Ahojky!! A máme tu druhou část... některé věci mi stále nejdou psát tak dobře, ale snažila jsem se, tak snad se vám bude líbit :33 

Věnováno VeVe-IsHere❤️

Yoon Jeonghan:

Protože jsem si opravdu zvrtnul kotník, nebyla šance, že bych se mohl účastnit túry nebo jiných aktivit společně s třídou. Učitel byl opravdu naštvaný, že jsem se zranil, ale nemohl mě nutit. Joshua se ochotně nabídl, že se mnou zůstane v kempu a dohlédne na mě, s čímž naštěstí souhlasil. Díky našemu předešlému chování si usmyslel, že je to pro mě vlastně jako trest. Kdyby jen věděl, že už tomu tak není. 

Jakmile odešli, vrátili jsme se do stanu. Joshua se o mě po celou dobu staral. Krmil mě různýma dobrotama, co jsi vzal sebou. Dohlížel, zda mi není zima, nebo mi něco nechybí. Když mě začal bolet kotník, dělal vše proto, abych cítil cokoliv jiného jen ne bolest. Měl jsem se jako v bavlnce a byl jsem nesmírně šťastný. Doufal jsem, že Joshua podle jeho úsměvu na tom byl stejně. 

Takto se o mě staral ještě další den, ale bohužel nic netrvá věčně a my se museli vrátit. Tři dny utekly jako voda. Na jednu stranu jsem se těšil domů, ale na tu druhou, bych si pobyt tady ještě o pár dní prodloužil. Měl jsem Joshuu jen pro sebe, ale až se vrátíme, budu se o něj muset dělit s ostatními, což se mi ani trochu nelíbilo. 

V autobuse jsme seděli spolu v předposlední řadě. Protože jsme vyjížděli brzy ráno, víc než polovina třídy doháněla ztracený spánek, takže jsme se nemuseli tolik ostýchat a mohli se držet za ruce, nebo si sem tam věnovat letmý polibek. 

Joshua zapnul hudbu do sluchátek a jedno z nich mi podal. S úsměvem jsem přijal a nasadil si ho. Zaposlouchal jsem se do hudby, naší oblíbený. Byla to píseň, při které jsme spolu poprvé bruslili na ledě. Zrovna když začala hrát, podjela mi noha. Shua se rychle rozjel mým směrem a snažil se mě zachytit, nakonec skončil zády na ledě a já na něm. Dlouze jsme se na sebe dívali a zničehonic jsme se pak oba začali smát jako praštěný. Když bych se měl vrátit do toho dne, místo smíchu bych ho dlouze políbil. 

Štvalo mě, kolik takových chvil jsem ztratil kvůli svému hloupému chování. Celou dobu jsem se bál před ním přiznat své city, abych se mu nezhnusil a nezničil tím naše dlouholeté přátelství a nakonec ho zničil sám a odehnal ho tím nejhorším způsobem a pořád mu jen ubližoval svými slovy, i když jsem ani jedno z nich nemyslel vážně. 

,,Bože, jsem takový idiot! Vůbec si ho nezasloužím!" řekl jsem nahlas, aniž bych si to uvědomil. Náhle se Joshuovo ruka objevila na mé tváři. Stočil jsem pohled k němu a setkal se s jeho starostlivým výrazem. Setřel mi slzu z tváře, o níž jsem do teď nevěděl. 

,,Nevím, co se ti honí hlavou, ale nenadávej si a neplakej, prosím!" pošeptal a opřel si čelo o to moje a pohladil mě po tváři. 

,,Jen mě mrzí, jak jsem se choval. Vážně se hrozně omlouvám. Tolik jsem ti ublížil a ty se..." přerušil mě polibkem. 

,,Už jsem ti dávno odpustil, tak se přestaň pořád omlouvat. Hlavní je, že jsme teď spolu, ano?" nadhodil, přičemž jsem na srozuměnou pokýval hlavou. Stejně se mu ještě několikrát omluvím, tohle si nikdy nepřestanu vyčítat. Jemně se usmál a znovu přejel po mé tváři, než se narovnal. Položil jsem si hlavu na jeho rameno a dal mu ruku na stehno, po kterém jsem ho začal hladit. 

