Doba Novo-listí před několika  úplňky zmizela a nastala nelítostná doba Bez-listí. 
Skalák kráčel malou vrstvou sněhu se syslem v tlamičce. V patách mu cupital malý mourovatý kocourek a nadšeně mu svítila očka. 
,,Co budeme ještě dělat?" zeptal se kocourek.
,,Jsem rád, že tě výcvik baví, ale za chvíli se bude stmívat, a je celkem zima, nemůžeme si dovolit nachladnout, Plaménku." pousmál se Skalák. 
Skalák byl rád, že v něj velitelka věří a už mu dala jeho prvního učedníka. 
Když oba kocouři dorazili do tábora, poslal Skalák Plaménka do doupěte starších, aby jim vyměnil podestýlku a donesl nějaké úlovky. 
,,Zoufalý úlovek." podotkl smutně Cvrček a odložil na hromadu s úlovky orla.
,,Tahle zima ale není tak hrozná, jen jsem něco rychle ulovil na výcviku s Plaménkem, abychom nepřišli s prázdnou." 
,,Doufám že taky brzy dostanu učedníka, nebo začnu žárlit." ušklíbl se Cvrček aby změnil téma.
,,Třeba bude tvůj učedník jedno ze Hlodášpírčiných koťat."
,,Třeba." 
Oba kocouři si vzali úlovky a odnesli si je k vodopádu v táboře. 
,,Už mě celkem štve jak se pořád Vrbový pruh chlubí těmi jeho koťaty která se Sněžnici před pár dny narodila." zabručel Cvrček. 
,,Ahoj, Bažante." pozdravil strakatého kocoura Cvrček. 
,,Nazdar, Bouřlivák chce aby jsi se mnou a Větrotlapkou šel lovit, prý jsi dnes nic nedělal." mňoukl Bažant a přimhouřil oči. 
,,Já že nic nedělal?! Viděl Bouřlivák toho orla nebo z něho oslepl?" 
,,Možná, já ho viděl, ale nebudu Bouřlivákovi odporovat." řekl Bažant a mrskl ocasem. 
,,Jak se stal zástupcem tak je hrozně namyšlený." ozval se Skalák.
,,Máš pravdu, potřeboval by pořádně vyprášit kožich!" zasmál se Bažant a spolu se Cvrčkem odešel. 

,,Ať se všechny kočky, které jsou dost staré, aby si ulovili vlastní potravu shromáždí pod skálu." pronesla Kapří hvězda a kočky se začali pomalu shromážďovat.
,,Dnes v noci je shromáždění a je načase vybrat kočky, které půjdou." mňoukla Kapří hvězda a sledovala kočky na mýtině.
,,Na shromáždění půjde Písečná tůň, Stéblotlapka, Bažant, Pampeliška, Mušlí soumrak, Rudá záře, Vosík, Kůrotlapka a Palouk. Najezte se a za chvíli vyrazíme. Ještě je potřeba určit noční a loveckou hlídku, o to se postará Bouřlivé srdce."
,,Skaláku, půjdeš na noční hlídky, povede ji Čtyřlístka." zamumlal Bouřlivák a odešel.
,,Připraven?" zeptala se Čtyřlístka a mrskla ocasem.
Skalák přikývl a vyrazil za Čtyřlístkou a Jezerníkem.
Pomalu kráčeli podél řeky, která rozdělovala území jejich klanu a Nížinného.
Skalák sledoval řeku, na jejíž krajích narůstal tenký led.
,,Řeka pomalu zamrzá." řekl nervózně Jezerník a díval se do černé klidné vody.
,,Zima teprve začne, jen mám strach, aby se v klanu zase nerozšířili nemoci, narodilo se spoustu koťat." odpověděla Čtyřlístka a pokračovala dál v cestě.
,,Půjdu se podívat k Říční skále, počkejte tady." promluvil do ticha Jezerník a zmizel ve tmě.
Skalák se rozhlížel okolo sebe.
,,Myslím, že..." zašeptala Čtyřlístka, ale nedořekla to, protože ji něco srazilo k zemi.
Skalák se snažil zaostřit stvoření, které útočilo na Čtyřlístku.
Byla to kočka z Nížinného klanu.
Z vysoké trávy se začali trousit další kočky.
Skalák odkopnul kočku ze Čtyřlístky a sledoval svítivé páry očí.
Kočky se na ně vrhli a začali jim drásat kožichy.
Skalák se zakousl do krku nějaké kočky a odhodil ji pryč. Kličkoval mezi vetřelci a pokaždé jim udělil ránu.
Za chvíli se přiřítil i Jezerník.
Skalák stáhl mourovatého kocoura ze Čtyřlístky a drápal ho do břicha.
Mourek se přetočil a na Skaláka skočila další kočka.
Všechny tři kočky leželi na zemi.
Kočky je pevně drželi u země a nenávistně jim hleděli do očí.
,,Co chcete?!" zavrčel Jezerník a marně sebou házel.
,,Kradete nám kořist na našem území." zasyčel mourek.
,,My vám nic nekrademe, proč by jsme to dělali?"
,,A kdo teda nechává na našem území ty mršiny zajíců?" odsekl mourek.
,,Kdyby jsme kradli, tak tam nenecháváme mršiny, nejsme tak hloupí, jak si myslíte!"
,,To je pravda, Pařáte." podotkl jeden z kocourů.
Pařát slezl ze Skaláka a pevně se díval na Horské kočky.
,,Fajn, pro dnešek už padejte do tábora a zkuste si jednou zalovit na našem území a uvidíme, kdo vyvázne živý..." S těmito slovy se Nížinné kočky ponořili do řeky a zmizeli za hranicí. 
,,Myší mozek." zasyčela Čtyřlístka. 

,,Vstávej ty líná blecho!" šťouchnul někdo do Skaláka.
,,Kdo je u tebe líná blecha? Já měl celou noc hlídku." zamumlal rozespale Skalák. 
,,Dělej, vstávej, Kapří hvězda svolává kočky." 
Skalák se vrávoravě postavil a cestou z doupěte schválně podrazil tlapky Mušlímu soumraku.
,,Na shromáždění nás Hvězdná růže obvinila z krádeže na jejich území. Nevím kde je pravda, ale pokud na jejich území někdo loví, tak ať okamžitě přestane..." začala Kapří hvězda a očima šlehala blesky po kočkách.
,,...Také jsem se ale doslechla o včerejším nočním napadení hlídky a prý i sami Nížinní uznali, že necítí náš pach. A ještě jedna zpráva...ranní hlídka našla poblíž Dravčího údolí neznámí pach a také několik mršin. Nevíme, co to je, ale po ukončení shromáždění vyrazí hlídka se porozhlédnout kolem." Tímto velitelka ukončila shromáždění a vybrala kočky na hlídku. 
Skalák byl rád, že mezi nimi nebyl. Zamířil zase k doupěti, ale pak si vzpomněl, že má mít s Plaménkem trénink. 
Našel Plaménka spolu s ostatními učedníky u doupěte a vyrazili k Písčité dolině. 

Tuhle kapitolu jsem psala snad několik týdnů! Xd
Vůbec mi psaní jaksi nešlo a neměla jsem nápady...
Začátky jsou vždycky těžký a jde to poznat u mega krátkýho prologu :'DD

~878 slov~