Se slzami v očích zavírám knihu a přemýšlím...
Proč?! To je má nejčastější otázka.
Odložím knihu a doufám, že tohle není špatný konec. Musí - prostě musí - to dobře skončit!
Chce se mi řvát.
Ještěže jsem přečetla Skleněný trůn a až teď čtu Krvavé ostří.
Ale i tak se z toho nejspíš zhroutím.
Proč, Same? Proč?!
Na pokraji šílenství se vrátím do reality. Matika! Myšlenky mi stále krouží v nekonečných smyčkách, když se snažím najít nějaké skryté poselství či tajemství. Ale nic nemohu nalézt.
Pohled mi padne na knížku, která leží pod lavicí a smutně se na mě kouká.
No... tak to snad nějak překousnu...
Chopím se knížky a zase se ztratím v nejlepším světě, který kdy existoval. Ve světě knih...

Ahojky~
Jen bych vás, jako u každého svého příběhu, chtěla povzbudit je psaní komentářů. Sdílejte se mnou své zážitky, své myšlenky, dávejte mi zpětnou vazbu a já vám ji budu opětovat. Ráda vám budu odpovídat a povídat si s vámi.

Teď už bych vám snad jen ráda popřála hezké čtení. Bavte se!

Paní noci