,,Tak mě napadlo, nechceš u mě být přes víkend?" optal se s lehce načervenalými tvářemi. Rychle jsem začal kývat souhlasně hlavou. 

,,A rodiče budou doma?" nadhodil jsem. 

,,Asi jo, proč se ptáš?" 

,,Nechceš tedy spát ty u mě? Rodiče budou na víkend pryč." řekl jsem, aniž bych mu odpověděl a nevinně se usmál. 

,,I tak bych byl raději u sebe. Navíc tě rodiče dlouho neviděli a budou moc rádi." řekl a vůbec nepochopil mou narážku. 

,,Takhle ale nemůžeme...no to je jedno." raději jsem to utnul. Bylo trapné vyslovovat to nahlas. Původně jsem si myslel, že se mě ptá kvůli jisté činnosti, ale naprosto jsem se spletl. 

,,Počkej, tys myslel, že..." zasekl se v půlce věty a totálně zrudl. 

,,No včera jsme k tomu neměli daleko. Myslel jsem, že to budeš chtít dokončit." přiznal jsem tiše a tentokrát přepadly rozpaky i mě. Lehce se zasmál a pak se nahnul k mému uchu. 

,,Yoon Jeonghan, o němž všichni smýšlí jako o nejnevinější duši, má nakonec hříšnější myšlenky, než zkažený playboy sedící vedle něj." pošeptal mi a špičkou nosu mi přejel od ucha přes krk až ke klíční kosti, kam mě letmo políbil. Oklepal jsem se nad jeho náhlým útokem. Vždy mi přišlo vtipné, jak se Joshua dokázal rychle přizpůsobit situaci. 

,,I tak dělej, žes nic neslyšel." hlesl jsem rozpačitě. On mě však zcela ignoroval a položil mi ruku na stehno. 

,,Nerozuměl jsem ti, ale tak jsem si říkal, že by možná nebylo na škodu s tím začít už teď. Přece jen s tolika lidmi kolem je to více vzrušující, nemyslíš?" nadhodil hravě a ruku na stehně posouval výš a výš a nevypadalo to, že by měl v úmyslu přestat. Zastavil jsem ho, než mi stihl dát ruku do klína. 

,,Co to vyvádíš? Zbláznil ses?" nadhodil jsem nazpátek a nechápavě nad ním kroutil hlavou. I přes to, že jsem mu držel ruku, mi pevně stiskl stehno. 

,,Jen tě tak škádlím." pošeptal s úsměvem a políbil mě na špičku nosu. 

,,Hm. Moc vtipné!" odfrkl jsem si a nafoukl tváře. 

,,A pokud chceš dělat určité věci, stále nevidím problém v tom, že budou doma rodiče." na chvíli se odmlčel a dlouze mě políbil. 

Proč jsem i z obyčejného polibku tak roztoužený? Polibek jsem mu ihned oplatil a prohloubil. Štvalo mě, jak na něj moje tělo bez problému reagovalo. A ještě víc reagovalo, když vymanil ruku z mého sevření a vkradl se mi s ní pod triko. S ním opravdu stačila chvilka a já no...už měl problém. Využil jsem toho, že měl Shua zavřené oči u polibku a rychle si mikinu hodil na klín. Náhle se odtáhl. 

,,Když tak tě umlčím jazykem." mrkl na mě. Nevím proč, ale najednou se cítil hrozně trapně a ještě s tím problémem, jenže Shuu to vůbec nezajímalo. Narovnal se, vytáhl telefon a najel na svou oblíbenou hru. 

Jako vážně? Teď si bude všímat telefonu a ne mě, poté co mě vzruší? No tak to teda ne! Ani náhodou, Shuo, tohle si odpracuješ! Křičel jsem na něj ve své hlavě. 

