Zrcadlo z dračích šupin

Slunce se pomalu sklánělo k západu a na celou zemi dopadal temný stín. Tma si začínala vyšlapávat cestičku mezi stromy okolního lesa, přičemž se po kouskách blížila k zapadlé vesnici. Uprostřed hor, na neveliké stráni, se již před mnoha lety rozhodli dávní předci staré civilizace založit vísku, jež by sloužila jako útočiště pro odlišné obyvatele, které tamní lid nepřijal mezi sebe.

Ve všech cihlových domcích s doškovými střechami pomalu uhasínala světla svíček. Jak se ze dne stávala noc, lidé se ukládali do vyhřátých postelí a hasili všechna světla, jež by je mohla ve tmě prozradit.

Pouze v jednom z desítek oken stále jasné světlo zářilo. Na úplném okraji obydlené pláně, přímo pod vzrostlým smrkem, stála malá dubová kůlnička. Z cihlového komínu se linul našedivělý kouř kontrastující s tmavou oblohou. Na té se již místy objevovaly oslnivě jasné hvězdy.

Přímo pod proskleným oknem shrbeně seděl vrásčitý stařík. Jeho bělostné vlasy mu splývaly až po ramena, kde byly nakřivo zastřiženy. V nebesky chladných očích se mu odráželo světlo svíčky planoucí na mahagonovém stole stojícím před ním. I přes to, že byl na kost vyhublý, vratká stolička pod ním při sebemenším pohybu zapraskala.

Opatrně přikládal světélkující šupiny ke svému téměř hotovému dílu. Dával si záležet na preciznosti. Nechtěl nic uspěchat, neboť vše muselo být na chlup přesné. Dokonalé. Každá sebemenší chybička by jej mohla stát život. A to nechtěl riskovat.

Zrcadlo, které vlastnoručně vyrobil, měl před sebou položené na stole. Opatrně, kosek po kousku, podél celého jeho okraje pokládal křehce vypadající stříbřité šupiny z draka. Měl je několik desítek let potají schované pod dřevěnými prkny rozvrzané podlahy tak, aby je nikdo nenašel. V žádném případě se nesměly dostat do rukou někoho, kdo by je ve svůj prospěch zneužil.

Nyní, když nastal ten správný okamžik, neváhal a rozhodl se vykonat to, na co již neskutečně dlouhou dobu čekal.

Možná jej to nadobro zničí.

Možná tím zapříčiní zkázu světa.

Dále už ale vyčkávat nemohl. Přiložil poslední zářivě stříbrný plátek k zrcadlu. Dílo bylo dokonáno. Několik probděných nocí za to stálo.

Portál do světa draků byl konečně znovu zprovozněn.


(Příběh do soutěže pro RozlieVesel.)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top