Když usínáš,

oči těžknou,

tmu nevnímáš,

chceš vypnout.

Pak na tváři tvé,

stéká poslední slza.

Kalich hořkosti je pro dnes,

vypit až do samého dna.

Údy klesají,

třes ustává.

Tep se zrychluje,

až dýchat přestává.

Cítíš to taky,

ten chlad a tu zimu?

Cítíš to taky,

jak pevně tě k sobě vinu?

Mlčíš, usínáš,

padají víčka.

Po tváři stéká,

poslední slzička.

Bělounký kapesník,

k tváři tisknu.

Bělounký kapesník,

slzy stírá.

Prahneš po klidu,

však ho najdeš.

Prahneš po tichu,

však ti ho dám.

Sny tvé v noci strážím,

spánek zažene chmury.

Ať přijdou si pro nás!

Ať se ukáží noční můry!

Tělo lehké jako pírko,

v blankytné košilce noční,

je přesně tím pokrmem,

po němž prázdné srdce lační.

Konečky prstů hladím tvé vlasy,

usínáš mi v náručí.

Spánek přinese nový den,

nový den přinese nové krásy.

Neboj se ničeho, maličká!

Zavři oči, naposled vydechni,

spánek je pouhá chvilička.

Pro mě však předlouhá.

Probděl jsem dny,

probděl jsem noci.

Znám všechny tvé sny,

tajemství tvé moci.

Srdce mé svíráš,

v malinké dlani.

Ve spánku pokojném,

podobáš se překrásné lani.

Nám hříšníkům není přáno snít.

Někde na hromadě shnít,

měli bychom raději.

Ty jsi mou jedinou nadějí!

Spi dál, spi sladce.

Spi dál, spi krátce.

Spi dál, dnes a zítra.

Spi dál, poznej jitra.

V nemoci i ve zdraví,

v bohatství i lásce,

nad tebou vždy dohlíží,

tvých snů strážce.

Zdravím O_<

Život má zvláštní smysl pro humor - celý den si lámu hlavu nad prázdnou stránkou knihy, abych o půlnoci napsal tohle. Asi to bude tím, že je zítra prvního dubna, jo tím to bude!

Bye-bye.