Chtěl jsem mu to oplatit, ale nenechal mě. Pokaždé, co jsem se k němu přiblížil rukou, mě přes ni plácl s tím, že ho mám nechat hrát. Když to udělal asi po desáté, naštvaně jsem mu vytrhl telefon z ruky a schoval jej do zadní kapsy. Zamračil se na mě. Oplatil jsem mu to. Chytil jsem ho za zápěstí a přiložil si jeho ruku na klín. 

,,Způsobil jsi to, tak to taky vyřeš! Pak si můžeš klidně dál hrát tu svojí úžasnou hru!" vyhrkl jsem. 

,,Jak moc zkažený vlastně jsi?" nadhodil a rozhlédl se kolem. Spolužáci v blízkosti našich sedadel stále pospávali. Rukou mi vjel rovnou do trenek a uchopil můj úd, přičemž jsem zalapal po dechu a celý se napnul. Pousmál se. 

,,Snaž se nebýt hlasitý, ať je nevzbudíme." upozornil mě a přisál se mi ke krku. Zaklonil jsem hlavu a zavřel oči. Kousal jsem se do rtu, abych nevzdychal a vychutnával si jeho péči. 

--

Hong Joshua: 

Mamka pro nás přijela na zastávku, když zjistila, že má Jeonghan zvrtnutý kotník. Oba jsme pozdravili a vděčně se na ni usmáli. Mamka nám samozřejmě úsměv oplatila a pobídla nás, abychom si vlezli dovnitř. Nastoupili jsme do auta a připoutali se.

,,Vyhodím vás doma, ať si odpočinete a pak pojedu nakoupit. Jen mi řekněte, co vám mám uvařit na večeři." pověděla s úsměvem. 

,,Co třeba těstoviny?" navrhl jsem, neboť to bylo Jeonghanovo oblíbené jídlo. ,,Ale nemáme jet nakoupit s tebou?" dodal jsem ještě. 

,,Ne, ne. To zvládnu. Ty se postarej o Jeonghana." odpověděla s širokým úsměvem. ,,Jinak jsem moc ráda, že u nás strávíš víkend." řekla směrem k Jeonghanovi, načež se jen zářivě usmál. 

,,Myslím, že u nás teď bude často, tak snad ti to nebude vadit." hlesl jsem a neubránil se úsměvu, jakou jsem cítil radost. zavrtěla hlavou, že já to nedělá žádný problém. 

,,Abych nezapomněla, Kihyun se k nám dneska staví." oznámila mi. Jen jsem jí to odkýval a otočil se Jeonghanovým směrem, neboť po vyslovění jeho jména ihned zpozorněl a odfrkl si. 

,,Zase on..." řekl tiše. Povytáhl jsem obočí, zda to myslí vážně. Jen si naštvaně založil ruce na prsou a svůj pohled přesměroval k okénku. Zakroutil jsem nad ním hlavou. Myslel jsem, že už tohle máme za sebou, ale nejspíš jsem se spletl. Každopádně jsem to nechtěl řešit před mamkou, a tak jsem to prozatím nechal být.

Když nás mamka vysadila, pomohl jsem Jeonghanovi ke dveřím. Otevřel jsem je a vpustil nás dovnitř. Zavřel jsem za námi, vzal jsem ho do náruče a odvedl k sobě do pokoje, kde jsem ho posadil na postel. Poté jsem se vrátil na chodbu, abych nám odnesl i věci. 

,,Chceš si dát společnou vanu, než se mamka vrátí?" navrhl jsem mu a věci položil na zem. Čekal jsem, že při zmíňce o společné koupeli zrudne, ne že na mě bude koukat stylem, jestli jsem se náhodou nepraštil do hlavy. 

,,Co prosím?" nadhodil stále zaskočený.

,,Jsi zraněný, tak mě napadlo, že bychom si tam mohli vlézt spolu a já bych ti pomohl se umýt." pověděl jsem. Pohoršeně se na mě podíval, jak kdybych měl v plánu bůhvíco. 

,,Jen nemůžu pořádně došlápnout, nejsem tak neschopný, abych se nedokázal umýt sám. Stačí, když mi pomůžeš do koupelny." řekl rozhořčeně. Neměl jsem ponětí, co mu najednou přelétlo přes nos, ale i kdybych se zeptal, nejspíš by mi to stejně neřekl. 

