Skalák se Stéblofouskou mířili k táboru, byl už na dohled pár délek ocasů.
,,Slyšíš to?" mňoukla Stéblofouska a vběhla do tábora.
Skalák zastavil těsně za ní, div do léčitelky nevrazil.
Na mýtině byl rozruch, kočky zděšeně mňoukaly a byli postavené v kruhu tří zápasících válečníků.
Skalák se prodral mezi nimi a zůstal stát s otevřenou tlamou.
V kruhu utvořeným kočkami se krčila na straně Sněžnice a kousek od ní zápasili Vrbový pruh a Mušlí soumrak.
,,Co se tady děje?!" křikl Skalák, ale kočky jen pokrčili rameny.
Skalák tlumeně zavrčel a rázným krokem došel ke dvoum válečníkům.
To už i Cvrček zasáhl a táhnul Pruha pryč.
Skalák se zakousl Mušlímu do zátýlku a odtáhl ho z dosahu Pruha.
,,Můžete mi vysvětlil co se tady děje?!" sykl Skalák.
,,Dal sis moc šanty, blbečku?" pousmál se škodolibě Cvrček a tloupkou šťouchl do zřízeného Pruha.
Skalák spražil šedého mourka pohledem a ten se neochotně oddálil.
,,Co se tady stalo?" mňouknul Skalák znovu.
,,Napadl moji sestru. Už na ni ani nešáhnech ty parchante!" zavřískl Mušlí na Vrbového pruha.
,,Jo? Jak mi v tom taková malá krysa zabrání? Hm?" zavrčel nazpět Pruh.
Skalák měl chuť oboum dvoum jednu vrazit.
Z obou kocourů tekly čůrky krve od zasazených ran.
Vrbový pruh měl zakrvácený obličej a sotva se udržel na nohou, ale dál obdařoval Mušlího nadávkami a výsměchy.
,,Stéblofousko, ošetři Sněžnici." kývl na vyděšenou bílou matku.
,,A ty…pojď se mnou." rozkazál Skalák Mušlímu a odvedl ho do doupěte.
,,Děláš si ze mě srandu?" mňoukl přiškrceným hlasem.
,,Zaútočil na ni, nebudu se přece dívat jak zabije mou sestru." ohradil se Soumrak.
,,A to jsi ho musel takhle zřídit? Proč na ni vůbec zaútočil?"
Soumrak pokrčil rameny.
,,Hádali se, a pak na ni Pruh zaútočil, všichni to viděli."
,,Fajn, teď si zajdi za Stéblofouskou, ale neslibuju že tě z toho u velitelky vykroutím."

,,Kapří hvězdo?" ohlásil se Skalák a vešel dovnitř.
,,Co se to venku dělo?" chtěla hned vědět velitelka.
Skalák se nadechl, ale velitelka ho přerušila.
,,No, potom mi to řekneš, ale teď chci s tebou probrat ten zítřejší ranní útok." dořekla a posadila se na pelech z mechu.
,,Vezmu s sebou Pampelišku, Cvrčka, Čtyřlístku, Mušlího soumraka a Ohnivého bleska. Samozřejmě i tebe." mňoukla velitelka.
Než stačil Skalák odpovědět, vtrhl do doupěte Mušlí soumrak.
,,Kapří hvězdo pojď rychle, Jezerník…" vychrlil a už byl zase fuč.
Velitelka se za bílým válečníkem rozběhla se Skalákem v patách.
Vešli do léčitelského doupěte, kde se u jednoho z pelíšků pro nemocné nrbo zraněné krčila Stéblofouska.
,,Co se děje?" zeptala se Kapří hvězda a odstrčila Soumraka stranou, aby lépe viděla.
Její pohled zjihl, když viděla svého bratra, Jezerníka, ja leží v bolestech na mechu.
,,Infekci už nedokážu vyléčit, je pozdě, je mi to líto." pronesla soucitně Stéblofouska.
Velitelka se posadila před Jezerníka a nehybně koukala.
,,Je mi to líto, Kapří hvězdo…" mňoukl s bolestným úsměvem Jezerník.
Skalákovi teď připadal mnohem starší než byl.
,,Tolik bojů jsem přežil, i to stvoření co tu je a teď…? Teď umřu na šrám kvůli ledu, na hloupou infekci." pronesl Jezerník a podíval se na zraněnou tlapku.
Skalák z dálky pozoroval jak se k šedému mourkovi Kapří hvězda tiskne a jak pomalu zemřel…

Každou chvíli mělo vyjít slunce a kočky se chystali k odchodu z tábora.
Tělo Jezerníka bylo odneseno a pohřbeno u jezera.
,,Jsi v pořádku, Kapří hvězdo?" zeptal se opatrně Skalák.
Kapří hvězda si jen povzdechla a nakonec přikývla.
,,Jdeme." zavelela a kočky vyrazili za ní. Skalák se zařadil na konec skupiny vedle Mušlího soumraka.
,,Máš strach?" zeptal se Skalák bílého válečníka.
Mušlí soumrak pokrčil rameny.
,,Neboj, musíš se jim postavit. Nenechám je, aby s tebou takhle manipulovali." ujistil ho Skalák a přátelsky se k němu přitiskl.

Slunce už vyšlo nad obzor a skupinka koček seděla pár délek od řeky, schovaná v keřích a vysoké trávě.
Skalák ostražitě hleděl na řeku.
Za několik úderů srdce se z řeky začaly vynořovat Nížinní válečníci.
Kapří hvězda kývla na kočky a ty vyrazily z úkrytů.
Postavili se do řady a čekali na rozkaz k útoku.
Hvězdná růže měla v očích překvapení a zlost. Její pohled mířil na Mušlího soumraka.
Skalák se postavil před bílého válečníka a tlumeně zavrčel.
,,Myslela jsi, že nás jen tak napadneš?" ušklíbla se Kapří hvězda.
Hvězdná růže švihla ocasem a její kočky vystřelily do útoku.
Kapří hvězda kývla, a Skalák se vyřítil na první kočku, kterou spatřil.
Odrazil ji od sebe a běžel na pomoc Mušlímu soumraku. Měl o něj strach, protože Nížinným kočkám musela dojít, že vše vyzradil.
Zakousl se jedné kočce do ocasu a odtáhl ji pryč.
Najednou pocítil úzkost. Vzpoměl si na Příliva. Jak asi bude reagovat, když kočky jeho klanu přijdou zraněné. Nechtěl jeho klanu ublížit. Nechtěl Příliva ztratit…

Jou jou jou
Další kapitola je na světě, bruh…
Ano, psala jsem, že to chci co nejdříve dodělat, ale neměla jsem chuť psát a teď už je prostě škola a já se fakt chci dostat na střední, ale bojím se, že to nedaaaam :<<<<<
No, každopádně tohle je asi předposlední kapitola, pak ještě možná vydám i epilog, uvidím.
Celkem mě mrzí, že jsem se na to takhle vykašlala, ale byla jsem líná a prostě už mě to přestalo bavit psát, jako předtím… :/

Zatím čusky!