Na obr. je Apolon v božské podobě.
Haruka:
Když jsem šla domů asi pět lidí mi chtělo zavolat záchranku. Zastavila jsem je , protože nenávidí nemocnice. Došla jsem domů a chtěla jít do koupelny se umýt. Bohužel byla v prvním patře a to znamenalo schody. Šlápla jsem na jeden na druhý na třetí,ale tam mi podklouzla noha a já spadla na zadek. Náštěstí z malé výšky. Připadalo mi jako bych měla místo hlavy střep. Byla jsem unavená a až teď jsem si uvědomila co všechno se stalo. Seijuro mi dal košem. Košem......pak jsem se propadla do tmy.
Yui:
Když jsem došla ke klukům byli již převlíklí a asi měli v plánu dorazit za Harukou. Odešli jsme a později procházeli kolem domu Haruky. ,, A kde je Haruka? Není doma? A proč tak najednou odešla?" ptal se Balder. ,, Haruka? Je doma." odpověděla jsem. Najednou jsem uviděla matku Haruky jak jde domů. Zajímalo by mě jak jí Haruka vysvětlí tu hlavu. Vešla ani nezavřela. Asi ještě půjde s košem. Slyšela jsem jak volá na Haruku že je doma, ale žadná odezva. Začínám se bát. Paní dojde kousek do obýváku a pak jako by se zděsila. Se slzami očích vzala telefon a někam volala. Bála jsem se jít dovnitř. Její matka začala vřískat a ječet společně s brekem. Objevil se vedle nás Seijuro. Pozoroval to lhostejným pohledem.,, proč se tváříš?" jen se na mě podívá a pak se dál věnuje domu. Za pět minut se objeví sanitka. Záchranáři spěchají s lehátkem do domu a ani ne za minutu vyjíždějí z domu i s Harukou. Její matka jde za nimi. Kluci se zděsí ale Seijuro to dál pozoruje přišerným pohledem když odjedou tak se začne smát.. Tak my tady brečíme a on se směje?
Snad se kapitolka líbila. Budu ráda za všechna votes nebo koments.