,,Jak chceš. Promiň, jestli jsem tě tím nějak naštval, nemyslel jsem to špatně ani nijak zvrhle." bránil jsem se. Nic na to neřekl. Raději jsem přešel ke skříni a vytáhl nám čisté oblečení. 

,,Chceš jít první?" optal jsem se jej. 

,,Klidně běž ty, já mezitím zavolám mámě." odpověděl, aniž by se na mě podíval. 

Jak chceš, za tohle přijde pomsta, pomyslel jsem si. Položil jsem věci na postel a zamířil do koupelny, kde jsem si dal rychlou sprchu, samotnému do vany se mi nechtělo. 

Vylezl jsem, v rychlosti se osušil a přehodil přes sebe jen župan, který jsem uvázal tak, že toho zrovna moc nezakrýval. Takto jsem se vydal zpět do pokoje. Jeonghan mezitím ležel na mé posteli a stále telefonoval. Když si mě všiml, zakuckal se a totálně zrudl. Nakonec položil telefon s tím, že už musí jít. 

Sundal jsem si župan a sklonil se pro boxerky, které ležely na posteli s ostatními věcmi. Pomalu jsem si je navlékl. Aniž bych se na něj podíval, věděl jsem, že mě sleduje. Zkoumal mě pohledem tak moc, až mi to bylo docela nepříjemné. Nakonec jsem se ohlédl jeho směrem. S otevřenou pusou a načervenalými tvářemi zíral na mé polonahé tělo a neměl sebemenší ponětí, že byl přistižen. Hodil jsem po něm triko, aby se vzpamatoval. 

,,Jsi na řadě." oznámil jsem mu a sundal z něj triko, abych si ho nasadil. Chytil mě za ruku a stáhl mě na kraj postele. Následně mě vášnivě políbil. 

,,A já myslel, že se se mnou nebavíš." prohodil jsem, když se naše rty rozpojily. 

,,Jen jsem trucoval, ale když se tu promenáduješ takhle, nedokážu trucovat déle." přiznal se a našpulil rty. Zamračil jsem se a štípl ho do tváře. 

,,A proč jsi vlastně trucoval?" nadhodil jsem zvědavě a ukradl si polibek. 

,,Protože jen co se vrátíme, se sem chce někdo nasáčkovat a já se o tebe budu muset dělit." vysvětlil mi a nafoukl tváře. 

,,A ty sis řekl, že bude lepší strávit čas trucováním, než abys ho využil k jistým aktivitám se svým přítelem?" na chvíli jsem se odmlčel a sklonil se k jeho uchu. ,,Dokonce jsi odmítl společnou koupel, u níž jsem sice neměl v úmyslu nic nemravného, ale aspoň jsi mohl sledovat a osahávat tohle." dodal jsem. 

Uchopil jsem ho za zápěstí a přiložil si jeho dlaň na hruď. Začal jsem s ní lehce přejíždět po své hrudi. Provokativně jsem zavzdychal. Jeonghan totálně zrudl, ale i tak pokračoval dál a ujal se vedení. Náhle si ke mně přičichl a nakrčil nos. Nakonec předstíral, že cítí nehezkou vůni. Zakroutil jsem nad ním hlavou, neboť jsem moc dobře tušil, o co mu jde. 

,,Pořád z tebe cítím les míšený s kouřem. Myslím, že bychom přeci jen měli pro jistotu zavítat do vany." pověděl s nevinným úsměvem, čemuž jsem nemohl odolat a odsouhlasil jsem mu to. 

Než jsme však vyrazili, přivlastnil jsem si jeho rty a začal jej vášnivě líbat. Přestal jsem, až když nám došel vzduch. Poté jsem se od něj na chvíli vzdálil, abych nám mohl napustit vanu. 

