Snape chyběl ve škole celý týden. Pro šuškandu to znamenalo týden na vznik těch nejšílenějších možných verzí toho, co se reálně tehdy v koupelně na druhém patře stalo. Pro Siriuse týden nervózního čekání a vyhýbání se nápadnému i nenápadnému vyzvídání téměř všech studentů až na Poberty. Když konečně vešel jednoho rána do velké síně a viděl u zmijozelského stolu známou siluetu, tak trochu si oddechl.

Ještě před sedm dní zpátky by nevěřil, že si oddechne, když uvidí Severuse Snapea. Teď strávil den vyčkáváním té správné chvíle na to, aby si s ním mohl promluvit jeden na jednoho. Jakmile po konci vyučování na plánku viděl, jak se zmijozel vytrácí do osamělého rohu knihovny, shrábl ze stolku v nebelvírské společenské místnosti svoje učebnice a vydal se za ním.

Vešel dovnitř a rozešel se za Snapem, načeš se knihovnou roznesla vlna šepotu, co trvala, dokud paní Pinceová všechny neutišila velice kyselým pohledem. Když Sirius došel do toho správného rohu, ke stolku skrytému mezi vysokými policemi knih, Snape zvedl hlavu od knížky, do které byl zanořený, a pozvedl obočí.

„Blacku,“ pokynul mu.

„Snape,“ opětoval Sirius a ukázal na lavici naproti zmijozelovi.

„Je tady volno?“ optal se.

„Hmm. Posluž si,“ pokynul mu Snape. Sirius se posadil a vytáhl z brašny na stůl pár učebnic. Celou dobu na sobě cítil upřený pohled černých očí.

„Co chceš,“ zeptal se nakonec zmijozel a Sirius se zhluboka nadechl, než se obezřetně rozhlédl kolem. Snape si musel jeho zaváhání všimnout, neb v další chvilce zvednul hůlku a zašeptal.

„Ševelissimo. Teďka nás nikdo neuslyší,“ podíval se na něj a Sirius přikývl. Šikovné kouzlo.

„Chtěl jsem si promluvit o tom, co teďka budeme dělat,“ řekl.

„Hmm. Vypadá to, že už nějaký nápad máš, Blacku. Ven s tím,“ Snape se mračil zhruba stejně jako normálně, a tak Sirius spustil.

„Přemýšlel jsem o tom celý týden, a nakonec jsem došel k závěru, že bychom se měli zasnoubit.“

„A na to si přišel jak?“ Snape pozvedl jedno obočí a založil si ruce na hrudi.

„Hele, z mé strany je to to nejschůdnější řešení. Necháme se zasnoubit, řekneme, že svatba bude až dokončíme studium, no a v té době už budeme legálně dospělí a můžeme vymyslet nějaké jiné řešení, ze kterého oba vylezeme relativně v pohodě. Navíc to strašně nasere mou matku,“ ušklíbl se a odhrábl si vlasy z očí. Snape ho pořád upřeně pozoroval, ale bylo vidět, že se mu to honí hlavou.

„Ačkoliv to nerad přiznávám, tvůj plán je asi to nejlepší řešení, co se nám právě nabízí. I naši mi po tomhle dají pokoj. Babina si oddechne, že má sňatek s Blackovýma v kapse, a já budu mít klid. Stejně chci po škole odejít z domu,“ pokrčil zmijozel rameny a Siriusovi spadl kámen ze srdce. Neměl nejmenší tušení, co by dělal, kdyby Snape nesouhlasil.

„Tak ruku na to?“ zazubil se na zmijozela a sledoval, jak Snape s povzdechem natahuje tu svou. Jejich sevření bylo pevné a Sirius byl překvapený tím, jak moc má Snape studené ruce.

„To jsou formule z minulého týdne, že?“ vyhrkl, když se pustili. Zase to povytažené obočí…

„No a?“ zeptal se Snape.

„Chceš s tím pomoct?“

„Nezkoušej štěstí, Blacku.“

„Promiň, tak já jdu.“

„Tak jdi.“