Skalák s trhnutím zvedl hlavu. Pár kojotích délek od něj ležel Příliv schoulený do klubíčka.
,,Hej, Přílive." zašeptal hlasitě.
Příliv zvedl a zamrkal.
,,Musím už jít, slíbil jsem Plaménkovi brzy ráno výcvik."
,,Tak ahoj, a přeji ti hodně trpělivosti." ušklíbl se Příliv a pomalu odcházel na své území.
,,Tu budu potřebovat." zamumlal skoro pro sebe Skalák.  

,,Tak fajn, naučím tě nové bojové techniky." oznámil Skalák učedníkovi a přikrčil se. 
Skalák se odrazil a přišpendlil Plaménka k zemi. Ten ho rychle odkopl a skočil mu na hlavu. Skalák ze sebe sundal zápasícího učedníka a kopl ho do břicha. 
,,Ou to jsem nechtěl." vychrlil Skalák na učedníka padajícího dech. 
,,Pfff…nic mi není." zatvářil se vítězně Plamének. 
,,Co myslíš, odejde někdy ta šelma?" zeptal se Plamének. 
Skalák pokrčil rameny.
,,Většina klanu mu začala říkat Horský lev, starší říkali, že už o tomto zvířeti párkrát slyšeli. To my připomíná, byl jsi jim včera vyměnit podestýlku?"
Plamének protočil očima a zavrtěl hlavou. 
,,Pro dnešek výcvik končí, dost jsi se zlepšil a teď se běž postarat o starší." 
Skalák se loudavě vydal směrem k táboru. Začalo jemně sněžit a oblohu zakryly mraky.
Přemýšlel nad klanem. Klan byl málo chráněný proti tomu zvířeti, ale jestli by se dal ještě nějak víc zabezpečit, to už byla otázka.
Ulehnul do pelíšku z trávy a snažil se usnout.

Táborem se ozval vřískot a dupání tlapek. Skalák se opět vymrštil na nohy a spěchal na mýtinu. Viděl jak po mýtině běhá koťata a Hlodášpírka se Srnkou je nahání.
Kočky se spěchaly ukrýt do kamenných doupat.
Ozval se další vřískot. Skalák zahlédl mizící ocas s černou špičkou.
Horský lev. Problesklo mu hlavou.
Zvíře jedním máchnutím roztrhalo doupě starších a chňapalo tesáky.
Starší se svižně začali belhat pryč.
Skalák běžel naproti zmatené Přeháňce. Přitiskl se k ní a pořád mluvil, aby ho mohla Přeháňka následovat posluchu.
,,Hlídejte ji!" okřikl pár učedníků schovaných ve válečnickém doupěti.
Zvíře srazilo tlapou Skaláka k zemi, ale dál si ho nevšímalo, protože mu za krk skočil Bouřlivák.
Zvíře ho chňaplo za nohu a silně s ním praštilo o zem.
K Bouřlivákovu tělu přiběhl Mušlí soumrak a chytil ho za zátýlek.
,,Pomoz mi ho vzít do bezpečí!" zamumlal a Skalák poslechl.
Uložili Bouřliváka do léčitelského doupěte, kde byla Stéblofouska a ošetřovala pohmožděnou Kůrotlapku.
Skalák vyběhl zase ven z doupěte a snažil se najít nějaké další zraněné.
Viděl jak to zvíře přeskočilo ohraničení tábora a utíkalo pryč.
Kočky se pomalu začaly uklidňovat z šoku.
,,Není nikdo další zraněný?" zavolala Kapří hvězda a vyškrábala se na Skálu.
Z jejího ramene tekl tenký potůček krve.
,,Kapří hvězdo…" oslovila velitelku Stéblofouska.
Kapří hvězda se Stéblofouskou odešly do léčitelského doupěte.
Skalák se snažil zachytit o čem se baví, ale nerozumněl jim.
Když konečně Kapří hvězda vyšla ven, měla skleslý a zároveň nenávistný výraz. Za ní šla Stéblofouska a táhla něčí tělo. Tělo Bouřliváka.
Kočky ohromeně a vystrašeně mlčely.
Stéblofouska položila Bouřliváka do prostřed mýtiny a poodstoupila.
Kapří hvězda unaveně pobídla mladou léčitelku, ať promluví.
,,Bouřlivák je mrtví. Byl mrtví už když se dostal do léčitelského doupěte. Nikdo ho nemohl zachránit…"
Skalák se podíval na Mušlího soumraka, který měl skloněnou hlavu.
Klan si postupně sedal kolem mrtvého zástupce a začal mu čistit kožíšek a pronášet poslední slova.
Skalák jen seděl. Nechtěl přijmout, že klan přišel o další kočku.
,,Až bude měsíc nejvýš, určím nového zástupce." mňoukla Kapří hvězda a přidřepla si vedle Bouřliváka.

Měsíc byl už nejvýš a kočky napjatě čekali, až velitelka oznámí kdo bude novým zástupcem.
Kapří hvězda vystoupala na Skálu a shlížela na tělo Bouřliváka.
,,Pronáším tato slova nad tělem Bouřliváka, aby jeho duch odsouhlasil moji volbu…"
Skalák zachytil pohled Vrbového pruha. Naznačoval, že příštím zástupcem se stane on-Vrbový pruh.
,,…novým zástupcem Horského klanu je odteď Skalák."
Skalák vykulil oči a pootevřel tlamičku.
Já?!
Kočky mu začali gratulovat, až na Vrbového pruha, který se uraženě odebral se Sněžnicí do školky.
Jakmile se kočky začaly ukládat ke spánku, zašel Skalák za Kapří hvězdou.
,,Jsi si jistá, že mě chceš za zástupce?" zeptal se, když ho velitelka pustila do doupěte.
,,Nikdy jsem si nebyla jistější." odpověděla klidně a zasunula si tlapky pod sebe.
,,A pro jsi vybrala zrovna mě?" zeptal se znovu Skalák.
,,Protože jsi skvělí válečník. Zachránil jsi nespočet koček. A to i tu domácí kočku a její kotě."
,,To by udělal každý, ne?" Skalák doufal, že těmihle otázkami velitelku neštve.
,,Děkuju." mňoukl tiše a odešel, když mu Kapří hvězda pokynula k odchodu.
Už nebyl válečník.
Byl zástupce, i přes to, že byl ještě celkem mladý.

Po dlouhé době další kapča Xd
Teď si dám trochu pauzu, protože nemám moc nápadů :<
Zatím ahoj! qwq

~764 slov~