Když byla vana připravená, vyzvedl jsem si Jeonghana a v náručí ho odnesl do koupelny. Posadil jsem ho na kraj vany a nejdříve se pustil do svlékání trika, což samozřejmě bylo doprovázeno letmými doteky a polibky. Následně jsem se ho vysvlékl i ze spodní části oblečení a pomohl mu do vany. 

Vlezl jsem si do vany naproti němu a mohl jen děkovat, že je tak velká, abychom se do ní oba vešli, aniž bychom se mačkali. Natáhl jsem se pro polibek. Nezůstalo jen u jednoho a my místo umývání dělali jiné věci, a tak jsme se ani ve vaně nakonec nezdrželi dlouho.

Odnesl jsem Jeonghana zpět do pokoje, kde jsem ho položil na postel. Pro jistotu jsem zamkl, neboť jsem nevěděl, kdy se mamka vrátí a nechtěl jsem riskovat, že nám sem vpadne. Z nočního stolku jsem ještě vytáhl lahvičku s lubrikantem a zatím ji odložil na kraj postele. Poté jsem si lehl k Jeonghanovi, který se mezitím zbavil jediné věci, jenž ho zakrývala.

--

Yoon Jeonghan:

Jakmile si ke mně lehl, letmo mě políbil na rty a následně se přisál k mému krku. Zaklonil jsem hlavu, aby měl lepší přístup. Kousal jsem se do rtu, abych nevzdychal, ale on mě stejně po chvíli donutil. Z krku se přesunul na mou hruď a snažil se nevynechat ani kousek kůže. Já mu jen odpovídal hlasitým sténáním. Ale i přes to, jakou slast mi působil, mě stále hlodala myšlenka na dnešní návštěvu Kihyuna.

,,Vážně musí přijít dnes?" nadhodil jsem mezi vzdechy. Joshua se náhle zastavil a zvedl ke mně pohled. 

,,Myslíš Kihyuna?" optal se nazpátek. 

,,Ano." odpověděl jsem stroze. 

,,No přijde mi, že se to celkem hodí. I když to slyšíš nerad, dlužíš mu omluvu." odpověděl a tentokrát se vrhl na mé lehce vypracované břišní svaly. Sázel je polibky a nekontrolovatelnou rychlostí postupoval níž a níž. Zastavil jsem ho dřív, než stačil sjet k mé chloubě. 

,,Proč bych se mu měl omlouvat? Neřekl jsem nic špatného!" vyhrkl jsem, když jsem si uvědomil, co po mně chce. Jemu se omlouvat rozhodně nebudu!

,,Neřekl?" nadhodil s povytaženým obočím. Než jsem stačil zareagovat, dal mi ruku z jeho čela pryč a pokračoval, kde skončil. Políbil mě na špičku, po níž následně přejel i jazykem. Slastně jsem vzdychl jeho jméno a celý se prohnul, jaká mnou projela vlna vzrušení. ,,Myslím, že jsi toho řekl víc než dost a sám to moc dobře víš." sdělil mi mezi polibky a po posledním slově ústy obemkl můj úd a začal mě uspokojovat, na což jsem mu hlasitě odpovídal a v rukou drtil prostěradlo. 

,,No dobře, tak řekl, ale už je to dávno zapomenuté, ne?" vypravil jsem ze sebe dřív, než bych ztratil myšlenku. Náhle přestal a opět se na mě podíval s pozvednutým obočím. 

,,Zapomenuto? Nadával jsi mu tak často, že by na to nemohl zapomenout ani jeden z nás, i kdyby se snažil sebevíc." ihned mi to vyvracel a že měl pro tentokrát pravdu. 

,,Takže se mu budu muset vážně omluvit?" nadhodil jsem spíš pro sebe a podíval se Joshuovým směrem. Vzápětí jsem pohled odvrátil, když jsem viděl v jaké situaci se nacházíme. 

,,No, neuškodilo by to. Jestli se ale chceš bavit o Kihyunovi v téhle situaci, přestanu s tím. Myslel jsem, že uslyším sténat své jméno, ale zatím zmiňuješ pořád jen jeho." zamračil se a zakroutil nade mnou hlavou a aniž by čekal na odpověď, vrátil se k předešlé činnosti. 

