, teď bych to mohla sfouknout, aby mě to už netrápilo.

Pomalu jsem se postavila na své ztuhlé nohy a šouravým krokem se vydala do paláce i s bulvárním časopisem, který jsem stále držela v ruce. Nenápadně jsem zalezla do postranní chodbičky a vydala se k těm tajným dveřím, které ukrývaly tolik neznámého pro všechny lidi, kteří kdy palácem jenom prošli, i pro krále Clarksona, nikdy tam nebyl a asi o tom místě ani neví.

Díky otisku svého prstu jsem se vydala do své kanceláře a našla tam Fancy zabranou do práce. Bylo zvláštní ji takhle vidět, ještě si mi nestalo, že bych přišla do kanceláře a vyhnula se jejímu šílenému pozdravu, který vždy trval tak pět minut, než se stihla zeptat i na moje spodní prádlo a stolici.

„Ahoj," řekla jsem tiše a rychle se šla posadit na své místo, abych se skryla za monitorem obrovského počítače od Applu.

„Ahoj," odpověděla s nezájmem.

Většinou mě zdraví jinak, třeba „Tě buch!" nebo „Zduř!", ale dnes se chovala neobvykle klidně, až divně, alespoň pro mě. Užuž jsem ji chtěla poškádlit nějakou svou debilní hláškou, jako třeba: „Co je? Máš snad krámy?" Ale nakonec jsem si to raději odpustila, třeba se jen šetří na večer s Jamesem, nebo co já vím, zbytek si ani radši domýšlet nebudu.

„Dneska jsi nějaká zamlklá," pronesla Fancy udiveně. Musela jsem tázavě nadzvednout obočí, není snad dnes ona ta tichá?

„Nechtěla jsem tě rozptylovat od práce, bylas do toho dost zabraná," zalhala jsem. Byla jsem ráda, když chvíli mlčela, tak proč bych to ticho, jako měla kazit?

„Hmm," ozvalo se od jejího stolu a já nad tím jen protočila očima.

Odemkla jsem počítač a dala se do hledání, na to máme úplně skvělý program, který nám najde veškeré informace v databázi o určitém člověku, ne že by mě zajímalo, co má Celesta za spodní prádlo, jen jsem chtěla zjistit, co mají její rodiče s tou Francií. I když mohli mluvit o nějakém známém, mě to prostě zajímalo a vzhledem k tomu, že mi Fancy nezasypala stůl prací jsem se do toho pustila.

Po půl hodině jsem našla záznam o velké sumě peněz, která byla zaplacena nějakému doktorovi, aby zamlčel určité informace. To mne zaujalo. Protože se tam však nic podrobnějšího nepsalo, byla jsem nucena zavolat přímo tomu doktorovi, abych se ho na to zeptala. Když jsem vytáčela jeho číslo, v hlavě se mi už rodil plán, co mu vlastně nakecám za blbost.

„Dobrý den, doktor Wiesel," ozvalo se z telefonu.

„Dobrý den, u telefonu doktorka Nightingalová," plácla jsem první jméno, které mě napadlo.

„Ehm, co potřebujete?" zeptal se s kapkou nedůvěry.

„Víte, já jsem obvodní lékařka Celesty Newsomové a zajímá mě, proč vám její rodiče platili peníze za zatajení určitých informací." Pan doktor si povzdychl. Nedivím se mu.

„A proč bych vám to měl říkat?" Sama pro sebe jsem se usmála.

„Ale no tak, pane doktore." Po další půl hodině kecání to konečně vyklopil.

„Nikomu to neřeknu, přísahám."

„Slečna Newsomová byla těhotná," řekl a já na místě ztuhla. To snad ne! Pokusila jsem se o co nejvyrovnanější tón a řekla: „Děkuji vám, pane doktore Wiesele za vaši důvěru, ale smím se zeptat, ona porodila?"

„Ano, těhotenství nějakou dobu tajila, aby nemusela jít na potrat a potom bylo dítě předáno do péče otci." Aniž bych se rozloučila, jsem ten telefon položila.

Začala jsem hledat dál, tentokrát už jenom jméno toho mladíka z Francie, protože to byl asi otec toho dítěte. Když už jsem si myslela, že nic nenajdu, vyjel na mě jeden starší článek. Našel si snad Nicolas Smith přítelkyni? S touto půvabnou černovlasou dívkou se zdržoval v jedné z dražších restaurací v Paříži. Co tomu poví jeho fanynky? Vyjeveně jsem hleděla na obrazovku a četla dál. Podle našich zdrojů, by mohla být ona dívka Celesta Newsomová, illejská modelka, ale vyplatí se Nicolasovi začínat si něco s dívkou z této zvláštní země? Prohlédla jsem si jejich společné fotky. Celesta vypadala šťastná, takovou ji já neznám.