~~~~~ o několik měsíců později ~~~~~

,,Nemám co na sebe," pronesla Hermiona vážným hlasem, když hleděla do svého šatníku. Sirius, který ležel na posteli, odvětil, že mluví jako typická žena. ,,Já jsem žena," odvětila na to Hermiona. ,,Jestli chceš, abych nebyla stereotypem ženy, musíš mi kupovat víc oblečení."
,,Ty jsi ta, která vydělává víc, miláčku," odvětil sladce Sirius a zakřenil se. Hermiona se k němu otočila čelem a zvedla obočí.
,,Neměl by ses náhodou taky balit, drahoušku?" otázala se. Sirius nenuceně mávl rukou.
,,To budu mít během chvilky. Mám ještě čas." To Hermionu naštvalo (ne doopravdy), ona totiž  musela vymýšlet nejlepší barevné variace svých šatů na dnešní nacvičování, zítřejší obřad a pozdější tancovačku. A Sirius? Měl na všechny tyto ,,akce" připravený stejný oblek a plánoval jen obměnu kravaty za motýlka, popřípadě svléknutí vestičky. Měl to tak zatraceně jednoduché! Sebrala ze skříně první tričko, které jí padlo pod ruku a hodila ho po Siriusovi, ten se tomu zasmál.
,,Pak se divíš, že nemáš co na sebe. Přitom své oblečení pohazuješ všude možně."

~~~~~

Ubytovali se v jednom z maličkých domků stejně jako ostatní hosté pozvaní na svatbu. ,,Myslíš, že máme čas si na chvilku zdřímnout?" otázal se Sirius.
,,Tak to ať tě ani nenapadne! Za půl hodiny se máme sejít a nacvičit si, jak bude celá svatba probíhat. Na spánek není čas," odpověděla Hermiona, ale když se na Siriuse podívala, už ležel v posteli s rukama za hlavou a spokojeně si pobrukoval. ,,Tak si aspoň vyzuj boty," požádala ho  a nevěřícně vrtěla hlavou celou cestu do minikuchyňky. Dala postavit na čaj. Bylo to velice útulné místo, Hermionu napadlo, že kdyby nepracovala jako ministryně, vybrala by si podobný domek a celý den se starala o zahrádku a zvířata. Pak si uvědomila, jaká by to byla fuška a byla vděčná, že pracuje čistě ,,hlavou". ,,Stýská se mi!" zvolal Sirius. Hermiona se musela pousmát. Vrátila se do ložnice, vyzula si boty a zalezla si do postele za Siriusem. Položila si hlavu na jeho hrudník, Sirius Hermionu objal kolem ramen, oba zavřeli oči a odpočívali.
,,Za pár minut budeme muset jít," upozornila Hermiona Siriuse, ten jen něco zamručel a přivinul ji k sobě pevněji.

~~~~~

Převlékla se do noční košilky a vyčistila si zuby. Zastavila se ve dveřích. Sirius seděl na posteli a četl si. Dívala se na muže, který ji činil šťastnou. Celé roky se bála, že nikdy nenajde lásku. Myslela si, že je předurčena zemřít sama. Hermiona Grangerová - staropanenská ministryně. Přesně tak si představovala svou budoucnost, osamělost a smutek. Pak se vrátil Sirius a vše se spravilo. Najednou to bylo v pořádku. Už nebyla sama, cítila se milovaná. Sirius vycítil její pohled, koukl se na ni s tázavým pozvednutím obočí. ,,Děje se něco?" zeptal se. Hermiona se usmála a zavrtěla hlavou.
,,Jenom se na tebe ráda dívám," odpověděla. ,,Obzvlášť když si čteš." Sirius se ušklíbl.
,,Takže místo toho, abych ti udělal masáž nohou, si mám číst?"
Hermiona zpozorněla. ,,To jsem neřekla," pravila chvatně. ,,Přece jen... Jsi tak hrozně moc šikovný a nikdo neumí masírovat jako ty... A já bych ti byla vděčná..." vyjmenovávala se svatouškovským výrazem. Sirius ji chtěl ještě chvilku trápit, ale měl tu brunetku až moc rád.
,,Tak sedej," vyzval ji a odložil knihu na noční stolek. Hermiona si vyskočila na postel a sedla si tak, aby měl Sirius přístup k jejím nožkám.
,,Víš, jak moc tě miluju?" zeptala se Hermiona. Sirius vzhlédl, ale neodpověděl, čekal až mu to Hermiona prozradí. ,,Hrozně moc. Miluju tě od hlavy k patě, zevnitř, zvenčí, normálně i naruby." Sirius se rozesmál. Promnul její levé chodidlo ve svých rukách, což bylo tak příjemné, že to Hermiona brala jako/místo vyznání lásky.