,,Promiň. Nechci se o něm bavit, ale ani se s ním dneska vidět." pověděl jsem a bolestivě sykl, když mě Joshua kousl. 

,,Fajn, když mu napíšu, ať se sem dnes nechodí, necháš mě to dokončit a omluvíš se mu zítra, souhlasíš?" nadhodil. Souhlasně jsem zamručel. Opět si vzal můj úd do úst a začal pohybovat hlavou. Jelikož už mě nic netížilo a já si konečně mohl naplno vychutnat tento okamžik, měl jsem pocit, že se brzy zblázním. 

Postupně nabíral na rychlosti a u toho nezapomněl použít jazyk a občas i zoubky. Tentokrát z mých úst vycházelo jen jeho jméno. Po několika málo minutách jsem cítil, že se blížím ke konci. Snažil jsem se ho varovat, ale protože to bylo tak úžasné, nedokázal jsem ze sebe vypravit nic kromě jeho jména natož kloudnou větu. Nakonec jsem vyvrcholil do jeho úst. Zakuckal se a vyběhl z postele a rukou si zakrýval pusu. Musel jsem se ušklíbnout. 

Po chvíli se vrátil se slovy: ,,Na tohle si musím zvyknout." a lehl si ke mně. Vděčně jsem se usmál a přitáhl si ho do polibku. Polibek ihned prohloubil a nakonec se jazykem pronikl do mých úst. Využil jsem příležitosti a konečky prstů mapoval jeho dokonalou hruď a vypracované bříško. Spokojeně vrněl do polibků.

Nehodlal jsem se však spokojit s pouhým vrněním. Chtěl jsem, aby pod mými doteky vzdychal stejně jako já pod těmi jeho. Druhou rukou jsem sjel k jeho pasu, ze kterého jsem stáhl ručník a poté sjel k jeho kamarádovi. Obemkl jsem ho dlaní a začal po něm přejíždět, načež Joshua zavzdychal. 

Zavřel oči a zaklonil hlavu. Krásně tak vystavoval krk. Nemohl jsem ho nechat neposkvrněný a jemně se do něj zakousl a začal jej značkovat. Jeho spokojené sténání se rozléhalo pokojem. Rukou mi vjel do vlasů a čechral je. Z krku jsem se postupně přesouval na hruď a nakonec na ty jeho dokonalé břišní svaly. U toho jsem ho stále obšťastňoval rukou. 

Když jsem mu chtěl splatit službičku, stáhl mě na sebe a přetočil se s námi tak, že jsem se najednou ocitl pod ním. Vtěsnal se mezi mé nohy, pohladil mě po tváři a na kratičký moment spojil naše rty. Následně se sklonil k mému uchu a špičkou nosu po něm zlehka přejížděl. 

,,Chci do tebe proniknout, dovolíš mi to?" pošeptal mi, díky čemuž mnou projela další vlna vzrušení. Dlaní mi sjel po stehně a ž k mému pozadí, které silně zmáčkl a toužebně vydechl. Poté zvedl svůj pohled ke mně a olízl jsi rty, nejspíš aby mi naznačil, jakou na mě má chuť. 

Zalapal jsem po dechu, když jsem si představil, jak se do mě snaží proniknout, ale nemohl jsem odmítnout. Chtěl jsem to taky. Tolikrát jsem si to představoval při hodinách, než abych poslouchal nudný výklad, nebo si o tom nechal zdát a že to byly vážně peprné sny. 

,,Dělej si se mnou, co chceš." nakonec jsem řekl a skousl si spodní ret. 

--

Hong Joshua: 

Spokojeně jsem se na něj usmál a natáhl se pro lubrikant, který byl na kraji postele. Trochu jsem si dal na prsty a rozetřel jej a pronikl do něj jedním prstem. Hlasitě vzdychl a prohnul se v zádech. Nádherný to pohled, pomyslel jsem si. 

