Má bolest ze ztráty kamarádky malinko přešla, přesto jsem však byla pořád hrozně moc smutná. Dnes se ale vdává Fancy Solheimová, o které mohu říci jen jedno, je jako moje starší sestra. Tím nechci říct, že bych si nevážila Kenny, jen potřebuji podporu nějaké starší ženy. To zní vtipně. Starší žena. Nebo spíš starší slečna? Prostě Fancy.

Dnes jsem si vzala volno, abych jí mohla pomoci s přípravou na svatbu. I přes svůj nekončící smutek z toho, že Marlee je navždy pryč někde v Zuni, jsem se pokoušela tvářit více vyrovnaně. Vždyť Marlee jsem přeci slíbila, že půjdu na její svatbu! Bože! Americo, uklidni se!

„Myslíš, že je to takhle dobrý?" zeptala se má přítelkyně a já se na ni podívala.

Byla překrásná nevěsta, moc jsem jí to přála. Krásné šaty se závojem. Takové bych taky jednou chtěla mít, jestli se tedy jednou vdám. Fancy mi vždy říkala, že se v šatech cítí zranitelně, ale dnes se díky bohu vzdala svého neprůstřelného obleku.

„Je to perfektní," odpověděla jsem po delší pomlce. Fancy se jen usmála.

Zanedlouho ji k oltáři už vedl Daniel. Vím, že mi říkala, že ho bere jako svého vlastního otce. Její biologický otec opustil Silvii, když byla těhotná. Pomalu spolu kráčeli k oltáři, kde už nedočkavě postával James v padnoucím obleku. Usmíval se na svou přicházející nevěstu od ucha k uchu. Hudba hrála do té doby, než se Fancy postavila vedle svého budoucího manžela.

„Sešli jsem se zde dnes, abychom spojili tyto dva mladé lidi do svazku manželského," pravil kněz. Pár si vzájemně pohlédl do očí.

„Jamesi Haynesi, berete si zde přítomnou slečnu Fancy Solheimovou a hodláte se přidat do Kasty 1+?" James se usmál tak zářivě, jak jen dokázal a s klidem v hlase pronesl své: „Ano."

„Slečno Fancy Solheimová, berete si zde přítomného Jamese Haynese za svého právoplatného manžela?" zeptal se kněz a pohlédl Fancy do očí. Ta párkrát zamrkala, aby zahnala slzy štěstí.

„Ano."

„Můžete si dát svůj první manželský polibek."

James si k sobě Fancy přitáhl a dlouze ji políbil, jako by neexistovalo nic jiného než jejich láska. Pak se na všechny lidi v sále oba podívali. Silvia plakala dojetím a Daniel ji objímal kolem ramen. Já jsem se doširoka usmívala a zbytek sálu jásal.

Najednou se mi v hlavě rozjasnilo, ten smutek a bolest odešly a nahradila je čirá radost. Během hostiny a předávání svatebních darů jsem byla úplně jiná, America než před pár dny. Uvědomila jsem si, že Marlee nevadilo pro Cartera obětovat tolik, protože ho doopravdy milovala.

Byla to její cesta a s tím už nic neudělám. Budu jí jen přát štěstí v novém životě. Jako svatební dar jsem Fancy a Jamesovi slíbila, že v 1+ zůstanu a nadále budu pracovat na tom, aby Illeá byla zemí, ve které budeme všichni šťastní. Bohužel jsem se musela vrátit do paláce, kde na mě čekaly povinnosti Elity. A také dva muži, mezi kterými jsem si musela jednou vybrat.