~~~~~

Během obřadu bohůmžel nemohla být Hermiona vedle Siriuse. Harry se předem omluvil Hermioně a zeptal se jí, jestli by mu mohl jít za svědka Sirius. Hermiona tehdy samozřejmě souhlasila. Ale to znamenalo, že seděla sama (samozřejmě vedle sebe měla známé a kamarády, ale cítila se být ,,sama") a sledovala svého milovaného muže, jak stojí kousek od Harryho. Výhled to nebyl špatný. Siriusovi to slušelo. Jemu to slušelo vždy, protože se dokázal oblékat elegantně a přitom střídmě, decentní krása, tak by to Hermiona nazvala. Párkrát na Hermionu mrkl nebo se na ni usmál, většinu času se však věnoval Harrymu a Ginny. Hermiona uvažovala, jestli by chtěla spojit svůj život s životem Siriusovým. Jistě, byli spolu, ale ne ,,oficiálně". Žít společně na hromádce a být v manželském svazku bylo přeci jen něco jiného. Poprvé si Hermiona dovolila zavést své myšlenky tímto směrem. Hermiona Blacková. Bohové, pomyslela si Hermiona, to zní vážně dobře! Navíc samozřejmě Siriuse milovala, to byl ten největší důvod, proč by se za něj provdala. Došla k závěru, že jestli se jí někdy Sirius zeptá, rozhodně ho neodmítne.

~~~~~

Svatební veselí bylo v plném proudu. Všichni si povídali, popíjeli a smáli se. Ginny s Harrym ze sebe nespustili oči. Hermiona seděla se Sirusem kousek od kapely, takže si občas prozpěvovali, Sirius poklepával nohou do rytmu. Zničeho nic se Sirius zvedl a shlédl k Hermioně. ,,Smím prosit?" zeptal se a natáhl k Hermioně svou ruku. Hermiona stydlivě sklopila zrak, ale položila svou ručku na Siriusovu dlaň a vstala. Došli doprostřed parketu a zaujali taneční postoj. ,,Řekl jsem ti už, jak moc ti to sluší?"
,,Jsi hodný, Siriusi. Tobě to taky sluší," řekla Hermiona na oplátku. Dali se do tance. Hermiona se naprosto nechala vést Siriusem. Protočila se pod jeho zvednutou rukou. Pohupovali se do rytmu. Hermiona se nakonec přitiskla na Siriusovo tělo, chtěla mu být co nejblíž. Bylo tak úlevné nic neřešit, nemít žádné potíže, žádné brouky v hlavě - jen být. Být spolu. Zavřela oči a nechala se unášet tím uklidňujícím pocitem, že už navždycky bude vše v pořádku. I když to nebyla pravda a čekalo je určitě na tisíc překážek, stejně ten pocit jistoty a štěstí v Hermioně přetrvával.

~~~~~ 

Rozednívalo se. Novomanželé byli pryč už několik hodin. Ostatní buďto dopíjeli poslední sklenku, nebo zpívali poslední hitovku. Hermiona se Siriusem nepili moc alkoholu, Hermiona kvůli tomu, že se musela hlídat, byla přece ministryně. Sirius kvůli tomu, že se cítil zodpovědně, jakožto svědek nesměl nad sebou ztratit kontrolu. Vlastně svým způsobem na celý průběh noci dohlíželi. Hermiona byla unavená, proto měla svou hlavu opřenou o Siriusovo rameno a trochu pospávala. ,,Pojď," řekl jemně Sirius, ,,půjdeme spát." Hermiona se zhluboka nadechla nosem, aby v sobě probudila zbytek energie a otevřela oči.
,,Ale jestli  tu ještě chceš být..." zamumlala.
,,Jediný, co teď chci, je uložit tě do postele a přitulit se k tobě," odpověděl. Nejprve vstal, potom pomohl zvednout se Hermioně. Vyšli do studeného rána. Hermionu chlad rozebral.
,,Byla to pěkná svatba," řekla a zívla.
,,A ještě hezčí bude, až se prospíme. Mimochodem, až se probudíš, tak ti něco dám."
,,Doufám, že to bude pusa," odvětila Hermiona. Sirius se zasmál.
,,Něco podobnýho," pravil pobaveně. Sirius chytil Hermionu za ruku a pomalým krokem se vydali k domku. Hermiona si nevšimla malé krabičky, kterou měl Sirius v pravé kapse svého saka.