Pousmál jsem se a začal v něm prstem pohybovat. Zanedlouho jsem přidal další a u toho jej líbal na krku. Rukou mě vískal ve vlasech a jak jsem se v něm pohyboval rychleji a více jej roztahoval, občas za ně zatáhl. Když si zvykl na ty dva přidal jsem třetí a začal ho roztahovat víc. Chtěl jsem ho pořádně připravit, aby to pro něj nebylo tak bolestivé. To, co mělo následovat, bylo daleko větší. 

Jeho steny nabíraly na hlasitosti, což mě nutilo do úsměvu. Nemohl jsem být šťastnější, když jsem věděl, že takhle vzdychá právě kvůli mě, a zároveň mě to přivádělo k šílenství. Toužil jsem po něm čím dál víc, ale přesto jsem se snažil nic neuspěchat. 

Když jsem měl pocit, že je dostatečně připravený, vytáhl jsem z něj prsty a přestal ho líbat na krku. Přiložil jsem mu dlaň na tvář a sledoval, jak mu tancují jiskřičky touhy v očích. I když bylo hloupé se ptát, pro jistotu jsem se přeci jen zeptal. ,,Hannie, jsi si tím jistý? Víš, co bude následovat, když budu pokračovat?" 

,,Opovaž se z toho teď vycouvat, Jisoo!" vyhrkl tak rázně, že jsem se nestačil divit. Varoval jsem ho. 

,,Neboj se, nechci vycouvat, jen se ujišťuji." hlesl jsem s nervózně. ,,Pokud se ti však nebude něco líbit, nebo to bude příliš bolestivé, zastav mě, ano?" dodal jsem. Tentokrát se nenamáhal se slovy a jen na srozuměnou pokýval hlavou. 

,,Budu se snažit být co nejjemnější." pošeptal jsem mu, než jsem se zase vrhl na jeho krk. Párkrát jsem si rukou přejel po údu a pak do něj špičkou pronikl. Bolestně vydechl a prohnul se, vzápětí stáhl půlky k sobě, což mě donutilo slastně zavzdychat. Byl díky tomu tak úzký a mě to doslova přivádělo k šílenství. Pro jistotu jsem se na něj podíval. Se slzami v očích se donutil k úsměvu a naznačil mi, abych pokračoval, i když to pro něj nebylo vůbec příjemné. 

,,Vážně mám? Klidně přestanu, nebude mi to vadit." pověděl jsem, i když se mi ve skutečnosti moc nechtělo, ale nikdy bych ho do takových věcí nenutil. 

,,Jen si musím zvyknout." dostal ze sebe a věnoval mi letmý polibek na ruku, kterou jsem měl kousek od jeho hlavy. 

I když  mi nějaký malý ďáblík uvnitř našeptával, abych do něj bez milosti pronikl celou svou délkou a ztrestal ho za to, jak dlouho mě mučil svým odtažitým chováním, rozhodl jsem se pro ten něžnější způsob...protože je to přeci jen můj Jeonghan. Nikdy bych mu neublížil ani kvůli své touze ne. Chtěl jsem, aby si tuhle chvíli připomínal s úsměvem na tváři a ne aby z toho byl traumatizovaný. 

Opět jsem se přisál k jeho krku. Rty mě už bolely ze všeho toho líbání a tvoření značek, ale nevadilo mi to. Byla to taková příjemná bolest a hlavně jsem potřeboval rozptýlit od bolesti jeho. Zabralo to, cítil jsem, jak se postupně uvolňuje. 

Pomalu jsem do něj pronikal, dokud jsem v něm nebyl až po kořen. Silně jsem se kousl do rtu, abych se trochu uklidnil a nezačal do něj přirážet jako smyslů zbavený, protože být v něm byl tak neskutečně úžasný pocit, který se dal jen těžko vyjádřit slovy, a proto bylo tak těžké se držet zpět. Vyčkal jsem tedy, než si zvykne a začal s pomalými přírazy. 

Já měl pocit, že jsem v nebi, ale Jeonghan vypadal, jako by zažíval peklo podle jeho bolestné grimasy a toho, jak se vždy celý napnul po každém přírazu, ačkoliv jich zrovna tolik nebylo.  ,,Hannie, jsi v pořádku. Raději přestanu, nechci, abys trpěl." šeptl jsem a políbil jej na uslzenou tvář. 

