Skalák vyskočil na tlapky.
Ostatní kočky se po něm ohlédli, raději zmizel z doupěte.
Začalo se stmívat a Kapří hvězda seděla u východu z tábora.
,,Seženeš Čmelíka, Plaménka a Větrotlapku? Zapoměla jsem jim říct, že půjdou na shromáždění." mňoukla na Skaláka velitelka.
Skalák nakoukl do doupěte učedníků.
,,Plamének, Větrotlapka a Čmelík jdou na shromáždění, tak dělejte." zavolal přes smích učedníků.
Všichni tři učedníci začali radostně poskakovat ven z doupěte.
,,Ty půjdeš taky." rozhodla Kapří hvězda, když doprovodil učedníky k východu.
Cestou ke Dvoum balvanům si Skalák všiml podivného chování Mušlího soumraka.
,,Co je s tebou?" zeptal se Skalák polohlasem.
Mušlí soumrak leknutím ucukl.
,,...Pamatuješ si jak jsem ti chtěl ještě před naším ceremoniálem na válečníky něco říct?" zašeptal a odvrátil pohled.
,,Tak od té doby jsem ti to neměl čas říct. Vyhýbáš se mi, myslel jsem, že jsme to, co jsme si slíbili už dávno, nerozdělitelní přátelé."
Skalák provinile sklopil pohled.
,,Já se ti nevyhýbám. Jen...prostě mám plno práce s Plaménkem a teď když tu je to zvíře..."
Mušlí soumrak jen nesouhlasně zabručel.
,,A řekneš mi to teda? Od té doby jsi se změnil. Chováš se jinak"
,,Já...já jsem zradil klan..."
Skalák ohromením zamrkal.
,,Cože?!" vyjekl, ale hned se raději ztišil.
,,Když nás Nížinní uvěznili, brali mě daleko od jejich tábora, tam mě donutili abych se přidal na jejich stranu, jinak tě před očima celého klanu popraví sama velitelka." vysvětlil a ohlédl se za sebe.
Skalák nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel.
,,Proč jsi to s nimi dávno neukončil?" sykl Skalák a naježila se mu srst na ramenou.
,,Před pár dny jsem se s nimi přestal scházet..."
,,Tak to je fakt super, když už ví o každým chlupu na kotěti, tak to s nimi ukončíš?! To už je pozdě, chápeš?"
,,Možná jo, ale chtěl jsem ti říct, že plánují útok." Mušlí soumrak se zamračil.
,,Kdo plánuje útok?" ozvalo se za nimi.
Skalák se otočil na Bouřliváka a mňoukl: ,,Nížinný klan plánuje nejspíše útok, viděl jsem je na našem území, Mušlí soumrak byl se mnou. Byla jich přesila, nepřeprali by jsme je, ale slyšeli jsme jak mapují naše území. Chtějí na nás zaútočit nečekaně. Že Soumraku?" vysvětlil rychle. Doufal, že Bouřlivák na jeho lež nepřijde.
,,Kdy jste je viděli?" zeptal se zástupce s přimhouřenýma očima.
,,Dnes ráno, nestihli jsme to říct velitelce, nenašli jsme ji v táboře."
,,Dnes byla celý den mimo tábor, ale hned po shromáždění jí to řeknu. Díky za upozornění." Bouřlivák odběhl na konec skupinky.
,,Díky že jsi mě kryl." zamumlal Soumrak.
,,Spíš já díky, za to že jsi se mě snažil chránit, ale už to příště nedělej." šťouchl do něj Skalák.
Skalák se až divil jak snadno mu dokázal odpustit, ale dál už to neřešil.

U Dvou balvanů už byl Nížinný klan.
Celé shromáždění se točilo kolem toho zvířete.
Skalák neposlouchal a očima přejížděl po kočkách a hledal léčitele Nížinných.
Spatřil ho jak se prodírá mezi kočkami směrem k němu.
,,Ahoj, koho vyhlížíš?" zeptal se pobaveně Příliv a sedl si vedle něj.
,,Nějakého léčitele Nížinného klanu." odpověděl Skalák s úšklebkem.
Vrbák z Nížinného klanu podrážděně zavrčel a tím je utišil.
Když shromáždění skončilo, kočky se začali rozdělovat.
Skalák se začal nenápadně vzdalovat od koček.
,,Kam jdeš?" zavýskl Plamének.
Skalák leknutím poskočil.
,,Ehm...jdu na lov, potřebujeme pár čerstvých úlovků."
,,Aha, a můžu jít s tebou?" mňoukl radostně Plamének.
,,Ne, ty půjdeš pěkně do tábora, zítra ráno tě chci vidět v Písčité dolině, budeme trénovat boj."
Plamínek si jen povzdechl a odloudal se k ostatním učedníkům.
Skalák čekal ve stínech až kočky z obou klanů odejdou.
Teprve v tu chvíli vyšel zpoza stínu a posadil se pod skálu, na níž stávali velitelé klanů.
,,Myslel jsem, že jsi odešel." mňoukl vedle něj Příliv.
,,Ty jsi jako duch! Vždycky se zjevíš vedle mě a já se už málem vítám s Hvězdným klanem!" zavtipkoval Skalák.
Příliv mlčky sledoval oblohu posetou hvězdami.
,,Proč jsi tu na mě čekal?" zeptal se zničeho nic Skalák.
,,A proč jsi ty přišel?" odpověděl otázkou Příliv.
Skalák si jen odfrkl.
,,Jak se vede Plaménkovi?" zeptal se Příliv.
,,No...celkem dobře, až na to, že je tvrdohlavej, línej, drzej a je mu skoro všechno jedno, tak se mu ve výcviku vede dobře." zasmál se Skalák.
,,Musí být super být válečníkem, vždycky jsem se jím chtěl stát, ale Hvězdný klan mi nepřál."
,,Proč?"
,,Já ani nevím proč, ale nemůžu vytáhnout drápy. Už jsem se tak narodil, ale zvykl jsem si..." odpověděl s pokrčením ramen. 
,,To je mi líto…"
,,Nemusí…" pousmál se Příliv a vzhlédl na oblohu plnou hvězd.
Skalák to po něm zopakoval. Přemýšlel, jestli některá z hvězd je jeho otec.

Další kapča na světě!
No, nevím ani co psát, tak asi jenom snad se kapitola líbila XD :3

~783 slov~