,,Ne, Shuo! Če-kal jsem tak dlou-ho! Z-zvyknu si!" dostal ze sebe. Zakroutil jsem hlavou, nehodlal jsem pokračovat dál a už z něj pomalu vystupoval, ale ten malý hlupáček si mě stáhl do polibku, čímž jsem se opět ocitl v něm a ještě mi omotal nohy kolem pasu. Kousl mě do rtu, jak ho to zase zabolelo. Jenže on najednou slastně vydechl, když rozpojil náš polibek. 

,,To je ono, prosím pokračuj." pobídl mě a tentokrát už neměl problém mluvit. Přirazil jsem na stejné místo a opravdu to působilo, že se mu to líbí. Kihyun mi říkal, že jen musím najít správný bod a pak se dotyčný bude cítit jako v ráji...měl pravdu. 

,,Bože, Shuoooo! Přidej prosím!" začal hlasitě vzdychat mé jméno a prosit o víc. Já mu jen poslušně dával, co chtěl. Zrychlil jsem a přivlastnil si jeho rty. Oba jsme potřebovali utlumit naše hlasité vzdychání, neboť jsme museli být slyšet až ven. 

Cítil jsem, jak se mi jeho kamarád neustále zabodává do břicha, jak byl Jeonghan opět vzrušený, a tak jsem dlaní obemkl jeho úd a začal po něm přejíždět. Sladce mi sténal do úst a rukama mi přejížděl po zádech.

Nikdy jsem si nepředstavoval, že to bude tak dokonalé, tedy představoval, spíš jsem nečekal, že to vážně prožiji zrovna s ním. Jelikož jsem čekal tak dlouho a snažil se držet co nejvíce, pociťoval jsem, jak na mě doléhá konec.

A měl jsem pravdu. O chvíli později došlo na pár posledních přírazů a také máchnutí ruky, přičemž jsme se oba dostali k vytouženému vrcholu. Jeho nohy mě propustily ze sevření, díky čemuž jsem z něj mohl vystoupit a znaveně si lehnout vedle něj.

Vydýchávali jsme právě prožitý orgasmus. Jakmile jsem se trochu uklidnil, stáhl jsem Jeonghana k sobě a políbil jej na čelo. Chtěl se ke mně víc natisknout, ale bolestné zaskuhral. Zalekl jsem se, snad jsem mu tím neublížil moc.

,,Promiň, nechtěl jsem..." začal jsem, ale zarazil mě prstem na rtech.

,,Bolí mě ten kotník, při sexu s tebou jsem zapomněl, že jsem zraněný." vysvětlil mi a začal se smát. Prst, který měl na mých rtech, přesunul na mou hruď a obkresloval s ním mé svaly.

,,Teď se cítím ještě víc provinile. Měli jsme počkat." šeptl jsem a starostlivě se na něj zadíval.

,,Stejně bych tě k tomu donutil. Vůbec se tím netrap, přejde to." uklidňoval mě a abych to víc neřešil, přivlastnil si mé rty a vášnivě prozkoumával mé ústa. Pro tentokrát jsem se podvolil a nechal mu nadvládu, neboť jsem neměl sílu bojovat.

Chvíli poté, co se naše rty rozpojily, se ozvalo klepání na dveře. Zděsil jsem se a rychle jsem přes náš přehodil deku, ačkoliv se k nám dotyčná osoba nemohla dostat, protože bylo zamčeno.

,,Tak jo hrdličky, když už jste skončili, zajděte si do sprchy, dole na vás čeká jídlo." pověděla mamka. Oba jsme zrudli. Jak dlouho tu vlastně byla a proč sakra nic neřekla a jak jí tohle vysvětlím.

Konec!!!

Snad se vám tenhle oneshot líbil a určitě se do budoucna můžete těšit na samostatný příběh na tento pár.

Cca 9000 slov (fakt jsem se překonala)

S láskou vaše Tsukki ❤️